Skip to content
Sign in
Artwork for Laboratoř
Science

Laboratoř

Český rozhlas

Vědci vysvětlují novinky o přírodě a lidech. 

Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Play
Open in
  • 30 episodes
  • weekly
  • Avg 25 min
  • Czech

Episodes 30

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
  • October 10 · 25 min

    Trauma, úzkost a pocit zrady. Studie řeší dlouhodobé následky útoku na Izrael

    Vědci hodnotili psychické potíže lidí, kteří byli svědky útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Deprese u sledované populace zůstaly během ročního výzkumu na podobné hladině. Sílilo u ní ale trauma a pocit zrady a nedůvěry k postupu úřadů. Závažnější psychické potíže se objevily u žen nebo u příslušníků etnických menšin.

  • September 19 · 25 min

    Proč nekácet baobaby? Tisícileté stromy hostí více hub a udržují zdravou půdu

    Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.

  • September 12 · 25 min

    Nový výzkum mění pohled na život staroegyptských princezen

    Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

  • September 5 · 25 min

    Vědci popsali, jak člověk mění chování zvířat v krajině

    Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.

  • August 15 · 25 min

    Jak určit ptáky migrující ve tmě? Pomůže i termovize

    Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v dubnu 2026.)

  • August 1 · 26 min

    Termiti jsou vynalézaví při zpracování potravy

    Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2026.)

  • August 1 · 25 min

    Jak hmyz v tropech snáší vysoké teploty?

    Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student agrolesnictví Andrej Skok. Moderuje Martina Mašková.

  • July 25 · 25 min

    Vědci našli v umělých vlasech koktejl toxických látek

    Výzkumníci z Massachusets se soustředili na zdravotní rizika umělého prodlužování vlasů. Doložili, že ženy se při něm vystavují chemikáliím, které podporují nádorové bujení, látkám, které narušují imunitu, činnost hormonů nebo reprodukci. (repríza)

  • July 18 · 25 min

    V hlubinách oceánů funguje obří odšťavňovač

    Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.

  • July 11 · 26 min

    Parazit měchovec by po genetické úpravě mohl léčit

    Genetičtí inženýři upravili střevního parazita měchovce, aby jeho prostřednictvím mohli dodávat do těla protilátky. Metoda je teprve v začátcích, pokud uspěje, mohla by zajistit dlouhodobé a kontinuální podávání biologických léčiv při léčbě chronických onemocnění, a tím mírnit například střevní záněty, projevy alergií nebo dalších autoimunitních nemocí.

  • July 4 · 25 min

    Výzkum: Co jí budoucí otec, může ovlivnit zdraví dítěte

    Budoucí rodiče můžou zřejmě zčásti naprogramovat metabolismus svých potomků. Vědci to ověřili na myších samečcích, kterým nabízeli různě zdravý jídelníček. Podle toho, o jakou šlo stravu, se potomkům pokusných myší měnily zdravotní parametry.

  • June 27 · 25 min

    Lék na roztroušenou sklerózu? Pomůžou geny antilopy z Tibetu

    Mutace, která pomáhá tibetským antilopám zvaným orongo nebo čiru, přežít ve velkých nadmořských výškách, enormně zajímá medicínu. Vědci ze Šanghaje přišli na to, že umožňuje regeneraci nervové tkáně. Proces souvisí s přeměnou vitaminu A.

  • June 20 · 24 min

    V rostlinách zůstala nejméně 400 milionů let stará regulační DNA

    Američtí a izraelští vědci přečetli genetickou informaci 284 druhů rostlin a objevili přitom archív dosud neznámých sekvencí regulační DNA. Jsou nejméně 400 milionů let staré a pocházejí nejspíš ještě z doby, než se oddělily kvetoucí rostliny od ostatních.

Showing 1–20 of 30 episodes