Letos je tomu dvacet let, co oblohu nad našimi hlavami vnímáme trochu jinak, s nadsázkou řečeno. Pluto bylo totiž přeřazeno ze seznamu planet do nově vytvořené kategorie trpasličích planet. Došlo k tomu na shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze a jako jediná Češka u toho byla ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá.
Před 75 lety, 17. září 1951, zemřel astronom a geodet František Nušl, rodák z Jindřichova Hradce. Byl univerzitním profesorem a také vynálezcem různých přístrojů používaných v astronomii.
Říjen už je jednoznačně podzimním měsícem. Dny se krátí, v poslední říjnový den bude slunce nad obzorem zhruba deset hodin. Jakýmsi úředním stvrzením podzimu je pak konec středoevropského letního času. V neděli 25. října se ve tři hodiny v noci ručičky hodinek posouvají zpět na druhou hodinu.
Naši sluneční soustavu tvoří čtyři planety zemského typu, Merkur, Venuše, Země a Mars, a pak za pásem asteroidů čtyři planety, kterým se říká plynní obři. Jedná se o Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Existenci osmé planety sluneční soustavy, kterou dnes známe jako Neptun, potvrdil 23. září 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle, a to na základě matematických výpočtů. Jen s drobnou odchylkou vypočítal hypotetickou polohu planety Francouz Urbain Le Verrier, který se tak fakticky stal jejím objevitelem.
Neptun je osmou planetou naší sluneční soustavy. Jeho vzdálenost od Slunce dosahuje zhruba 30 astronomických jednotek. Planeta byla objevena 23. září 1846.
Podzimní souhvězdí vytvářejí na obloze jakési mořské akvárium. Je mezi nimi totiž řada vodních bytostí. Na nočním nebi se objevuje vodnář (zobrazovaný většinou jako muž, který vylévá vodu), dále ryby, velryba a ještě jižní ryba.
Září je měsícem podzimní rovnodennosti. Ta letos nastane ve středu 23. září v 02:05 středoevropského letního času. Začne tak astronomický podzim. Slunce se ocitne na druhém průsečíku ekliptiky a světového rovníku a od této chvíle se už budou dny zkracovat a noci prodlužovat.
Čínský vesmírný program překvapuje novými projekty. Sonda míří k asteroidu, jiná pozoruje mezihvězdnou kometu a studenti dostali miliony dolarů na vlastní misi.
Kometa Swift-Tuttle neustále trousí do své dráhy drobná zrníčka. Planeta Země se pak setkává s poměrně hustými oblaky těchto zrníček, což na obloze vidíme jako světelné čáry neboli meteorický roj Perseidy. Roj je činný vždy od 17. července do 24. srpna, přičemž svého maxima dosahuje mezi 11. a 13. srpnem.
12. srpna nastane zatmění Slunce, které bude z Česka pozorovatelné jako částečné. K zatmění ale dojde těsně před západem slunečního kotouče, což komplikuje výhled. „V maximální fázi bude Slunce už jenom dva stupně nad obzorem, což je velmi nízko, takže se dost těžko hledá místo, kde nepřekáží stromy nebo různé budovy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.
Zatmění Slunce nastane 12. srpna 2026. Z části Arktidy, části západní Evropy a části západní Afriky bude vidět jako úplné, v našich zeměpisných šířkách uvidíme částečné zatmění. Jak ale upozorňuje astronomka Jana Tichá, k úkazu dojde večer, kdy je Slunce nízko nad obozem a těžko se hledá místo k pozorování, kde výhled nic neruší.
Astronomka Jana Tichá, ředitelka hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, se vrátila z mezinárodní konference v polské Poznani. Na té se sešli vědci z celého světa, aby diskutovali o asteroidech, kometách a meteorech. Program měl podle ní tři „highlighty“.
Jako odbornice ve svém oboru se ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá zúčastnila už řady konferencí. S úsměvem dnes vzpomíná, jak v roce 1993 mířila na první setkání astronomů v severní Itálii.
První astronautem samostatné České republiky by měl být Aleš Svoboda. Jeho let na Mezinárodní vesmírnou stanici je naplánován na rok 2027. Rodák z Brna uspěl v náročném, jeden a půl roku trvajícím výběrovém řízení mezi více než 22 tisíci Evropany a získal místo v čtyřčlenné posádce moderní lodi Crew Dragon.
Červenec přináší stále ještě dlouhé letní dny a krátké noci, které jsou navíc v první půlce měsíce velmi světlé, protože slunce nezapadá hluboko pod obzor. Planeta Země se ocitne nejdál od Slunce, a to 6. července, kdy se vzdálí na 152,1 milionů kilometrů.
Americká kosmická agentura NASA oznámila složení posádky mise Artemis III. Ta má na oběžné dráze Země otestovat přistávací moduly a nové skafandry pro lunární povrch. Termín startu ještě není pevně stanoven, nemělo by k němu dojít dřív než koncem roku 2027.
Planetka číslo 4567 objevená na jihočeské observatoři Kleť byla roku 1993 nazvaná Bečvář. Jméno dostala po astronomovi, fotografovi a klimatologovi Antonínu Bečvářovi, který se narodil 10. června 1901 a proslul jako tvůrce atlasů hvězdné oblohy.
Tři zajímavá souhvězdí jsou na jaře k vidění na jižním okraji noční oblohy. Pro naše zeměpisné šířky jsou nízko nad obzorem, ale podle astronomky Jany Tiché je můžete celkem snadno najít, pokud vás příliš neruší umělé osvětlení. Jde o souhvězdí Havran, Pohár a Hydra.
Astronomické léto začíná letním slunovratem. Ten letos nastane 21. června v 10.24 hodin. V tento okamžik bude Slunce nejdál od nebeského rovníku, zároveň vstoupí do znamení Raka.
