NewsPoliticsSociety & Culture

Studio N

Deník N

Publicistický podcast Filipa Titlbacha se zajímavými osobnostmi a redakcí Deníku N. Rozhovory vychází pravidelně ve středu a pátek. Epizody v plné délce najdete na herohero.co/studion, dostupné jsou také klubovým předplatitelům a předplatitelkám Deníku N.

Play

Open in

40 episodes
a few times a week
Avg 26 min
Czech

Episodes 40

Newest Oldest Longest

All20 Unplayed20 In progress0 Played0

Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.

#1474
Friday · 26 min
Kartous: Ve vládě máme komerční kolaboranty. Aby se Češi mobilizovali, musí se připodělat
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické projekty. Tak kam se chceme posunout?“ ptá se ve Studiu N odborník na dezinformace a mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Bojujeme o to, abychom si vůbec udrželi zdání nějakého demokratického statusu,“ říká v podcastu. Některé členy vlády označuje za „komerční kolaboranty“: „To jsou lidé, kteří to dělají z pragmatických důvodů,“ míní Kartous. „Okamura je prázdná nádoba. Tam vložíte obsah, který koresponduje s nastavením určité části společnosti.“ Kriticky hovoří i o předsedovi vlády Andreji Babišovi. „Máme premiéra, který je oligarcha a vlastní politickou stranu, jež je z principu nedemokratická. To je jeho projekt. On moc rád používá slovo ‚my‘, ale ve skutečnosti tím myslí sám sebe,“ tvrdí publicista. Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Jak zmást a chytit do léčky Putinovy propagandisty? V čem selhává český systém obrany proti cizím vlivovým operacím? Jak zmobilizovat společnost? A proč Trump zradil Ukrajinu? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1473
Wednesday · 23 min
Bartkovský: Babišovi dohrál repráček, největší libtard je u Motoristů a STAN ucítil modrou krev
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. V rozhovoru pro Studio N mluví o problémech ANO, propadáku SPD, vzestupu Starostů i o tom, proč by Petr Pavel měl podle něj ubrat z dobrodružných cest. Hnutí ANO sice mezi celostátními stranami získalo nejvíc hlasů, v řadě velkých měst a tradičních bašt ale oslabilo. Podle Bartkovského to ukazuje, že značka Andreje Babiše už nemusí automaticky přinášet volební úspěch. „Ukazuje se, že síla značky ANO přestává být samostatně funkční. Už neplatí, že když za ně bude v Ostravě kandidovat pes, dostanou čtyřicet procent,“ říká. Opakované neúspěchy jihomoravského ANO navíc podle něj nevěstí nic dobrého pro Alenu Schillerovou. Celostátní prvenství tak podle Bartkovského není důvodem přehlížet problémy, které se v hnutí začínají rýsovat. A zatímco ANO oslabuje a SPD prožívá velký propadák, Starostové zabodovali a lidovci si užívají úspěšný restart. Pro opoziční strany se tak otevírá otázka, kdo dokáže nejlépe využít slábnoucí podpory vlády, nabídnout voličům přesvědčivou alternativu a stát se lídrem opozice. Bartkovský ve Studiu N upozorňuje i na paradoxy uvnitř samotné koalice. „Že Motoristé budou nalevo od newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, na mé bingo kartičce nebylo,“ glosuje. Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi v podcastu vzkazuje: „Ať se Macinka opováží říkat někomu libtard, protože největšího libtarda má ve své straně. Jmenuje se Boris Šťastný.“ Naráží tím na předvolební sliby, například zrušení jízdného v MHD pro Pražany. Jsou výsledky voleb předzvěstí výrazného oslabení vládních stran? Představuje Jan Grolich skutečnou hrozbu pro Andreje Babiše? Kam až klesne ODS? Proč prezident nezvládl komunikaci kolem voleb a cesty do Maroka? A čeká Babišovu vládu ministerská rošáda? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1472
October 9 · 27 min
Prezident za sebe nechává rozhodovat jiné. Babiš je na půli cesty k ovládnutí Senátu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění kolem sebe. Když ale sám odjel v době komunálních a senátních voleb na motorkářskou dovolenou do Maroka, podle politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně tím podkopal vlastní poselství. „Přijde mi, že tímhle to celé spláchnul,“ říká Tvrdoň ve Studiu N. „Ta dovolená musí být skvělá. Jedeš s partou kamarádů do Maroka na motorky a jsi člověk, který to miluje. Ale taky jsi prezident a máš tady volby,“ říká Tvrdoň. Na prezidentově cestě mu vadí především rozpor mezi jeho rozhodnutím a tím, co dlouhodobě hlásá. Pavel si podle něj vybudoval část své autority na důrazu na občanskou angažovanost, odpovědnost a morální hodnoty. Právě proto může jeho absence během voleb působit jako přešlap, který jde proti obrazu, jaký se snaží veřejnosti nabízet. Prezident podle Tvrdoně opakovaně dává najevo, že mu záleží na lidech, kteří chtějí měnit své okolí k lepšímu. Do Lán zve aktivní občany, seniory, mladé lidi i podnikatele a povzbuzuje veřejnost, aby se o věci veřejné zajímala. „Vždycky to působí tak, že dává hlas někomu, kdo se snaží dělat Česko lepším,“ říká Tvrdoň. O to méně chápe, že Pavel podle něj nedocenil symbolický význam svého rozhodnutí právě v době voleb. Nejde přitom jen o samotnou dovolenou, ale také o to, jak snadno může prezident oslabit vlastní apel na občanskou odpovědnost, jak nyní působí jeho mlčení a jak mu může toto rozhodnutí zkomplikovat případné znovuzvolení v předvolebních debatách. Jak hodnotí kroky první dámy Evy Pavlové, která prezidentovi přispěchala na pomoc? Kdo se po komunálních a senátních volbách postaví do pozice lídra opozice? Jak daleko je Andrej Babiš od ovládnutí Senátu? Na co si dávat během voleb pozor? A jaké střety stojí za to sledovat? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1471
October 7 · 26 min
Načeva: Experimentální hudbu ze sebe musíte vyzvracet. Nohavicu už neposlouchám, zklamal mě
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Experiment podle Moniky Načevy nevzniká z potřeby šokovat ani vypadat jinak než ostatní. Musí člověkem projít zevnitř. „Musí to být vnitřní studium sama sebe. Musíte to ze sebe vyzvracet,“ říká zpěvačka, která si zároveň pečlivě vybírá básníky, jejichž texty zpívá. „Umělce od jejich života neodděluju. Vybírám si básníky, kteří jsou čistí. Mám nastudované i jejich životopisy,“ říká ve Studiu N. „Intuitivně si vybírám outsidery, kteří to v životě neměli lehké,“ popisuje Načeva proces své tvorby. Jejich životy si podle svých slov předem studuje a dílo od interpreta, který jej vytvořil, neodděluje. Proto také přestala poslouchat Jaromíra Nohavicu. „Zklamal mě. Stejně jako Michael Jackson,“ říká. Načeva zároveň udělala zásah do vlastní tvorby. V písni Udržuj svou ledničku plnou se rozhodla přestat zpívat slovo „sebenegr“. „Cítím, že to nechci zpívat. Doba je taková, že ty věci se řeší, a já sama jsem si uvědomila, že to nechci říkat,“ vysvětluje. Text přitom napsal spisovatel Jáchym Topol, s nímž se o rozhodnutí radila. „On říkal, že se to nedá nahradit a jediná cesta je k tomu mlčet. A jde to. Vůbec to neřeším a je mi v tom líp,“ říká Načeva. Proč si myslí, že jsou Češi až příliš tolerantní? V čem je jí mainstreamová muzika protivná? Existuje člověk, jehož básně by do své tvorby nezařadila? A kterého zásadního člověka potkala na rave party? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1470
October 2 · 25 min
Jáchym Topol: Havel lidi stále provokuje, klade nám totiž tu nejdůležitější otázku
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Spisovatel Jáchym Topol je přesvědčený, že Václav Havel by dnes jednoznačně stál na straně Ukrajiny. „Jeho podpora by byla naprostá,“ říká ve Studiu N. V postoji k Putinově agresi vidí shodu mezi Havlovým odkazem a postojem současné hlavy státu. „To beru jako velkou věc a velkou radost, že současný prezident Pavel, který tedy měl komunistické mládí, je, myslím, následovníkem myšlenek Václava Havla,“ říká k tomu spisovatel. „Nakolik to má promyšlené a nakolik je to instinkt, to nevím. Ale v tomto je Havel stále živý,“ dodává disident a signatář Charty 77. Jedna z věcí, které Jáchyma Topola na Václavu Havlovi fascinují, je zároveň něco, co mu na něm občas lezlo na nervy. Havel podle něj o sobě neustále pochyboval. „Někdy mi bylo až protivné, jak neustále dával najevo své rozpaky a svou slušnost – ‚jsa u moci, jsem si podezřelý‘,“ říká Topol. Právě tím se ale podle něj lišil od většiny současných politiků. „Naprostá většina politiků a političek chce po sobě zanechat stopu člověka na koni – nezpochybnitelného frajera. To Václav Havel nedělal.“ Právě tuto Havlovu vlastnost považuje za přitažlivou pro mladé lidi. „Je to z mé strany odvážné, ale myslím, že pro dnešní mladou ‚terapeutickou‘ generaci – což říkám jako cynický boomer – je Václav Havel tímhle zajímavý. Tím sebepochybováním, tím znejišťováním, tím, že to byl čtenář Franze Kafky,“ podotýká Topol. Jak hodnotí dění kolem Knihovny Václava Havla, se kterou byl bytostně spjatý? Co by Havel řekl na minulost Petra Pavla? Co si myslí o nadávkách jako havloid nebo sluníčkář? A na jaké politiky se podle něj bude vzpomínat jako na „budovatele rozvalin“? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1469
September 30 · 24 min
Boháč: Rvát se Putina naučila leningradská ulice. Taky jsem v Rusku dostal přes držku, musíme umět dát ránu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajina už nevěří, že válka brzy skončí. Podle reportéra a analytika Vojtěcha Boháče se země připravuje na krutou zimu a dlouhý konflikt, ve kterém bude klíčová schopnost šetřit lidské životy. „Ukrajinci chtějí manažera, který bude robotizovat válku. Ztrátu každého života vnímají velmi citlivě,“ říká Boháč ve Studiu N. Když byl šéfredaktor Voxpotu před několika měsíci na Ukrajině, lidé ještě doufali, že Donald Trump dokáže válku zásadně změnit nebo ji ukončit. „To skončilo,“ říká. Ukrajinci se podle něj smířili s tím, že utrpení bude pokračovat, a připravují se na dlouhý konflikt. S tím roste tlak, aby ve válce neumírali lidé zbytečně. Ukrajinská armáda proto čím dál více sází na robotizaci, drony a boj na dálku. „Co mohou vyřešit roboti, ať vyřeší roboti. Co mohou vyřešit drony z větší dálky, ať vyřeší drony,“ popisuje Boháč. Rusko přitom podle něj stále spoléhá na početní převahu a ochotu obětovat vojáky. „Doktrína ‚nás mnogo‘ se z ruské strany moc rychle nemění,“ říká Boháč. Putin navíc podle něj stále může přistoupit k další mobilizaci. „Lidskou sílu vnímají jako levnější. Když může umřít voják, je to pro ně lepší, než když si zničí drahý stroj. Z odposlechnutých komunikací jde slyšet, že si na to stěžují i samotní vojáci.“ Rusko podle Vojtěcha Boháče těží z toho, že Západ nedokáže postupovat jednotně. Putin si podle něj umí jednotlivé země „tahat po jednom“ a Ukrajina je v tomto konfliktu první, kterou se pokusil izolovat. „Každého jednotlivě zmákne, ale všechny dohromady ne,“ říká reportér. Schyluje se k setkání Putina se Zelenským? Co teď plánuje udělat Donald Trump? Jak Ukrajina zvládne nadcházející zimu? A jak efektivní jsou ukrajinské útoky na ruské rafinerie? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1468
September 25 · 31 min
Němci hledají řešení na politických okrajích. Co stojí za radikálními posuny?
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Německá politika se začíná měnit způsobem, který ještě před několika lety působil těžko představitelně. Na východě posiluje AfD, v Berlíně zvítězila Die Linke a kancléř Friedrich Merz, jenž výsledek voleb označuje za „katastrofu“, čelí rostoucímu tlaku. „Politický střed se v Německu vyklízí. Středová politika německé voliče přestala lákat,“ říká ve Studiu N reportér Tomáš Linhart, který sledoval předvolební střet přímo v Německu. Co dnes skutečně žene voliče do náruče AfD a čím si v Berlíně naopak získává hlasy Die Linke? Je správné obě strany označovat za „extrémní“ – a můžeme vůbec jejich pozice házet do jednoho pytle? Dokáže Friedrich Merz přesvědčit Němce, že jeho politika řeší jejich problémy, nebo se bude politický střed dál vyprazdňovat? A může AfD jednou překročit politickou izolaci a dostat se k vládě na celostátní úrovni? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1467
September 22 · 22 min
Romancov: Kanada je Evropa přesazená na jiný kontinent, přidružené členství může vyjít
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropská unie podle politického geografa Michaela Romancova poprvé od začátku tohoto století přichází s geopolitickou ambicí, která má přesah. Návrh na užší spolupráci s Kanadou je podle něj reakcí na měnící se svět, ale také na politiku Donalda Trumpa. „Teprve teď Trump znamená pro většinu evropských elit opravdu – snad už konečně – pořádné probuzení, že se o Spojené státy nemůžeme opřít,“ říká ve společné epizodě podcastů Studio N a Romancov & spol. „Kdyby nedošlo k tomu, jakým způsobem se Trump chová vůči všem svým spojencům – Kanadu nevyjímaje –, vůbec by k tomu nemuselo dojít,“ tvrdí. Současnou situaci Romancov chápe jako tlak na zásadní změnu evropského uvažování. „Věřím tomu, že to, co se teď možná začne vyjednávat ve směru ke Kanadě, bude probíhat v úplně jiném mentálním nastavení evropských politických elit, protože najednou koukají, že jim to nefunguje opravdu vůbec nikde. Nefunguje to na východě, nefunguje to na jihu a nefunguje to ani na západě směrem ke Spojeným státům. Musíme se začít chovat jinak. Už nemáme kam uhnout.“ Přestože je Kanada geograficky od Evropy vzdálená, historicky a kulturně má podle Romancova k Evropě velmi blízko. „Kanada je pouze Evropa přesazená na jiný kontinent,“ říká. Připomíná především silnou britskou a francouzskou stopu a také evropské emigrace, které do Kanady v průběhu posledního století mířily v době krizí a válek. Pojem přidruženého členství v EU zatím nemá jasně daný obsah. „Je to něco, o čem se teď jen spekuluje. Nikdo v tuto chvíli neví, co to může nebo bude znamenat. V evropských smlouvách nic takového nenajdeme,“ upozorňuje. Kdyby se ale nový typ vztahu skutečně podařilo vytvořit, mohl by podle něj přesáhnout samotné vztahy EU a Kanady a proměnit širší uspořádání světa. Kdy by se mohla Kanada stát přidruženým členem Evropské unie? Co by to znamenalo v praxi? A jsme u počátku nově vznikajícího velmocenského bloku? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, epizody podcastu Romancov & spol. najdete zde. Na webu Deníku N jsou všechny redakční podcasty přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1466
September 18 · 23 min
Liběna Rochová: Fast fashion vás odnaučí přemýšlet. Je to neúcta k materiálu, zahlcujeme tím planetu
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jsem barevná uvnitř, nemusím být navenek,“ říká módní návrhářka a profesorka architektury a designu Liběna Rochová. Sama nosí téměř výhradně černou, její kolekce jsou ale plné barev. V rozhovoru pro Studio N mluví o tom, jak oblečení odhaluje společenské rozdíly, proč podle ní fast fashion „vymývá mozek“ a proč by tepláky podle ní neměly patřit ani na ulici. Řeč přišla také na tlak na ženské tělo, proměny českého vkusu a stále rozdělenější společnost. Liběna Rochová má ráda školní uniformy. Podle ní mohou alespoň částečně stírat sociální rozdíly mezi dětmi, které jinak dokážou být kvůli oblečení velmi kruté. „Ano, téma školních stejnokrojů jistě rozděluje společnost, ale máme tu daleko zásadnější věci, které společnost rozdělují,“ říká. „Oděv poukazuje na to, v jaké je člověk třídní vrstvě,“ tvrdí oděvní designérka. Podle ní lidé, kteří mají peníze, ale nemají vkus, někdy volí okázalé oblečení právě proto, aby své bohatství dali najevo. Oblečení tak podle ní není jen otázkou estetiky, ale také způsobem, jakým člověk komunikuje své společenské postavení. „Fast fashion vás odnaučí přemýšlet,“ říká Rochová. Vadí jí konzumní způsob života, který podle ní podporuje neustálé nakupování věcí, jež lidé nepotřebují. „Není nutné mít dvacet triček, stačí tři nebo čtyři, která jsou kvalitní. Ty ale nekoupím ve velkých řetězcích. Lidé je tam chodí kupovat, protože vědí, že budou stát málo peněz. Je to neúcta k materiálu. Jedna kvalitní věc vám vydrží daleko déle, levnou věc můžete vyhodit po třetím praní. Zahlcujeme tím planetu,“ upozorňuje. V rozhovoru se dostáváme také k současné politické kultuře a způsobu, jakým spolu lidé komunikují. „Podívejte se na vládní garnituru, to je na zvracení. Jak proti tomu mám bojovat? Můžu o tom mluvit. Pevně doufám, že to nebude trvat dlouho. Kultura projevu je tak strašná, že je mi z toho nanic. To už snad ani nemá dno. Je mi z toho hrozně smutno,“ říká s tím, že si kvůli tomu nechce kazit životní elán. „Ano, prožívám to, ale nebudu kvůli tomu naštvaná a stažená. Nenechat se nas*at, říkali jsme za komunistů. A jsme zase tam, kde jsme byli,“ dodává jedna z nejvýznamnějších postav českého oděvního designu. Proč si myslí, že je lidstvo nevděčné? Jakou barvu má v jejích očích dnešní svět? A jaký vztah mají k módě Češi a Češky? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1465
September 16 · 27 min
Řezníčková o přípravách na odpor: Jsme odhodlaní, klidně bych porušila zákon. Vedení ČT by mělo být razantnější
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká moderátorka České televize Tereza Řezníčková o současném sporu kolem financování veřejnoprávních médií. Zaměstnanci podle ní chystají další viditelnější kroky na obranu nezávislosti média. „Teď to bude mnohem větší, lidé si toho určitě všimnou. A bude to ještě ve chvíli, kdy se dá něco změnit,“ avizuje v rozhovoru pro Studio N. V úvahu připadá několik variant. Nejtvrdším řešením by bylo vypnutí vysílání. Tím by ale došlo k porušení zákona. „Osobně by mi v boji za nezávislost nevadilo ani porušit zákon, ale já jsem mezi kolegy taková razantnější,“ říká moderátorka zpravodajské ČT24. Řezníčková zároveň otevřeně mluví o vztahu zaměstnanců k vedení televize. „Nevím, jakou taktiku Hynek Chudárek má, jak o té situaci přemýšlí, já to vlastně nevím,“ přiznává. Přála by si častější setkávání generálního ředitele se zaměstnanci a především partnerskou debatu. „Zdá se mi, že ta debata se vyhrocuje a je polarizována,“ dodává s tím, že sama má pocit, že zaměstnanci a vedení by měli stát na stejné straně. Několik zdrojů napříč veřejnoprávní televizí Deníku N minulý týden potvrdilo, že od začátku roku 2027 se počítá s utlumením některých pořadů, krácením rozpočtů nebo omezením vysílání regionálních studií. Podle generálního ředitele Chudárka jde pouze o jednu z variant. „V rámci iniciativy Veřejnoprávně s tím nesouhlasíme. Nerozumíme důvodu, proč je teď nutné omezovat veřejnoprávní službu,“ ohrazuje se moderátorka. Mezi zaměstnanci ale podle ní v současné krizové situaci existuje výrazná soudržnost. „Je tam velká snaha nepouštět si k tělu emoce a nepouštět se do hádek a diskuzí, které by vedly k další polarizaci v rámci média. To je podle mě dobrá zpráva, rozhodně to nebylo pravidlem a nebylo to automatické,“ říká. A dodává: „Jsme nabuzení a odhodlaní. V televizi dělají srdcaři, do veřejnoprávních médií nejdou lidi kvůli penězům, ale protože ji mají rádi a chtějí za ni bojovat.“ Co v kontextu České televize znamená, když se zaměstnanci začnou scházet v garážích přenosové techniky? Jaké má v rukávu triky a taktiky, jak umlčet politiky? Kteří zákonodárci si chodí do televizních studií pouze pro reels na své sociální sítě? Který politik ji vystavil veřejnému lynči? A jak se vyrovnává s urážkami na svůj vzhled? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1464
September 11 · 27 min
BBC odchází z Prahy. „Británie ztrácí zájem o střední Evropu, je to nesmírně smutné,“ říká Rob Cameron
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií? BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká. Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko. „Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho. Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1463
September 9 · 28 min
Topolánek: Babišův rozpočet je zločinný, nakonec zapláčou jeho voliči. Motoristé se nechali koupit
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1462
September 4 · 24 min
Napadne Putin Pobaltí? „Největší zbraní Rusů je naše demokracie,“ říká Petra Procházková
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie? Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká. Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného. Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti. Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká. Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje. Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1461
September 2 · 28 min
Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Vláda se utrhla ze řetězu, pro rodiče jsou to výstřely zpoza rohu,“ říká psycholožka Bartáková
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková. Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku. „Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“ Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude. Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“ Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu. Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká. Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1460
August 28 · 27 min
Šílenství kolem Adély, průšvih Hip Hop Kempu a kluby v krizi. Co se děje s hudební scénou?
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti. Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1459
August 26 · 27 min
Církev prošustrovala stovky milionů. V pozadí stojí mocenské boje a strach o reputaci
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo o stovky milionů korun. Pod dohodami je podepsaný pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer společně s bývalým ekonomem arcidiecéze Karlem Štíchou. Redaktor Prokop Vodrážka ve Studiu N popisuje případy, které třaskavý audit odhalil. „Pražské arcibiskupství si nechalo zpracovat audit, protože mělo vážné pochybnosti o tom, jak se historicky hospodařilo s jejím majetkem,“ říká Vodrážka v podcastu. Kauzy se týkají nevýhodných dodatků kolem pronájmu Jindřišské věže nebo například prodeje pozemků středočeské obci, která je s vysokým ziskem obratem přeprodávala dál. Církev se také rozhodla pronajmout lukrativní pozemky určené k výstavbě bydlení na sedmdesát let golfovému areálu. „Je to obří reputační problém, kterému se arcibiskupství snažilo zabránit. A zároveň také potvrzení stereotypních představ o církvi,“ tvrdí ve Studiu N novinář. „Poškodí to další podnikání církve, poškodí to všechny, kteří se v těch případech objevují, a opět to z církve dělá instituci, která brání sama sebe, místo aby hledala spravedlnost.“ Proč hodnostáři podepisovali nevýhodné smlouvy? Jaké mocenské boje se odehrávají v pozadí? A jak se ke kauze staví nový arcibiskup pražský Stanislav Přibyl? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1458
August 21 · 29 min
Papadopulos: Uprchlíci v Ceutě nejdou za lepším životem, ale za životem
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu. Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít. „Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize. „Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos. Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy. Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize. Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1457
August 19 · 22 min
Koubský: Umělá inteligence je biohazard dneška. Co se stalo v OpenAI, je skoro poslední varování
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský. „V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N. Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“ Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“ Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou. Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“ V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.
#1456
August 14 · 23 min
Balucha: Francouzi chtějí tvrdou změnu, po Macronovi otočí list. S požáry v zádech a frustrací mladých
Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.
#1455
August 12 · 27 min
Daniela Špinar: Prožívám třetí coming out, definitivně jsem se rozešla s Bohem. Je žárlivý, zlý a mstivý
CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“

Showing 1–20 of 40 episodes