Skip to content
Sign in
Artwork for Vltava
Arts

Vltava

Český rozhlas

Zaměřeno na kulturu v širším slova smyslu.

Play
Open in
  • 100 episodes
  • Avg 24 min
  • Czech

Episodes 100

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
  • August 13 · 4 min

    Ranní úvaha: Alena Zemančíková: Krajina zkázy a krásy

    Na přelomu milénia jsem v jednom kurzu němčiny v Goethe Institutu měla takového postaršího lektora, který se, Němec ze Západu, mimořádně zajímal o východoevropské země. Jednou mi řekl, že Čechy jsou zvláštní v tom, že se tam krajina změní po každých pěti kilometrech. Vážila jsem si ho, nebylo vůbec samozřejmé, aby se v té době transformace někdo ze Západu zajímal s takovou sympatií o naše postkomunistické země.

  • August 12 · 27 min

    Akcent: Umělá inteligence už načítá i audioknihy. Schopnosti AI jsou fascinující, říká knihovnice

    Saša Michailidis se ptá Růženy Zlatohlávkové z Městské knihovny Praha a Ondřeje Beniše z nakladatelství Euromedia Group. Pražská Městská knihovna nabízí k poslechu audioknihy, které pomohla vytvořit umělá inteligence. Už loni v létě vydalo první audioknihu v nové Edici AI vydavatelství Témbr spadající pod Euromedia Group. Proč audioknihy a AI? Nakolik kvalitní takové produkty jsou? Jak na ně reagují posluchači? Repríza z 5. 3. 2026.

  • August 12 · 3 min

    Ranní úvaha: Jan Němec: Koneckonců i tím může být den památný

    Když v sedm ráno rozevřeš okenice, jako první spatříš starého zedníka v zamaltěné čepici, který si po cestě na stavbu píská. Dva muži rázují po nábřeží a u majáku se protahují, patrně otec a syn, tak osmdesát a šedesát. Ale to už se vynořují dva třínozí psi: každý úplně jiný, kolie a setr, naprosto odlišné charaktery, ale zkuste to někomu vysvětlit, když oběma chybí levá přední.

  • August 11 · 27 min

    Akcent: Předpovídat lidské jazykové chování je obtížné, ale AI nasazuje laťku vysoko, říká lingvista

    Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy? Repríza ze 3. 2. 2026.

  • August 11 · 4 min

    Ranní úvaha: Petr Borkovec: Velký mrtvý kapr

    Naposledy jsem tím mokřadem procházel někdy na začátku ledna. Voda byla všude zmrzlá jistě až ke dnu, břehy a chodníky, oddělující proudící vodu od stojatých partií, jako skleněné, ale po sněhu ani památky. Vzpomínám si, že jsem za chůze přemýšlel o první větě nějaké anglické detektivky, kterou jsem ten den ráno otevřel v knihovničce na nádraží.

  • August 10 · 27 min

    Akcent: Kapely vytvořené umělou inteligencí obírají o výdělky živé hudebníky, říká muzikolog

    Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty, muzikologa a kurátora hudby a zvuku v NFA Jonáše Kucharského a předsedy představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Romana Strejčka. The Velvet Sundown, to je kapela s milionem posluchačů na streamovacích platformách. Jenže se ukázalo, že byla kompletně vygenerovaná umělou inteligencí. Měly by platformy upozorňovat na to, že dílo nebylo vytvořené lidskou kreativitou? Jak v éře AI chránit autorská práva živých hudebníků?

  • August 9 · 27 min

    Krédo: Netradiční podoby farářství pohledem Aleše Palána

    Zemědělec, cvičitelka slepeckých psů, rockový hudebník nebo intelektuál, co fandí v hospodě hokeji. I takoví jsou faráři českých křesťanských církví, jejichž životní příběhy, zájmy i vztah k víře zachycuje Aleš Palán ve své nejnovější knize rozhovorů Ten farář je nějakej divnej, o farářkách nemluvě.

  • August 7 · 26 min

    Povídky klasiků: Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie

    Nuzná kavárnička v okrajové části Brna si dodává lesk alespoň honosným světovým názvem Paris. Její majitelka zaměstnává jako servírku blonďatou Lojzku. Vedle práce na place chodí s pány, co platí, i nahoru na pokoj. Kdykoli kromě sobot. O sobotách patří Lojzka hromotlukovi z místních jatek. Rudolf chápe, že Lojzka musí pracovat. Ale na jeho sobotu mu nešahejte, nebo…!

  • August 7 · 25 min

    Akcent: Streamovací platformy jako stroj na nostalgii? Lidi rádi poslouchají starý věci, žijeme v retru

    Saša Michailidis se ptá kulturního publicisty Štěpána Šandy z magazínu Full Moon a redaktora deníku Alarm a publicisty Karla Veselého. Hudebním hitparádám vládne nostalgie a neochota opustit osvědčené hity, alespoň to napsal Karel Veselý ve svém článku. Vypadá to, že streamovací platformy mění strategii a už necílí na příznivce hudby, kteří hledají něco nového, ale na milovníky retra. Může se stát, že budoucností hudebního průmyslu bude jeho minulost? Repríza z 29. 10. 2025.

  • August 7 · 4 min

    Ranní úvaha: Sandra Silná: Divoký Bůh

    Miluju jazz a moc ráda chodím na koncerty, hlavně do menších klubů, kde je hráčům vidět tak říkajíc přímo do kuchyně – pod ruce, na prsty, které se hravě míhají po stupnicích sem a tam. Už kdysi jsem si do deníku zapsala, že se mi na tomhle druhu hudby líbí jistá nepředvídatelnost, nespoutanost.

  • August 6 · 26 min

    Akcent: Veřejný prostor slouží hlavně autům. Stromy a aktivity pro lidi se do něj už nevejdou

    Saša Michailidis se ptá architektky, odbornice kampaně Praha – město pro život Anny Vinklárkové z neziskové organizace Arnika a sochaře, pedagoga, publicisty Pavla Karouse, který stojí mj. za projektem Vetřelci a volavky. Od roku 1980 klesá čas, který trávíme v ulicích, a zároveň se zdá, že veřejný prostor ztrácí svou sociální funkci. Alespoň to tvrdí francouzský tisk na základě americké studie. Vnímáme ulici už jen jako místo průchodu i v Česku? Repríza z 18. 9. 2025.

  • August 6 · 42 min

    Vizitka: Režisérka Ekrt Válková: Domov je stav duše, který prožíváme individuálně. Je to pocit bezpečí

    V časosběrném dokumentu Amiřiny děti sledovala deset let rodinu, která uprchla před válkou ze Sýrie a které byl v Česku nabídnut azyl. Rozhodla se do snímku příliš nemíchat politiku, jít formou osobního příběhu a dialogu s divákem. „To, co si přečetli o České republice, na ně nedělalo dobrý dojem,“ popisuje ve Vizitce. „Není třeba prolnout se úplně, stačí se respektovat navzájem.“ Repríza z 15. ledna 2026.

  • August 6 · 4 min

    Ranní úvaha: Magdalena Platzová: Knižní klub

    Na jednom z pravidelných setkání knižního klubu, jehož členkami jsou matky studentů mezinárodní školy v Lyonu, jsem se ocitla náhodou. Vzala mne sebou Lara, moje americká kamarádka s průkopnickou povahou, jíž občas využívám jako ledoborce. Držím se v jejím zákrytu a odvažuji se do míst, do kterých bych si, coby ostýchavý introvert, sama netroufla. Ať je to vinařský veletrh, kurz sonoterapie nebo teď knižní klub.

  • August 5 · 26 min

    Akcent: Kontejner na suť jako průzkum bojem. Je dobře, že se o umění ve veřejném prostoru debatuje

    Saša Michailidis se ptá Marie Foltýnové z GHMP a sochaře, publicisty, autora projektu Vetřelci a volavky Pavla Karouse. Veřejný prostor v hlavním městě oživila nová umělecká díla, např. od Krištofa Kintery nebo Richarda Loskota. Sousoší Trh a jatka bylo odhaleno v Holešovické tržnici, naopak od Stavovského divadla zmizela socha Plášť svědomí. Vášně vyvolalo dílo Zombie Apocalypse Formalism na jabloneckém nádraží. Jsou města připravena na osazování umění?

  • August 5 · 42 min

    Vizitka: Politický geograf Adam Kočí: Gróňané s Dány jsou si blíž než kdy dřív

    Kromě aktuální situace kolem Grónska je ve Vizitce řeč o historii Inutitů, dánském vlivu i kauzách, které Gróňany otřásly. „Dlouho byli obyvatelé druhé kategorie. Nitroděložními tělísky chtěli Dánové kontrolovat jejich populaci,“ popisuje ve Vizitce. „Grónská krajina ve mně vzbuzuje velké zklidnění, život na ostrově plyne pomalu, lidé nechtějí spěchat.“ Repríza z 20. ledna 2026.

  • August 5 · 3 min

    Ranní úvaha: Markéta Pilátová: Malá chvíle

    Mateo přišel o něco dřív. Mateo Feijóo je Portugalec žijící dlouhá léta ve Španělsku a je neuvěřitelně dochvilný. „Půlku života jsem strávil čekáním na jiné lidi,” směje se. Je to tanečník, kurátor výstav, náruživý čtenář a teď sedmým rokem vede madridský festival FLIPAS.

Showing 81–100 of 100 episodes