Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
- V
Wednesday · 2 hr 55 minŽivot buňky | #PříběhŽivota 01 | série od @FasaPrasa
Živé organizmy jsou tvořeny buňkami jako jejich základními stavebními složkami. Mohu fungovat na vlastní pěst jako jednobuněčné organizmy, či ve shlucích tvořících mnohobuněčné organizmy. Ve své podstatě se ale buňky navzájem neliší a při bližším zkoumání zjistíme, že jsou vlastně docela podobné. Proteiny, bílkoviny a tuky tvoří jich základ a genetická informace určuje, co a kdy se bude dít. Příjem živin a dýchaní jim zajišťuje energii. Dělení zabezpečuje, že život bude pokračovat. Buňka je vesmír sama o sebe no od toho neživého se tak moc neliší, ale to je povídaní na příště.
- V
Tuesday · 1 hr 6 minOd molekulární parazitologie k vaření s #HladovejVědec | #VědátořiNaPivu
Mrkněte na hyperakční spolupráci, kdy si JaRon a @HladovejVědec pokecají o parazitech... Ale taky vědě a životě.
- V
Monday · 1 hr 45 minStěhování & Teroristi - Týden ve vědě 10.-16.8. 2026 | #JaRon
Vedra jsou snad konečně za námi! Za odměnu pro všechny, kteří je přežili, tu mám nový týden ve vědě o stěhování, Slunku nebo třeba trendech u Boko Haram…
- VAugust 14 · 3 hr 3 min
AI Fágy & Xena – Dvoutýden ve vědě 27. července až 9. srpna 2026
Po týdenní letní pauze se vracíme s náloží novinek – včetně jedné, která objektivně poputuje do učebnic historie! Viry navržené AI, vysvětlení evoluce kanibalismu nebo třeba nový vysokoteplotní supravodič osvěží vaše žhavé léto!
- V
August 6 · 2 hr 46 min2026 Vědátorská Odyssea aneb historicky i filmově o veledílu | #NerdátořiVsPopkultura
Odyssea Homérova nebo Nolanova? Vědátorsky se mrkneme na příběh slavného antického hrdiny, i na dobu a morálku, v níž žil.
- V
July 30 · 21 min1,5 až 2 hodiny posilování týdně může prodloužit život | Vědátornews
Silový trénink nemusí zabrat desítky hodin, aby souvisel s delším životem. Studie Harvard T.H. Chan School of Public Health sledovala více než 147 tisíc dospělých po dobu až 30 let a zjistila, že přibližně 90 až 120 minut posilování týdně bylo spojeno s o 13 % nižším rizikem předčasného úmrtí.Nejvýraznější vztah se objevil u úmrtí na kardiovaskulární a neurologická onemocnění. Ještě lepší výsledky měli lidé, kteří silový trénink kombinovali s aerobním pohybem, například chůzí, během nebo jízdou na kole. Nad hranicí přibližně dvou hodin posilování týdně už ale studie nezjistila další výrazný pokles rizika.Výsledky neznamenají, že samotné posilování automaticky prodlouží život, protože šlo o observační studii a aktivnější lidé se mohou lišit i dalšími návyky. Podporují ale doporučení pravidelně procvičovat hlavní svalové skupiny a spojovat silový trénink s vytrvalostním pohybem. Počítají se přitom i cviky s vlastní vahou, odporovými gumami nebo běžnými činkami.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 29 · 15 minOtcovství přepisuje mužský mozek i hormony | Vědátornews
Biologické změny spojené s rodičovstvím se netýkají jen matek. Také u mužů může po narození dítěte klesat hladina testosteronu a měnit se působení oxytocinu, prolaktinu i dalších hormonů. Tyto posuny mohou podporovat citlivost vůči dítěti, snižovat zaměření na hledání dalších partnerek a pomáhat přesměrovat energii k péči o rodinu.Otcovství zároveň souvisí se změnami ve struktuře a fungování mozku. Výzkum ukazuje plasticitu oblastí zapojených do empatie, pozornosti, rozpoznávání dětských signálů a motivace k péči. Nejde přitom jen o automatický následek samotného narození potomka – významnou roli zřejmě hraje také každodenní kontakt a zkušenost s péčí.Čím více se otcové do péče zapojují, tím výraznější některé hormonální a mozkové změny mohou být. Biologie otcovství tedy není pevně daný program, ale pružný systém reagující na chování a prostředí. Výsledky zároveň neznamenají, že každý muž projde stejnými změnami: studie se liší metodami i počtem účastníků a řada mechanismů zatím není úplně objasněná.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- VJuly 28 · 3 hr 4 min
Terminátoři & Turín – Týden ve vědě 20. až 26. 7. 2026 | #JaRon
Prázdniny jsou již skoro ve své polovině, i tak ale ze spodku barelu vyškrábeme i něco jiného než okurková témata! Znovu odstartovala Starship, roboti (ne)utíkají z vězení i kurýrují prasata – a ženy si budou muset příště u doktora víc dupnout!
- V
July 28 · 20 minMozek pod narkózou možná pořád poslouchá a předvídá slova | Vědátornews
Celková anestezie vypíná vědomé vnímání, ale zřejmě nezastaví všechny složitější mozkové procesy. Studie sedmi pacientů s epilepsií ukázala, že neurony v hippocampu pod vlivem propofolu nadále reagovaly na zvuky a rozlišovaly různé vlastnosti řeči. Výzkumníci zaznamenávali aktivitu jednotlivých neuronů přímo během operace.Když pacientům pouštěli mluvené nahrávky, vzorce mozkové aktivity odlišovaly například podstatná jména, slovesa a přídavná jména. Signály navíc obsahovaly informace o slovech, která měla v dané větě teprve zaznít. Hippocampus tedy zřejmě využíval předchozí kontext a vytvářel předpovědi dalšího průběhu řeči, přestože pacienti nebyli při vědomí.Výsledek neznamená, že lidé pod narkózou vědomě poslouchají rozhovory nebo si je následně pamatují. Studie zahrnovala pouze sedm pacientů, jednu oblast mozku a jeden typ anestetika. Ukazuje ale, že některé procesy spojované s učením, jazykem a předvídáním mohou pokračovat i bez vědomého prožitku.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 27 · 20 minNa kamenné planetě v obyvatelné zóně jsme poprvé našli atmosféru | Vědátornews
Astronomové získali dosud nejsilnější důkaz atmosféry u kamenné exoplanety obíhající v obyvatelné zóně své hvězdy – byť jsme atmosféry prošmírovali dřív, nikdy u kamenného světa. Planeta LHS 1140 b leží asi 48 světelných let od Země, má přibližně 1,7násobek jejího poloměru a 5,6násobek hmotnosti. V její blízkosti vědátoři fčil zachytili helium unikající z horních vrstev atmosféry.Helium bylo ve spektrech zaznamenáno během pozorování v roce 2024, ale při měření v roce 2025 se už neobjevilo. Autoři to vysvětlují proměnlivým únikem atmosféry a navrhují, že její horní vrstvy mohou být bohaté na helium a ochuzené o vodík, zatímco těžší plyny zůstávají níže. Nejde tedy nutně o atmosféru tvořenou převážně heliem až k povrchu planety.Cool je to z více důvodů, ale mimo jiné protože to ukazuje, že kamenný svět v obyvatelné zóně může udržet plynný obal navzdory záření blízkého červeného trpaslíka. Samotná obyvatelná zóna ani přítomnost atmosféry ale neznamenají, že je planeta skutečně obyvatelná nebo že se na ní nachází život. LHS 1140 b přesto patří mezi nejlepší cíle pro další výzkum atmosfér a potenciálně mírných světů mimo Sluneční soustavu.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 25 · 29 minV době AI se osvědčují nové kombinace schopností! | Vědátornews
Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět rychleji a levněji, ale vytvářet neobvyklé kombinace schopností, jež propojují technické znalosti s lidským úsudkem, kreativitou nebo zkušeností z konkrétního oboru...Cennější mohou být zejména dovednosti, které stroje zatím zvládají obtížně: práce s lidmi, empatie, vyjednávání, vedení týmů, řešení nepředvídatelných situací nebo manuální činnosti v proměnlivém prostředí. Výhodu může získat například programátor, který dobře rozumí zákazníkům, řemeslník schopný využívat digitální nástroje nebo lékař, který kombinuje práci s AI s kvalitní komunikací s pacienty!Vedle schopností roste také význam osobní reputace a unikátního profesního brandu. Nestačí pouze umět používat stejné AI nástroje jako všichni ostatní. Důležitější může být důvěryhodnost, vlastní styl, síť kontaktů a jasná odpověď na otázku, proč by si klient nebo zaměstnavatel měl vybrat právě konkrétního člověka. Anebo lze taky doufat, že nás spasí nová hospodářská krize...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 24 · 18 minZemě možná unikne pohlcení Sluncem! | Vědátornews
Až Slunce přibližně za pět miliard let spotřebuje vodík ve svém jádru, začne se měnit v červeného obra a dramaticky zvětší svůj objem. Merkur a Venuše budou téměř jistě pohlceny, osud Země ale zůstává nejistý. Nové modelování naznačuje, že naše planeta by mohla rozpínajícímu se Slunci nakonec uniknout. Rozhodující bude souboj dvou procesů. Sluneční slapové síly budou Zemi přitahovat dovnitř, zatímco ztráta hmoty hvězdnými větry oslabí gravitaci Slunce a posune zemskou oběžnou dráhu směrem ven. Podle aktualizovaných výpočtů mohou být slapové účinky slabší, než předpokládaly starší modely, takže Země může přežít obě obří fáze vývoje Slunce. Jistotu ale zatím nemáme, protože výsledek silně závisí na rychlosti úbytku sluneční hmoty a na obtížně modelovatelném chování nitra stárnoucí hvězdy. Ani případné přežití planety by navíc nezachránilo život: rostoucí zářivost Slunce pravděpodobně učiní Zemi neobyvatelnou už zhruba za miliardu let. Přežila by tedy možná planeta, nikoli její dnešní biosféra.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 23 · 26 minUltrazvuk udělal espresso i bez horké vody | Vědátornews
Vědci připravili espresso při pokojové teplotě pomocí ultrazvuku. Místo klasického zahřívání využili vysokofrekvenční zvukové vlny, které pomohly rychle uvolnit aromatické látky, oleje a další složky z namleté kávy. Výsledkem byl nápoj, který se chemickým složením i chutí přiblížil běžnému espressu. V chuťovém testu navíc běžní pijáci nedokázali spolehlivě rozlišit ultrazvukové espresso od klasické varianty připravené horkou vodou. Ultrazvuk funguje díky drobným tlakovým změnám a kavitaci, které narušují strukturu kávových částic a urychlují extrakci látek do vody. Metoda by jednou mohla nabídnout energeticky úspornější způsob přípravy kávy a zároveň otevřít cestu k novým chutím, protože při nižší teplotě vzniká jiný poměr extrahovaných látek. Zatím ale jde hlavně o laboratorní experiment, nikoli o technologii připravenou nahradit espresso kávovary v kavárnách.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 22 · 18 minMasožravka zavírá past díky změknutí buněčných stěn | Vědátornews
Mucholapka podivná dokáže sevřít kořist během zlomku sekundy, ale přesný motor tohoto pohybu zůstával dlouho nejasný. Nový výzkum ukazuje, že past se nezavírá díky rychlému přesunu vody mezi buňkami, jak se dříve předpokládalo. Klíčovou roli hraje prudká změna mechanických vlastností buněčných stěn. Po podráždění citlivých chloupků změknou přibližně během jedné sekundy buněčné stěny na vnější straně pasti. Tím se uvolní elastická energie, která byla předem uložená v zakřiveném listu, a past náhle přeskočí z otevřeného do zavřeného tvaru. Jde o nejrychlejší dosud zaznamenanou změnu tuhosti buněčných stěn u rostlin. Mechanismus připomíná obrácený deštník nebo pružinu, která se nejprve pomalu napne a potom náhle přeskočí. Objev nejen vysvětluje, jak mucholapka louská mušky, ale může inspirovat také vývoj rychlých měkkých robotů a zařízení poháněných změnou tuhosti materiálu místo motorů a hydrauliky.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 21 · 2 hr 36 minExoplanety & Oxytocin – Týden ve vědě 13. až 19. 7 2026 | #JaRon a #Ladislav
Nové objevy kosmické rázu i nové obědy komického rázu přinesl nový Týden ve vědě! Povíme si o milníku ve šmírování exoplanet, tipu & triku jak umřít později nebo se zbičujeme tím, že i pod narkózou mozek zřejmě stále funguje. Jedno letní téma vedle druhého!
- V
July 21 · 22 minBrainrot je reálný, AI nám kazí dovednosti | Vědátornews
Umělá inteligence může zrychlit práci, ale zároveň oslabovat schopnosti, které na ni postupně přenášíme. Studie mezi lékaři ukázala, že po zavedení AI asistence při kolonoskopiích klesla jejich úspěšnost při samostatném hledání přednádorových útvarů z 28 na 22 %. Výzkum byl observační, takže sám o sobě nedokazuje, že pokles způsobila výhradně AI, upozorňuje ale na reálné riziko ztráty odborných dovedností. Podobný problém se objevuje u programátorů. Experimenty naznačují, že lidé s pomocí AI sice mohou rychleji vytvářet kód, ale někdy mu následně hůře rozumějí a méně si osvojují nové postupy. V jednom randomizovaném výzkumu se proto měřilo nejen splnění programovacího úkolu, ale také to, zda vývojáři skutečně chápali kód, který s asistencí AI napsali. Neznamená to, že AI automaticky ničí lidský mozek nebo že ji máme přestat používat. Rizikem je především dlouhodobé nekritické delegování celého přemýšlení na nástroj – takzvané kognitivní odkládání. Řešením může být střídání práce s AI a bez ní, kontrola jejích výsledků a pravidelné procvičování základních dovedností, aby se z pomocníka nestala berlička, bez které už úkol nezvládneme.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 18 · 17 minVědátoři možná postavili první umělé buňku „od nuly“ | Vědátornews
Vědci možná vytvořili dosud nejpokročilejší umělou buňku sestavenou „od nuly“. Tým Kate Adamaly a Aarona Engelharta z University of Minnesota představil systém SpudCell, který vznikl z přesně definovaných neživých chemických komponent, nikoli úpravou již existujícího organismu. Obsahuje lipidovou membránu, desítky enzymů a syntetický genom o velikosti přibližně 90 tisíc párů bází.SpudCell dokáže číst genetickou informaci, vyrábět některé bílkoviny, přijímat materiál z okolí, růst, replikovat svůj genom a následně se rozdělit. Výzkumníci tvrdí, že tím napodobili kompletní buněčný cyklus v systému vytvořeném z chemických součástek. Buňka však stále potřebuje velmi bohaté laboratorní prostředí a nedokáže si sama vyrábět například energii nebo ribozomy.Oznámení proto zatím neznamená, že lidstvo vytvořilo plnohodnotný nový živý organismus. Výsledky byly zveřejněny pouze jako preprint a dosud neprošly nezávislým odborným posouzením. Pokud je ale další laboratoře potvrdí, SpudCell může být významným krokem k pochopení minimálních podmínek života i k vývoji programovatelných buněčných systémů pro výrobu léčiv, chemikálií nebo nových materiálů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 17 · 22 minČína poprvé přistála se znovupoužitelnou raketou | Vědátornews
Čína poprvé úspěšně zachytila první stupeň rakety po orbitálním startu. Raketa Long March 10B odstartovala z kosmodromu na ostrově Chaj-nan a po oddělení se její booster řízeně vrátil k Zemi. Jde o zásadní milník čínského programu znovupoužitelných raket.Booster během návratu zpomalil pomocí motorů, sestoupil vertikálně nad moře a zachytila ho speciální konstrukce na plovoucí platformě. Na rozdíl od raket SpaceX tak nepřistál na vlastních nohách, ale do systému lan a sítí, který může snížit hmotnost rakety a ušetřit palivo.Úspěch Long March 10B může Číně pomoci zlevnit kosmické starty a urychlit vypouštění družic i budoucí pilotované mise. Teprve další kontroly a opakované použití ukážou, zda je zachráněný booster skutečně připraven znovu letět. Čína se ale tímto testem výrazně přiblížila technologii, která umožnila společnosti SpaceX zásadně proměnit kosmonautiku.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor
- V
July 14 · 3 hr 14 minNeobuňky & 下丹ㄥ匚口力 ㄢ – Dvoutýden ve vědě 29. 6. až 12. 7. 2026 | #JaRon a #Filip
Po týdenní pauze se vrací nášup vědátorských novinek v porci extra tučné jak hnanoly s tatarou na koupáku! Odpočineme si u ultrazvukového cold brew nebo poznání toho, jak funguje masožravka – ale ne na dlouho, protože v mezičase věda vytvořila umělé buňky na hranici syntetického života nebo třeba Čína poprvé otestovala kopii Falconu 9!