Zeitgeist s polským novinářem a bohemistou Aleksanderem Kaczorowským o odkazu prezidenta Václava Havla u nás a ve světě i jeho zneužívání. Připravil a Moderuje Štěpán Sedláček.
„Ať už si myslíte o současném stavu světa cokoliv – členství v Severoatlantické alianci nám umožnilo vstup do Evropské unie a zajistilo čtvrtstoletí prosperity. Polsko nezažilo takový klid a prosperitu tři sta let. Udělali jsme velký civilizační pokrok, za nějž vděčíme lidem jako byl Václav Havel,“ říká polský slavista a publicista Aleksander Kacorovski o odkazu první české hlavy státu.
Václav Havel by 5. října oslavil devadesátiny. Dramatik, disident, esejista, vůdčí intelektuální postava, autor absurdních her, otevřeného dopisu Gustavu Husákovi, Moci bezmocných a jeden z hlavní organizátorů Charty 77 strávil v komunistickém vězení celkem 5 let. Posléze se stal prvním porevolučním prezidentem a politikem, světovou ikonou a v Česku takřka mýtickou postavou i „značkou“ o kterou se vedou kulturní boje. Význam neztrácí ani v zahraničí, jak potvrdil například liberální kanadský premiér Mark Carney, který na Světovém ekonomické fóru v Davosu sklidil potlesk ve stoje za projev o zlomu ve světových pořádcích rámovaný tezemi z eseje Moc bezmocných (1978).
Jak se význam a odkaz Václava Havla jeví z odstupu patnácti let od jeho smrti? To v rozhovoru přiblíží jeden z Havlových životopisců – polský bohemista, překladatel a novinář Aleksander Kaczorowski, který je mimo jiné autorem knižního rozhovoru s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským a nejnověji i biografie Milana Kundery: Życie za zasłoną.
„Je velmi dobré číst Václava Havla simultánně s Milanem Kunderou, který svůj slavný román začíná úvahou o lehkosti a těžkosti bytí. Kundera je reprezentantem oné lehkosti. Měl za to, že věci o kterých si myslíme, že jsou v životě velmi důležité, jako je identita, ztotožnění se s nějakou ideologií, systémem hodnot, stranou, zemí nebo druhými lidmi, vám ve výsledku spíše brání v dosažení skutečné svobody. Václav Havel je protikladem tohoto přístupu a reprezentantem oné těžkosti bytí,“ srovnává Kaczorowski dva nejslavnější české intelektuály druhé poloviny minulého století.
Jaký klíč doporučuje k lepšímu porozumění Václavu Havlovi? Jak se dnes jeví polemika s Kunderou o českém údělu a roli střední Evropy, kterou vedli po invazi v roce 1968? V čem podstatném změnila disidenta a nezávislého intelektuála prezidentská role? Co je nedůležitějšíím odkazem Václava Havla v zahraniční politice? A proč nebyl českým Mahátmou Gándhím, k němuž Havla připodobňoval Bill Clinton nebo Barack Obama?
„Havel nebyl Gándhí. Nikdy neříkal, že by se neměla vůbec používat síla, a uvědomil si, že v mezinárodních vztazích to není tak jednoduché. Česká republika má výhodu, že žije v relativním klidu. I válka na Ukrajině je pro vás stále poměrně daleko. Ale jsou tady země, které ohrožení terorismem a dalšími věcmi čelí každý den. Když jste politik takového státu, musíte dělat velice těžká rozhodnutí. Proto pravděpodobně politika není pro intelektuály,“ dodává autor biografie Havel: Pomsta bezmocných (XYZ, 2021).
Jak by se dnes asi stavěl k prezidentovi Donaldu Trumpovi a co by říkal na to, jak zmíněný Carney naložil s jeho zelinářem a obratem k životu v pravdě? Co je klíčová idea v Havlově díle a proč to není pravda a láska? Jak vnímají prvního českého prezidenta a jeho dílo v Polsku? Co říká na osud Knihovny Václava Havla a kde jsou v životě bílá místa, které by stálo za to prozkoumat? Nejen o tom mluví Aleksander Kaczorowski v podcastu Zeitgeist se Štěpánem Sedláčkem.
Přečtěte si také vybrané texty k havlovskému výročí.
Doporučujeme také podcast o eseji Moc bezmocných:
Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě
