Pochoutkový rok slaví 10 let: Kynuté rohlíčky máčené v másle peče Roman Paulus. Rada z etikety: Jak držet nůž. Výroba povidel jako společenská událost. Startuje hlasování o recept desetiletí!
Ke kávě, mléku nebo kakau. Měkoučké rohlíčky se na jazyku jen rozplývají. „Lepší, než jsem si představoval,“ říká šéfkuchař Roman Paulus o receptu Stanislavy Kotlabové, která s ním zvítězila ve sladkém ročníku 2025.
Podle tiskové mluvčí města Kopřivnice jde rekonstrukce koupaliště za 205 milionů podle plánu. První návštěvníci by se mohli vykoupat tedy už v létě 2027.
Diabetická retinopatie je velmi vážné onemocnění sítnice. Vzniká jako komplikace cukrovky a v Česku jím trpí přes 100 000 lidí. Také panu Tomášovi cukrovka a zhoršený zrak tvrdě zasáhly do života. Po náročné a úspěšné operaci levého oka se ale mohl vrátit ke všem svým aktivitám.
Nůž ještě dřív, než se stal jídelním nástrojem, byl obyčejnou zbraní. Muži u sebe nosili dýky, ženy už od renesance zase malé nožíky, a těmi si každý vypomáhal také při konzumaci. „Dříve se jedlo tak, že třemi prsty hodovníci uchopili kousek pečínky, nožem odkrojili a třemi prsty vložili do úst,“ vypráví mistr etikety Ladislav Špaček.
Dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína v Pardubickém kraji měla být součástí československého pohraničního opevnění, které vznikalo v letech 1935 až 1938 jako obrana před rostoucí mocí hitlerovského Německa. Stavbu se před vypuknutím války nepodařilo dokončit, přesto se opevnění stalo symbolem odhodlání tehdejšího Československa bránit svůj stát. Po událostech z podzimu 1938 pevnostní systém nakonec nebyl využit k boji.
Povidla, to je jeden z typických způsobů zpracování ovoce na venkově. Především švestková, ale taky borůvková, hrušková, jablková, třešňová, bezinková a další, se ve střední a pak i východní Evropě, všude tam, kde je dostatečně rozvinuté ovocnářství, vyrábějí minimálně od 16. století.
Krajská soutěžní výstava králíků, holubů a drůbeže Pardubického kraje se soutěží mladých chovatelů odstartuje pro veřejnost o víkendu 17. a 18. října. Přípravy ale začínají už několik týdnů před akcí.
Na okraji slavné vilové čtvrti Westend v Karlových Varech stojí Becherova vila. Nechal si ji postavit Gustav Becher, majitel a pokračovatel rodinného podniku vyrábějícího známý bylinný likér. Projekt vily vytvořil karlovarský architekt Karl Heller, stavba byla dokončena v roce 1914. Dvoupodlažní dům s mansardovým podkrovím měl rodině poskytovat pohodlné bydlení i reprezentativní zázemí.
S novými prostory zvládne centrum za rok pomoci skoro dvakrát tolika lidem. Zvýší se počet lékařů, zdravotních sester a sociálních pracovníků, prodlouží se také otevírací hodiny.
Vídeňská Albertina, muzeum světového významu s rozsáhlými sbírkami, letos slaví 250 let své existence. S téměř 1,3 milionem návštěvníků ročně se řadí mezi nejnavštěvovanější rakouské výstavní instituce.
Pocit sucha v ústech zažije občas každý. „Často je to psychogenní a takzvaně akutní a krátkodobé sucho. Když však trvá delší dobu, je to docela problém, protože slina má spoustu důležitých funkcí,“ říká Kateřina Cajthamlová.
Červený zámek v Hradci nad Moravicí zůstane veřejnosti dál uzavřen. Na rekonstrukci jeho vnitřních prostor nejsou finance. Situace by se podle Národního památkového ústavu měla změnit příští rok.
Kateřina Svobodová je novou uměleckou šéfkou souboru muzikálu Národního divadla moravskoslezského. Původně vystudovala ekonomickou školu a poté sólový zpěv na Ostravské univerzitě. S jakými plány a ambicemi přebírá respektovaný a uznávaný soubor po své předchůdkyni Gabriele Petrákové?
S humorem, který by se prý líbil i Václavu Havlovi, si Ostravané připomínají nedožité devadesátiny bývalého prezidenta. Cestující tramvají překvapili ve čtvrtek gymnazisté četbou jeho textů.
Kaštan v kapse přináší štěstí. Kaštany v počtu vašeho věku plus jeden navíc se dávají pod postel – podle dávné tradice tak mají do jara chránit před nachlazením, revmatem a taky odebrat z těla negativní energii.
