Vltava

Ranní úvaha: Jan Bělíček: Bude AI tvořit literární kánon budoucnosti?

Jednou ze sfér, v níž momentálně hrají generativní umělá inteligence a rozsáhlé jazykové modely velkou roli, je překvapivě literatura. Už teď se diskutuje o tom, jestli umělá inteligence připraví překladatele o práci, nebo jestli se bez práce špičkových překladatelů – a zvlášť v oblasti náročné, umělecké prózy – prostě neobejdeme.

Akcent: Dnes máme jiné zadání než za panelákové výstavby, vytváříme komplexní městskou čtvrť, říká architekt

Saša Michailidis se ptá architekta a urbanisty Filipa Tittla z kanceláře UNIT architekti a architektky Laury Doležalové z ostravského studia Tečna. Vltava uvádí audio sérii Vladimira 518 s názvem Betonový lidi. Ta přináší nový pohled na stará paneláková sídliště.

Momenty: Portugalský svět je gigantické světové dědictví, které jsem se rozhodl přiblížit, říká Jan Klíma

Historik Jan Klíma vypráví o svých zkušenost z Afriky, o účasti na Expedici Monoxylon i o vdečnosti za to, že žijeme v kulturní a fungující zemi.

Vizitka: Anna Freimanová: Havel v sobě měl samozřejmost lídra i silné faustovské téma

Byla editorkou Havlových textů a spolu se svým manželem režisérem Andrejem Krobem taky jeho blízkou přítelkyní. Ve Vizitce jsme na něj v den nedožitých devadesátých narozenin zavzpomínali. „Havel si v sobě nesl velmi silné faustovské téma. Oslovilo ho, když byl v roce 1977 poprvé ve vězení,“ vypráví ve Vizitce a dodává: „Mrzí mě, že se dnes tolik Havlovy divadelní hry nehrají, mají mnohé co říct i k dnešnímu dni. I když zájem mladé generace o jeho texty je velký.“

Ranní úvaha: Sandra Silná: Svět, který chceme nechat žít

Léto se přehouplo do podzimu a tady na jižní Moravě, kde žiju, nám konečně chvílemi prší. Chodím v dešti, záměrně bez deštníku, protože po měsících, kdy byly z nebe padající kapky jen vzdálenou vzpomínkou, působí nynější přepršky jako vítaná a osvěžující mana.

Bohoslužba: Bohoslužba - 4. 10. 2026

Krédo: Kněžství je nesmazatelný dar. Vzpomínka na Ludmilu Javorovou, ženu vysvěcenou na kněze

17. září nad ránem zemřela ve věku 94 let významná osobnost podzemní církve i brněnské diecéze, žena, která byla v 70. letech biskupem Felixem Maria Davídkem tajně vysvěcena na katolického kněze.

Spirituála: František z Assisi a láska tvorstva

Svatý František z Assisi, ekologická teologie a chvalozpěv mládenců v peci ohnivé. A co s tím dominikán Matthew Fox?

Povídky klasiků: Eduard Bass: Import-Johny. Humoristická povídka z prostředí obchodních cestujících

Když do poklidného evropského obchodního rybníčku vjede dravá americká ryba.

Akcent: Výběr týdne: VISIT Czechoslovakia!, Sting 75, udržitelná architektura

Saša Michailidis se ptá hostů na novou knihu VISIT Czechoslovakia! Příběhy českých a slovenských cestovatelských plakátů. Publikace právě prostřednictvím plakátů prochází dějinami Československa od roku 1918 až do jeho zániku v roce 1992. Britskému zpěvákovi a multižánrovému hudebníkovi Stingovi je 75. Zeleně natřená střecha? Tudy cesta nevede, jestli chceme brát vážně udržitelnou architekturu, říká odborník u příležitosti Dne architektury.

Ranní úvaha: Petr Šourek: Platón není úča

Když jsem studoval v Řecku, do univerzitní učebny si pravidelně chodil lehnout pes. Ležel vzadu za lavicemi a nikomu nepřekážel. Po vyučování šel… – chtěl jsem říct domů, ale ten pes žádné doma neměl.

Akcent: Obdivuji Stingovu důslednost, efektivně vymyšlená aranžmá, říká publicista

Saša Michailidis se ptá vltavské redaktorky Anny Marie Schorm a publicisty a spolupracovníka Vltavy Ondřeje Konráda. Nehraje snad jen metal. Jinak už britský zpěvák a multižánrový hudebník Sting, kterému je 2. října 75 let, vyzkoušel za svou více než padesátiletou kariéru leccos – punk, reggae, jazz, pop, world music i klasickou hudbu. Co dělá Stinga Stingem?

Ranní úvaha: Nina Rutová: Hadovka smrdutá

Až někdo z vědců rozluští, za jakých podmínek se houbové zárodky mění v plodnice, dostane Nobelovu cenu. Já zatím žádné teorie nepíšu. Jen chodím po lipnických lesích a pozoruji. – Trpělivě sbírám příběhy a jsem zvědavá, co najdu. Vědec by řekl, že „shromažďuji data“.

Akcent: VISIT Czechoslovakia! Turistické plakáty otevírají okna do neexistujícího světa, říká editorka

Saša Michailidis se ptá editorky knihy VISIT Czechoslovakia! Příběhy českých a slovenských cestovatelských plakátů Lindy Kudrnovské a literárního historika Martina Bedřicha. Nová publikace přibližuje historii Československa od roku 1918 až do jeho zániku v roce 1992. Praha, lázně, hory, folklor, architektura, příroda...

Vizitka: Herec Filip Kaňkovský: Mezi rolemi hledám, kdo jsem já. Tesman je dosud můj nejtěžší kus

Za ztvárnění manžela Hedy Gablerové v Ibsenově dramatu v Národním divadle pod režijním vedením Viktora Bodóa se dostal do užších nominací na Cenu Thálie. Psychologicky s ostatními herci inscenaci pečlivě pitvali a řešili nepřeberné množství detailů včetně toho, co nosí postavy v kapsách. „Myslím, že Heda Gablerová je o prazákladní pravdě, díky tomu, že postavy nežijí v pravdě, se dostaly tam, kde jsou, a to platí i v životě,“ vysvětluje ve Vizitce.

Ranní úvaha: Petr Beneš: S kým tu bydlím

Pořídil jsem si do telefonu aplikaci na rozpoznávání ptáků. Zachytit neustále se pohybující a v různě vysokém roští či stromech mizející opeřence fotoaparátem se mi moc nedaří. Zato určování ptačích druhů podle zpěvu mě baví nesmírně.

Vladimir 518: Betonový lidi: 2. díl: Degradace: vystřízlivění z ideálů o prefabrikovaných městech budoucnosti

„Systém, kterému idea masové prefabrikace bydlení vyhovovala, ji sám začal degradovat. Z plánů, které podněcovaly nadšení ze života v budoucnosti, se stávala monotónní realita, která měla k původním představám daleko,“ říká Vladimir 518 ve druhé epizodě série Betonový lidi. Realizaci sídlišť rozebírá s historikem a teoretikem umění a architektury Rostislavem Šváchou, architektem a urbanistou Zdeňkem Hölzelem a teoretikem a historikem architektury Rostislavem Koryčánkem.

Vladimir 518: Betonový lidi: BONUS: Rostislav Švácha: O krásných sídlištích se dalo mluvit v šedesátých letech

„Architekti sídliště po revoluci zcela vypustili ze svých portfolií. Změnilo se to až koncem devadesátých let, kdy o sídlištích začali vážně mluvit Josef Pleskot a Ladislav Lábus,“ říká Rostislav Švácha. Historik a teoretik umění a architektury je hostem bonusového rozhovoru ke 2. epizodě série Betonový lidi. Tématem je degradace původních myšlenek za českými sídlišti.

Akcent: Den architektury: nazeleno natřená střecha není udržitelná, tudy cesta nevede, vtipkuje expert

Saša Michailidis se ptá historika a popularizátora architektury z plzeňského spolku Pěstuj prostor Petra Klímy a architekta Jiřího Zábrana, oba jsou zakladateli Plzeňského institutu současné architektury. Letošní Den architektury je ve znamení nedostupnosti bydlení v Česku. Jakou roli by mohla sehrát při řešení tohoto nepříznivého fenoménu udržitelná architektura? Jaké jsou její hlavní zásady a priority? A co v praxi obnáší prosazovat u nás udržitelnou architekturu?

Mozaika: Václav Havel (ne)zapomenuté hry: Pan A aneb 7 dní ve vězení aneb Perpetuum mobile

Co ještě může na tvorbě Václava Havla překvapit? Nová minisérie Vltavy představuje méně známé dramatické texty – od raných jednoaktovek a skečů ze 60. let až po poslední hru z roku 2010. Redaktorka Veronika Jošková Štefanová si o nich povídá s teatroložkou Lenkou Jungmannovou z Akademie věd, odbornicí na českou dramatiku druhé poloviny 20. století.