Skip to content
Sign in
Artwork for Ranní úvaha
Society & Culture

Ranní úvaha

Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Play
Open in
  • 59 episodes
  • daily
  • Avg 4 min
  • Czech

Episodes 59

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.
  • Yesterday · 5 min

    Petr Beneš: Se psem

    Zařekl jsem se, že nebudu psát o svém životě se štěnětem. Jenže o čem mám psát? Každý to ode mě teď očekává, někdo dojatý, někdo s neskrývanou škodolibostí.

  • Friday · 5 min

    Tereza Horváthová: Cesta na jih

    Jet na jih se musí. Vzdálíme se, jak si to malujeme, od povinností, úkolů, škol, festivalu, co se žil dva měsíce v obou patrech domu. Ještě když odjíždíme, dům je vzhůru nohama, bloudíme v něm a neustále něco hledáme… Cesta na jih, nás, říkáme si, vytrhne, posílí, odpoutá. Jenže předem jsme si koupili jen čtyři místa v nočním vlaku do Bologne. Nic víc jsme nedokázali.

  • Thursday · 5 min

    Kristina Žantovská: Kupředu do minulosti?

    Zdá, že divadelní hru, která by postihla dramatické a převratné události prvních dvou dekád 21.století, zatím nikdo nenapsal. Divadlo je poměrně rychlé médium – ve srovnání s filmem nebo literaturou – tedy v případě, že nejde o velký divadelní dům, který plánuje repertoár na roky dopředu.

  • Wednesday · 4 min

    Pavla Horáková: Šnečku, šnečku

    Kdysi jsem se od svých srbských přátel dozvěděla, že i u nich existuje dětská říkanka nabádající hlemýždě, aby vystrčil tykadla. Jenže na rozdíl od té české, která šnečkovi slibuje krejcar na tvarůžky, balkánská plži vyhrožuje, že dostane sekyrou do hlavy. Když se ke mně dostala i anglická verze, která šneka vybízí, ať vyleze z ulity, jinak bude bit, až zčerná na uhel, začala jsem pátrat.

  • October 13 · 4 min

    Martin Bedřich: Návrat

    Cesta se prudce svažuje do hlubokého údolí říčky. Ze strmých svahů ční vysoké buky, které se derou ke světlu, jehož není v úzkém kaňonu zjevně nadbytek. Šedostříbrná barva hladké kůry kmenů táhnoucích se v heroické vertikále vzhůru neodbytně připomíná gotické sloupy, drobné listoví v korunách, hrající všemi odstíny té zvláštní světle zelené až zlaté, rozzářené v pozdně odpoledním podzimním slunci, propouští světlo a barvy nezachytitelné foťákem.

  • October 12 · 4 min

    Pavla Melková: Architektura není jenom architektura

    Do údolí Val Lumnezia ve švýcarském Graubündenu jsme se vrátili po pár letech a chtěli navštívit stavby, které zde mezitím vznikly. Pár jsme si vytipovali a až později mi došlo, že jsme instinktivně vybírali nejen podle autorů, ale především podle účelu. Zůstaly ty, jejichž hlavním posláním je zlepšení místa, společnosti a života, jakkoli i ostatní měly zajímavou formu.

  • October 9 · 4 min

    Jan M. Heller: Postediční melancholie

    Dokončil jsem právě jeden velký ediční projekt, na kterém jsem strávil s přestávkami několik let života: historický pramen z prvních dekád minulého století. Musím se přiznat, že jsem zažil řadu okamžiků, kdy jsem propadal malomyslnosti.

  • October 7 · 3 min

    Anna Beata Háblová: Teď, právě teď

    Jihomoravská pole jsou jako otevřené dlaně. S remízky a cestami jako by měly i prsty, které se snaží uchopit horizont. A na obzoru těch zvoucích rukou a na konci obce Nesvačilka stojí válcová dřevostavba s jemnou špicí. Kaple Panny Marie Bolestné je něčím mezi stromem, majákem, úlem a chrámem. Úchvatně jednoduchá a uvnitř působivá díky souhře pronikajícího světla.

  • October 6 · 4 min

    Jan Bělíček: Bude AI tvořit literární kánon budoucnosti?

    Jednou ze sfér, v níž momentálně hrají generativní umělá inteligence a rozsáhlé jazykové modely velkou roli, je překvapivě literatura. Už teď se diskutuje o tom, jestli umělá inteligence připraví překladatele o práci, nebo jestli se bez práce špičkových překladatelů – a zvlášť v oblasti náročné, umělecké prózy – prostě neobejdeme.

  • October 5 · 5 min

    Sandra Silná: Svět, který chceme nechat žít

    Léto se přehouplo do podzimu a tady na jižní Moravě, kde žiju, nám konečně chvílemi prší. Chodím v dešti, záměrně bez deštníku, protože po měsících, kdy byly z nebe padající kapky jen vzdálenou vzpomínkou, působí nynější přepršky jako vítaná a osvěžující mana.

  • October 2 · 4 min

    Petr Šourek: Platón není úča

    Když jsem studoval v Řecku, do univerzitní učebny si pravidelně chodil lehnout pes. Ležel vzadu za lavicemi a nikomu nepřekážel. Po vyučování šel… – chtěl jsem říct domů, ale ten pes žádné doma neměl.

  • October 1 · 3 min

    Nina Rutová: Hadovka smrdutá

    Až někdo z vědců rozluští, za jakých podmínek se houbové zárodky mění v plodnice, dostane Nobelovu cenu. Já zatím žádné teorie nepíšu. Jen chodím po lipnických lesích a pozoruji. – Trpělivě sbírám příběhy a jsem zvědavá, co najdu. Vědec by řekl, že „shromažďuji data“.

  • September 30 · 5 min

    Petr Beneš: S kým tu bydlím

    Pořídil jsem si do telefonu aplikaci na rozpoznávání ptáků. Zachytit neustále se pohybující a v různě vysokém roští či stromech mizející opeřence fotoaparátem se mi moc nedaří. Zato určování ptačích druhů podle zpěvu mě baví nesmírně.

  • September 29 · 3 min

    Petr Vizina: Proti ageismu

    Sledoval jsem seniorku v páté řadě kostelních lavic s opatrnou nervozitou. Většina publika byli junioři a juniorky, jak je na festivalu mládeže obvyklé, část návštěvníků tvořili nejspíš jejich rodiče, tedy lidé kolem čtyřicítky, možná padesátky.

  • September 25 · 5 min

    Alena Zemančíková: Kříže na vrcholech

    Za komunismu jsme měli tak malé platy, že jsme nemohli na dovolenou s dětmi jet nikam. V nových poměrech jsme sice začali vydělávat trochu víc, ale v té době po převratu jsme o dovolené doháněli hlavně resty z běžného roku. A protože jsme měli koně, byla většina naší dovolené naprosto pracovní. To proto, že jsme v létě dělali seno.

  • September 24 · 4 min

    Daniel Raus: Jedině Bůh

    Probudil jsem se a zrak mi padl na jméno Simon Wiesenthal. Je na knize, kterou máme doma spoustu let. Jmenuje se „Spravedlnost, nikoli pomstu“. Ohlédnutí autora za vlastním životem, bilancování s osmi křížky na krku. A taky poslední velká věc, kterou napsal – i když potom žil ještě skoro dvě desítky let.

  • September 23 · 4 min

    Alena Scheinostová: Co přinese sup

    Znáte supa? Také odjinud než ze zoo, kde apaticky zírá na rozpolcená kravská žebra, zatímco po nich sem tam pochodují mouchy? V jihošpanělském Albacete k vidění jsou. Nad řeky Taibilla nebo Mundo tu strmí pískovcové stěny a v nich je dostatek proláklin, otvorů a rozsedlin, ve kterých se supům dobře bydlí.

  • September 22 · 4 min

    Adam Borzič: V zemi laskavých buddhů a divokých zvířat

    Zpětně se mi putování Srí Lankou zdá jako čirá halucinace. Sen, který se vynořuje z jezera ve starobylém královském městě. Poskakuje na terase jako zlověstně krásný makak. Šeptá jako divoké stromoví džungle. Je fialový jako vodní lilie a narůžovělý jako lotosové květy obětované na oltáře buddhů.

  • September 21 · 4 min

    Nina Rutová: Dřevomorka domácí

    Nahlédněme dnes do jedné dokonalé domácnosti dokonalého domu s dokonalým rodinným životem. Domácnost voní v kuchyni vanilkou, v pracovně knihami, ložnice má ve dne vůni levandule, v noci voní po růži.

Showing 1–20 of 59 episodes