Psycholožky v županu

Psycholožky v županu, Karol a Tereza, přináší aktuální témata nejen z psychologie. Neformálně, s nadhledem a bez nesmyslů. Pohodový poslech po cestě do práce nebo při relaxu v županu.
Kontaktovat nás můžete na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz a sledovat na našem Facebooku a Instagramu.

Play

Open in

23 episodes
Avg 32 min
Czech

Episodes 23

Newest Oldest Longest

All20 Unplayed20 In progress0 Played0

Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.

Thursday · 1 min
#51 Hodná holka končí: Od poslušnosti k vlastnímu hlasu
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě, kterou najdete na našem Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj, vítejte u nové bonusové epizody! V klasickém dílu jsme si rozebraly, že syndrom hodné holky není žádná diagnóza, ale šikovně naučená směs sebeumlčování, strachu z konfliktu, perfekcionismu a neustálého přizpůsobování se. Ještě než se ale ponoříme do toho, jak z toho ven, chceme vám moc a moc poděkovat za vaši podporu tady na Forendors. Velmi si jí vážíme! 💛 Dnes už nebudeme tolik řešit, kde se tyhle vzorce vzaly. Podíváme se na to, co s tím v běžném životě – v momentech, kdy po nás někdo něco chce a naše ústa řeknou „jasně“ dřív, než se k poradě stihne dostavit kalendář, únava a zdravý rozum. V této bonusové epizodě rozebereme: Proč je to tak těžké? Rozebereme fenomén „amygdalarního únosu“ (amygdala hijack). Proč mozek vyhodnocuje nesouhlas skoro jako ohrožení života a proč za své automatické „ano“ vlastně tak úplně nemůžeme. Proč je tak důležité dát si čas? Řekneme si, jak vystoupit z rychlého cyklu people-pleasingupomocí jedné univerzální věty a jak se přes malé volby pomalu vracet k vlastní autonomii. Řekneme si, jak si vést žebříček dyskomfortu, jak pracovat s pocity viny a proč „pocit viny není důkaz provinění“. Nebude chybět ani lekce z asertivity. Co dělat, když okolí na vaše nové hranice reaguje zmateně? A jak se vyhnout pasti dalšího perfekcionismu – protože cílem není být „nejlépe ohraničená žena v okrese“, ale rozšířit okruh lidí, ke kterým patří laskavost, konečně i o sebe. Otázka pro vás: Kdy naposledy jste se přistihli, že vaše ústa řekla „ano“, i když celý váš vnitřní systém křičel „ne“? A co vám pomáhá vracet se k vlastnímu hlasu? Napište nám do komentářů pod epizodou! 👇 Cílem není přestat být laskavý/á. Cílem je, aby laskavost byla vaše volba, ne povinná daň za přijetí. Děkujeme, že jste v tom s námi! Tereza a Karol
Tuesday · 54 min
#50 Syndrom hodné holky: Když je laskavost pastí
🌟 Navazující video epizoda #51 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj všichni! Vítáme vás u nové klasické epizody o „syndromu hodné holky“. I když jde o genderově zabarvené téma, budeme se bavit o obecně lidských vzorcích chování, takže kluci, nevypínejte! A nezapomeňte mrknout k nám do kavárny pro duši na Forendors na bonusy, nahrávky a pracovní listy. 💛 „Syndrom hodné holky“ není diagnóza, ale naučený vzorec potlačování vlastních potřeb, vyhýbání se konfliktům a hledání přijetí skrze maximální přizpůsobení. Dnes si rozebereme, z čeho se skládá a jaké má psychické i fyzické dopady. V této epizodě rozebereme: Vznik a KBT pohled: Jak nás dětství a pochvaly za poslušnost učí vzorcům, ze kterých vznikají maladaptivní jádrová přesvědčení typu: „Nejsem hodná lásky, pokud se nepodřídím.“ Historie i školní lavice: Od J. J. Rousseaua (Žofie čili žena) až po výzkum Lucie Jarkovské (Gender před tabulí) o tom, jak nás společnost a „skryté kurikulum“ neučí genderovým rolím z učebnic, ale ze společenského tlaku. Sebeumlčování a přetížený procesor: Co je to self-silencing a jak neustálá snaha udržet harmonii spotřebuje tolik kognitivní kapacity, že nám nezbývá energie na vlastní život. Manažerky emocí a emoční práce: Jak popisuje Susan Albers, ženy často přebírají odpovědnost za nálady celého okolí. Podíváme se, jak se tato neplacená emoční práce přenáší do práce a proč brzdí kariérní růst. Jak sundat tento kostým: Role hodné holky byla v dětství bezpečným kostýmem. Jak přijmout radikální fakt, že někteří lidé budou zklamaní, a proč je čas nahradit transakční laskavost pravou volbou. Otázka pro vás: Poznáváte u sebe tendenci dělat „manažerku emocí“ pro své okolí na úkor vlastní kapacity? Napište nám do komentářů! 👇 Cílem není stát se chladnou osobou, ale mít možnost volby. Nemusíme přestat být hodné – potřebujeme jen přestat používat poslušnost jako vstupenku k lásce. Kompletní zdroje najdete z důvodu textového limitu v neplacené části na Forendors. Děkujeme za pochopení.
August 15 · 1 min
#49 🔒BONUS: Když všichni mluví jako terapeuti: Co nám therapy-speak dává a co nám bere
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #49, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj ahoj! Dnešní bonusová epizoda se točí kolem fenoménu, který v posledních letech zaplavil sociální sítě i naše běžné konverzace. Zní to všude kolem nás: „Můj ex je narcista,“ „Šéf mě gaslightuje,“, „Jsem trochu OCD.“ Odborné termíny opustily terapeutovny, ale cestou často ztratily svůj skutečný význam. Jak s touto „terapeutickou mluvou“ (therapy-speak) naložit zdravě? V dnešním dílu rozebíráme: Proč to milujeme i nenávidíme: Podíváme se na obě strany mince. Vnímáme v tom celém totiž skvělou snahu více mluvit o emocích, snížit stigma a najít pro své vnitřní prožívání přesnou mapu. Temná stránka trendu: Kde začíná problém? Rozebereme patologizaci (kdy běžný životní dyskomfort nebo stres začínáme vnímat jako diagnózu a bereme si ji jako doživotní rozsudek) a vliv dezinformací na sociálních sítích. Manipulace a psychowashing: Jak se dá vznešený psychologický jazyk zneužít k ovládání druhých nebo jak ho firmy používají k zakrytí toxického pracovního prostředí (psychowashing). Co je to skutečná Mental Health Literacy? Představíme si 4 pilíře skutečného porozumění duševnímu zdraví podle WHO. Protože znát pár cizích pojmů z internetu z člověka ještě gramotného odborníka nedělá. Nechceme se bát každého psychologického slovíčka. Therapy-speak je skvělý sluha, ale zlý pán. Možná největší známkou psychologické vyzrálosti totiž není schopnost použít v jedné větě trauma, attachment a nervový systém, ale schopnost říct úplně obyčejně: „Tohle mě zranilo. Tomuhle nerozumím. Potřebuju, aby se něco změnilo.“ Otázka pro vás: Který termín z „therapy-speaku“ v posledních letech nejčastěji slýcháte kolem sebe (nebo se přistihnete, že ho sami používáte)? Napište nám to do komentářů pod epizodou! 👇
August 3 · 1 min
#48 🔒BONUS: Jak najít (a udržet) mír se svým tělem
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #48, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ V předcházející klasické epizodě jsme si představili metaforu těla jako našeho domova. Dnes na ni plynule navážeme a podíváme se na to, jak tento vztah k vlastnímu tělu prakticky budovat, kde se berou naše staré vzorce a proč může být „neustálá sebeláska“ někdy pořádně zrádná past. V dnešní bonusové epizodě rozebíráme: Kouzlo jedné otázky: Terka s vámi sdílí svou oblíbenou terapeutickou otázku, kterou dává klientům. Ukážeme si, proč změna chování funguje na emoce mnohem spolehlivěji než prázdné mantry před zrcadlem. Past komerčního body positivity: Proč požadavek na bezpodmínečnou lásku ke každému centimetru může v těžkých dnech působit jako další tlak a jak nám koncept body neutrality nabízí úlevnou mezistanici, kde tělo prostě „může jen tak být“. Odkud se bere náš body image? Podíváme se na tři hlavní "tvůrce" našeho body image a na to, jak moc do nás propisují své názory naši rodiče – a proč je tak klíčové nekomentovat těla ostatních lidí. Řekneme si, co tvrdí aktuální výzkumy o sledování rozmanitých těl na internetu. Ukážeme si, co funguje jako okamžitá první pomoc a kde už na řadu musí přijít naše vlastní digitální psychohygiena. Praktické kroky do každodenního života: Jak měnit vnitřní dialog, jak se vracet z myšlení o těle do „bytí v těle“ a jak svým přístupem přestat přenášet tvrdost na další generace. Váš tělesný domov nemusí být každý den jako z realitního inzerátu, aby si zasloužil péči. Pokud vás pozvánka k bonusové epizodě zaujala, budeme se na vás těšit na našem Forendors. Karol a Tereza💜
August 1 · 57 min
#47 Body image pod lupou: Jak přestat s tělem bojovat a začít v něm bydlet
🌟 Navazující video epizoda #48 už nyní na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Máte občas pocit, že vaše tělo je spíš staveniště, které neustále potřebuje nějaké úpravy, než místo, kde je vám dobře? Většina z nás vnímá tělo jako schránku, kterou je potřeba neustále hlídat, hodnotit a kritizovat. Co kdybychom se na to ale podívali jinak? Co kdybychom s ním přestali bojovat a zkusili v něm konečně tak trochu „začít bydlet“? V dnešní klasické epizodě podcastu PvŽ otevíráme téma body image, které v sobě nese mnohem větší hloubku než jen to, jestli se v zrcadle zrovna líbíme nebo ne. V dnešním dílu se podíváme na to: Metafora domova: Proč je naše tělo tím nejdelším domovem, jaký kdy budeme mít – a jak přestat usilovat o „sterilní realitní inzerát“, ale začít o něj s láskou pečovat. Pozitivní body image není narcismus: Co říkají výzkumy o body appreciation (ocenění těla za to, co pro nás dělá – že dýchá, nese nás a umožňuje nám prožívat svět) a jak funguje náš vnitřní ochranný filtr proti tlakům okolí. Body positivity vs. body neutrality: Proč je neustálá „sebeláska“ pro spoustu lidí nedosažitelný mýtus a jak nám koncept body neutrality může nabídnout záchranný kruh a úlevnou mezistanici ve dnech, kdy to s tělem prostě nejde. Praktický psychotip na závěr: Vyzkoušejte si s námi „provázkový experiment“ a na vlastní kůži zjistěte, jak moc je vnímání vlastního těla subjektivní! Nečekejte černobílé rady, jak se zamilovat do každého centimetru. Dnešní epizoda je o tom, jak se k vlastnímu tělu naučit chovat s respektem, péčí a laskavostí – i v ty dny, kdy to zrovna není zalité sluncem. 🎧 A pokud chcete jít ještě hlouběji, na našem Forendors na vás v naší „kavárně pro duši“ čeká bonusová epizoda s názvem Jak najít (a udržet) mír se svým tělem. Kromě toho tam najdete pracovní listy a články, nebo třeba nahrávky. Těšíme se na vaši zpětnou vazbu! Karol a Tereza💜 Zdroje: https://www.3pe.online/blog/body-positivity-body-neutrality Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003). Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology, 84(2), 377–389. https://doi.org/10.1037/0022-3514.84.2.377 Bryant, F. B., & Veroff, J. (2007). Savoring: A new model of positive experience. Lawrence Erlbaum Associates Publishers. Mulgrew, K. E., & Hinz, A. (2024). What is body neutrality and how is it different to existing body image concepts? An analysis of experts and general community responses. Body image, 51, 101780. Harriger, J. A., Wick, M. R., Sherline, C. M., & Kunz, A. L. (2023). The body positivity movement is not all that positive on TikTok: A content analysis of body positive TikTok videos. Body image, 46, 256-264. Tylka, T. L., & Wood-Barcalow, N. L. (2015). What is and what is not positive body image? Conceptual foundations and construct definition. Body image, 14, 118-129. Doi: 10.1016/j.bodyim.2015.04.001 Swami, V., Voracek, M., Stieger, S., Aavik, T., Ranjbar, H. A., Adebayo, S. O., ... & Lukács, A. (2026). Positive body image is a pathway between nature contact and life satisfaction across 58 nations. Environment international, 110277. Doi: 10.1016/j.envint.2026.110277
July 15 · 1 min
#46 🔒BONUS: Slova mohou zraňovat, ale strach mluvit také
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #46, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Vztahy jsou neustálý tanec mezi tím, jak vyjádřit sebe sama, a tím, jak neublížit těm druhým. Někdy se ale tenhle tanec mění v opatrné našlapování, kdy raději volíme ticho, jen abychom někoho „nepotkali“ špatným slovem. V dnešní bonusové epizodě se podíváme na tuhle tenkou hranici ze dvou stran: proč slova skutečně bolí a proč je někdy nebezpečnější o nich mlčet. V této epizodě prozkoumáme: Neurobiologie „sociální bolesti“: Vysvětlíme si, proč není metafora, že nás odmítnutí nebo kritika bolí. Ukážeme si, jak tělo a mozek reagují na slova úplně stejně jako na fyzické zranění – a proč je důležité tuhle váhu slov vnímat, aniž bychom z nich dostali strach. Past hyperkorektnosti: Kde končí zdravá empatie a začíná sebeumlčování? Rozebereme, jak se z touhy „nikoho nezranit“ stává klec, která nás připravuje o autentičnost a blízkost. Proč „dobré rady“ někdy bolí: Podíváme se na past rychlých řešení a toxické pozitivity. Proč věta „hlavu vzhůru“ často způsobí víc škody než užitku a jak ji nahradit tím, čemu říkáme „přisednutí si k bolesti“ druhého. „Slovník nevinných úrazů“: Projdeme si konkrétní fráze, které myslíme dobře, ale pro druhou stranu mohou být zraňující (třeba i v tak běžných situacích, jako je podpora unavených rodičů nebo kamarádek). Umění návratu: Jak komunikovat, když nejsme „terapeuti“ a v krizi jen zmateně tápeme? Naučíme se, že v blízkých vztazích je autentičnost a neohrabané „jsem tady s tebou“ mnohem léčivější než dokonale vybroušená, ale chladná slova. Otázka pro vás: Která věta, kterou jste kdy od někoho slyšeli (třeba i v dobré víře), vás zasáhla víc, než jste chtěli? A naopak – co je ta jedna věta, která vám v těžkých chvílích skutečně pomohla? Sdílejte to s námi v komentářích pod epizodou! 👇 Komunikace není o tom nikdy nikoho nezranit. Je o odvaze se vracet, opravovat a zkoušet to znovu. Vaše Tereza a Karol💜
July 6 · 1 min
#45 🔒BONUS: Jak se usmířit s vnitřním kritikem
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #45, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ V klasické epizodě jsme našeho vnitřního kritika „dohnaly s baterkou“ a podívaly se na to, kde se v nás vzal. Ale co teď s ním? Většina z nás má tendenci s ním bojovat, umlčovat ho nebo ho chtít úplně vymazat z hlavy. Psychologie nám ale dává mnohem laskavější a efektivnější cestu: změnit vztah, ne zničit hlas. V dnešní bonusové video epizodě se zkusíme s naším kritikem konečně usmířit: Vnitřní kritik očima schématerapie: Vysvětlíme si, proč není kritik „jen tak někdo“, ale náš vnitřní „mód“ (často zrcadlící naše dětské zkušenosti). Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi Náročným kritikem (který nás žene k výkonu) a Trestajícím kritikem (který nás devalvuje). Divadlo v naší hlavě: Ukážeme si na konkrétním příkladu, jak vypadá vnitřní dialog, když se do situace vloží Zdravý dospělý. Bodyguard, ne zabiják: Změníme kritikovu jeho roli: naučíme se mu poděkovat za snahu nás chránit, ale zároveň mu laskavě, leč rázně nastavit hranice. Kreativní externalizace: Zhmotníme si kritika tak, abyste ho konečně mohli „vzít na gauč“. Cíl epizody? Nechceme kritika zabít pálkou, chceme se s ním naučit žít jako generální ředitelky své vlastní „firmy“ – uznat jeho názor, ale nenechat ho, aby nám řídil život. Pokud vás téma epizody zaujalo, pojďte za námi na Forendors!
July 1 · 52 min
#44 Vnitřní kritik: Proč ho máme a jak ho dostat pod kontrolu
🌟 Navazující video epizoda #45 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Máte v hlavě hlas, který vám i po skvělém výkonu našeptává: „No, sice tě pochválili, ale určitě to udělali jen ze soucitu“? Nebo po každém ranním e-mailu okamžitě analyzujete, co jste udělali špatně? Tento vnitřní kritik je v naší hlavě přítomný u každého z nás. Často se maskuje za „vysoké nároky“ nebo „motivaci“, ale ve skutečnosti nás spíše paralyzuje, vyčerpává a udržuje v neustálém stresu. V dnešní epizodě se podíváme na vnitřního kritika z terapeutické perspektivy (KBT) a rozebereme, co se děje pod povrchem: Kde se vzal? Vysvětlíme si proces internalizace – jak jsme si do sebe „nasáli“ hlasy autorit a rodičů a proč to v dětství vlastně dávalo smysl. Past „podmíněných pravidel“: Proč věříme, že když na sebe budeme přísní, budeme úspěšnější? Ukážeme si, proč je sebekritika mizerný rádce a jak nás její „ochranné mechanismy“ vedou k prokrastinaci a vyhoření. Jak z toho ven? Představíme si konkrétní techniky, jako je „metoda nejlepšího přítele“ nebo kognitivní defúze, které vám pomohou přestat se s negativními myšlenkami ztotožňovat. Nechceme, abyste kritika „zabili pálkou“, ale aby přestal řídit váš život. Dnešní díl je průvodce, který vám pomůže pochopit, že ta sebekritická myšlenka v hlavě nejste vy. Líbí se vám nový koncept podcastu PvŽ? Budeme moc rády, když nás podpoříte na Forendors, kde pro vás budujeme knihovnu materiálů pro vaši duševní pohodu, nebo nám napíšete zpětnou vazbu na náš instagram!
June 15 · 1 min
#43 🔒BONUS: Hate watching: Proč koukáme na věci, které nás štvou?
❗️Toto je pozvánka k bonusové epizodě #43, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Přiznejte se – kolikrát jste si řekli: „Tohle je tak strašná blbost,“ ale přesto jste automaticky klikli na další epizodu? A kolikrát jste si obhájili sledování toxického influencera tím, že ho sledujete „čistě výzkumně“? Vítejte v klubu! Hate watching je fenomén, který nás fascinuje, vytáčí, a přesto nás u obrazovek drží hodiny. V dnešní bonusové epizodě se podíváme na zoubek našim guilty pleasures (i těm, u kterých se tak trochu stydíme): Proč nenávist není totéž co „nelíbí“: Vysvětlíme si, proč náš mozek při hate watchingu zapíná „morální koktejl“ hněvu a pohrdání, který nás dělá mnohem angažovanějšími než u obsahu, který nás prostě jen nudí. Paradox negativních emocí: Může být sledování něčeho, co nás štve, vlastně prospěšné? Podíváme se na to, proč se někdy naše psychika prostě potřebuje „vytočit“, aby se cítila v rovnováze. Od ironie po „camp“: Představíme si tři styly hate watchingu podle sociologů – od ironického odstupu až po provinilé potěšení. Který z nich je ten váš? Digitální plevel: Kdy už se z neškodného bizáru stává past, která z nás dělá cyniky? Naučíme vás, jak poznat, kdy už váš „hate watching“ škodí vašemu duševnímu zdraví. ✨ BONUS PRO VÁS: Mindful Watching Protože víme, že hate watching je často jen autopilot, připravily jsme pro vás speciální tahák/pracovní list Mindful Watching. Pomůže vám zastavit se, uvědomit si, co právě konzumujete, a vědomě se rozhodnout, zda vám to něco dává, nebo si jen „zaplevelujete“ mysl. Najdete ho ke stažení v samostatném příspěvku na Forendors. Zajímá nás vaše přiznání: Který pořad nebo influencer je váš osobní „hate-watchingový“ bizár, od kterého se prostě nemůžete odtrhnout? Napište nám do komentářů! 👇 Vaše Karol a Tereza 💜
June 10 · 2 min
#42 🔒BONUS: „My jsme vás taky nějak vychovali!“ Jak přežít střet generací u kočárku a nezbláznit se
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #42, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ Ahoj, ahoj! Vítáme vás u další bonusové video epizody. V předchozí klasické epizodě #41 jsme otevřely téma, proč nás výchovné debaty s prarodiči tak často vytáčejí. A v tomto bonusu jdeme ještě dál. Podíváme se na to, jak z těch nekonečných „příkopů“ vylézt ven a vybudovat vztahy, které jsou založené na respektu, nikoliv na boji o pravdu. Co v dnešním bonusu rozebereme? Proč to tak bolí? Vysvětlíme si, proč prarodiče větu „my jsme vás taky nějak vychovali“ nepoužívají jako faktickou připomínku, ale jako obranný mechanismus. Zjistíte, proč naše moderní výchova může být podvědomě vnímána jako kritika jejich životního díla. Past intenzivního rodičovství: Proč je dnešní ideál „perfektního rodiče“ tak vyčerpávající a jak se v něm neztratit. Věda vs. tradice: Jak prakticky pracovat s emocemi dítěte? Podíváme se na metaforu podle profesora psychiatrie Daniela Siegela, která nám může tuto náročnou disciplínu objasnit. Komunikační „survival kit“: Konkrétní asertivní techniky, jak nastavit hranice, aniž byste útočili. Ukážeme si, jak používat validaci, aby se prarodiče necítili jako „špatní rodiče“, a jak se konečně vzdát potřeby za každou cenu dokazovat, že naše cesta je ta jediná správná. Protože cílem není převychovat starší generaci. Cílem je být „dostatečně dobrým rodičem“ a zachovat si vztahy, které za to stojí. Pokud se vám tato epizoda líbí, nezapomeňte, že v knihovně materiálů na Forendors najdete další tipy, jak si nastavit vnitřní klid v náročných rodičovských dnech. Vaše PvŽ💜
June 1 · 51 min
#41 Rodiče mileniálů vs. mileniálové v roli rodičů: V čem se liší a v čem se mohou navzájem obohatit
🌟Video epizoda #42 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ V dnešní epizodě s číslem #41 se nepokoušíme jen pojmenovat propast, která leží mezi rodiči mileniály a generací jejich rodičů. Naším hlavním cílem je hledání mostů. Chceme pochopit, v čem jsou naše přístupy jiné, ale také, jak se tyto dvě generace mohou navzájem obohatit. Jak vzít to nejlepší z „bývalých“ zkušeností a spojit to s moderním přístupem k psychologii a emocím, aniž bychom se navzájem zraňovali? Když se totiž tyhle dva světy potkají u nedělního oběda, často to skončí „bojištěm o pravidla“ – řeší se cukr, pohádky, ponožky i to, kdo má vlastně právo určovat, co je pro dítě nejlepší. V této epizodě se s Karol podíváme na to, co se děje pod povrchem: Emocionální revoluce: Proč dnešní rodiče tak moc řeší emoce (a proč to někdy může vést k přetížení). Výchovné styly pod lupou: Co říká věda o tom, zda je lepší „přísná ruka“, nebo „kamarádský přístup“? A existuje zlatá střední cesta? Koncept „pevného pilota“: Jak být dítěti oporou a zároveň jasným průvodcem v turbulencích (i když zrovna nemáme klid v duši). Nechceme soudit, kdo to dělá lépe. Chceme pochopit, proč je dnešní rodičovství tak intenzivní a jak si můžeme my i generace našich rodičů vzít to nejlepší z obou světů. ✨ Tato epizoda je jen začátek! V bonusovém pokračování na našem Forendors půjdeme ještě hlouběji. Rozebereme „intenzifikaci rodičovství“, podíváme se na to, jak si lépe komunikovat hranice v rodině, a poradíme vám, jak vylézt ze zákopů a podat si ruce. Zdroje: Kuppens, S., & Ceulemans, E. (2019). Parenting Styles: A Closer Look at a Well-Known Concept. Journal of child and family studies, 28(1), 168–181. https://doi.org/10.1007/s10826-018-1242-x Baumrind, D. (1966). Effects of authoritative parental control on child behavior. Child Development, 37(4), 887–907. https://doi.org/10.2307/1126611 Kennedy, B. (2022). Good inside: A guide to becoming the parent you want to be. Harper Wave. Gershoff, E. T., & Grogan-Kaylor, A. (2016). Spanking and child outcomes: Old controversies and new meta-analyses. Journal of family psychology, 30(4), 453. https://psycnet.apa.org/buy/2016-17153-001 Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Lee, E., Bristow, J., Faircloth, C., & Macvarish, J. (2014). Parenting culture studies. Palgrave Macmillan. Faircloth, C. (2014). Intensive parenting and the expansion of parenting. In E. Lee, J. Bristow, C. Faircloth, & J. Macvarish (Eds.), Parenting culture studies (pp. 25–50). Palgrave Macmillan. Fingerman, K. L., Pitzer, L., Lefkowitz, E. S., Birditt, K. S., & Mroczek, D. (2008). Ambivalent relationship qualities between adults and their parents: Implications for the well-being of both parties. The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences, 63(6), P362-P371.https://doi.org/10.1093/geronb/63.6.P362 https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/01/24/gender-and-parenting/ Segrin, C., Woszidlo, A., Givertz, M., Bauer, A., & Murphy, M. T. (2012). The association between overparenting, parent‐child communication, and entitlement and adaptive traits in adult children. Family Relations: An Interdisciplinary Journal of Applied Family Studies, 61(2), 237–252. https://doi.org/10.1111/j.1741-3729.2011.00689.x Speed, B. C., Goldstein, B. L., & Goldfried, M. R. (2018). Assertiveness training: A forgotten evidence‐based treatment. Clinical Psychology: Science and Practice, 25(1), 20. https://doi.org/10.1111/cpsp.12216 https://www.ebsco.com/research-starters/biography/diana-baumrind-psychologist
May 20 · 1 min
#40 🔒BONUS: Pravda nebo necitlivost? Když se za upřímnost schovává útok
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #40, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu ___ „Vždyť já ti jen říkám pravdu...“ 🎤 Tuhle větu už slyšel asi každý z nás. Většinou ve chvíli, kdy nás někdo právě nevyžádaně zkritizoval, trefil se do našeho nejcitlivějšího místa nebo nám dal dobře míněnou radu, o kterou jsme nestáli. Jenže je to opravdu upřímnost, nebo jen maskovaná agrese? V nové bonusové epizodě na Forendors rozebíráme, proč je krutá upřímnost často jen omluvenkou pro špatné sociální dovednosti a proč nás tyhle „pravdy“ dokážou tak moc bolet. V epizodě se podíváme na to: Proč je být krutě upřímný vlastně trochu líné a snadné. Jak poznat, kdy s námi někdo skrze „pravdu“ jen manipuluje nebo si na nás vybíjí frustraci. Proč věta „myslím to s tebou dobře“ funguje jako dokonalý štít a past zároveň. A hlavně: Jak dávat a přijímat zpětnou vazbu tak, aby nám z ní nebylo fyzicky špatně. Pokud vás někdy „dropnutí mikrofonu“ vašich blízkých nebo kolegů zanechalo v slzách nebo v hlubokých pochybnostech o sobě, tohle je díl přesně pro vás. ✨ Pojte za námi na Forendors!💜
May 1 · 52 min
#38 Bouřlivé vztahy: opravdu chceme lásku jako z filmu?
🌟Video epizoda #39 už teď na Forendors https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu. ___ Je 1. máj, čas lásky a my se ptáme: chceme tu filmovou, nebo tu skutečnou? V dnešním díle rozebíráme, proč jsou osudové romance typu Padesát odstínů šedi nebo Bouřlivé výšiny v reálném životě spíše receptem na katastrofu než na štěstí. V této epizodě se dozvíte: Intenzita vs. hloubka: Proč si náš mozek často plete drama a nejistotu se skutečnou blízkostí? Spasitelský komplex: Proč nás přitahují „bouřliví“ partneři a co o nás říká potřeba druhé neustále zachraňovat? KBT okénko: Jaká jádrová přesvědčení nás drží v problematických vztazích a proč je někdy snazší řešit cizí problémy než ty vlastní. Past 50 odstínů šedi: Co říká vědecká analýza o Christianu Greyovi? Třeba že hranice mezi romancí a zneužíváním je tenčí, než se zdá. Most, který vám rozbuší srdce: Představíme si slavný experiment, který dokazuje, že si naše tělo dokáže splést strach a stres s romantickou přitažlivostí. Chcete víc? Přidejte se k naší komunitě na Forendors! Čekají tam na vás dvě bonusové epizody měsíčně, pracovní listy a nahrávky relaxačních technik. Děkujeme, že nám pomáháte tvořit Psycholožky v županu 2.0!💜 Zdroje: Barrett, D. W. (2015). Social psychology: core concepts and emerging trends. Bonomi, A. E., Altenburger, L. E., & Walton, N. L. (2013). "Double crap!" abuse and harmed identity in Fifty Shades of Grey. Journal of women's health (2002), 22(9), 733–744. https://doi.org/10.1089/jwh.2013.4344
May 1 · 1 min
#39 🔒BONUS: Bouřlivé začátky vztahu a velká gesta - dobré znamení nebo red flag?
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #39, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu. ___ Ahoj! Vítejte u bonusového pokračování naší „májové“ jízdy. V klasické epizodě jsme načaly téma filmových romancí, ale v tomto bonusu jdeme hlouběji. Popkultura nás občas učí, že pravá láska musí bolet, ale my vám dnes s pomocí vědy ukážeme, proč je to nebezpečný mýtus. Co vás v této bonusové epizodě čeká? Proč nás filmy nutí věřit, že láska je o to větší, čím je okázalejší? Rozebereme, proč jsou velké gesta, žárlivost a chaos ve skutečnosti spíše varovným signálem než důkazem oddanosti (ano, Edwarde ze Stmívání, díváme se na tebe!). Gatsby vs. realita: Jak poznat rozdíl mezi fází líbánek a cílenou manipulací? Psychologický profil „love bombera“: Proč mají někteří potřebu vztah „přepálit“ hned na začátku? Digitální varování: Proč je 24/7 psaní zpráv po dvou dnech známosti vědecky potvrzený red flag. Vysvětlíme si také, proč se úzkostní lidé tak často přitahují s těmi vyhýbavými a jak tato dynamika vytváří „emoční horskou dráhu“, kterou si pak v hlavě mylně označíme jako „osudovou přitažlivost“. V závěru epizody sdílíme praktický návod, jak zůstat nohama na zemi, i když jsme zrovna terčem love bombingu. Tak pojďte za námi na Forendors! 💜
April 28 · 2 min
#37 🔒BONUS: Moje tělo, tvoje věc? Komentování vzhledu druhých na sítích i mimo něj a jak reagovat
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #37, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu. ___ Ahoj, ahoj! Zalezte si do županu, máme tu pro vás novou bonusovou epizodu, ve které se podíváme na téma, se kterým se my v terapeutovnách i vy v běžném životě setkáváme neustále – komentování vzhledu, váhy a postavy. Známe to asi všichni. Společenská konverzace se velmi často a úplně běžně stáčí k hodnocení toho, jak ten druhý vypadá. Většinou se za tím skrývá snaha o kompliment, projev zájmu nebo zkrátka jen pokus prolomit ledy. Jenže my nikdy nevíme, jaký příběh se za tělem druhého člověka odehrává – za jakoukoliv změnou zevnějšku mohou stát velmi citlivé osobní důvody, které daný člověk vůbec nechce sdílet. V této epizodě ale nechceme jen zvedat prst a kázat, ať o vzhledu zkrátka mlčíte. Místo toho se společně podíváme pod povrch toho, proč mohou být tahle zdánlivě nevinná hodnocení tolik zraňující a jak k sobě navzájem přistupovat s mnohem větším citem a respektem. Co vás v epizodě čeká? Zpátky do 90. let: Proč mají (nejen) mileniálky pokřivený body image? Zavzpomínáme na devadesátkové a nulté roky, kdy nám teen časopisy nutily diety do plavek už na základce a módní policie byla neuvěřitelně krutá. Fat shaming maskovaný za starost: Vysvětlíme si, proč nevyžádané rady k hubnutí člověka opravdu „nenamotivují“. Naopak – výzkumy jasně ukazují, že váhové stigma zhoršuje psychické i fyzické zdraví a vede k sebe-stigmatizaci. Jak z toho ven (a jak reagovat): Neexistuje jedna správná reakce! Ukážeme si techniky, jak si nastavit hranice. Od vlídného upozornění přes rázné utnutí konverzace až po fintu, jak odvést pozornost pomocí... historky o koalách! 🐨 Dvojí metr: Zmíníme i to, proč se musíme bavit o komentování mužských těl. A na závěr nebudou chybět ani klasické Psychotipy. Tak si udělejte pohodlí a pojďte si to poslechnout! Těšíme se na vaše dojmy. Vaše T/K 💜
April 28 · 1 min
#36 🔒 BONUS: Psychohygiena bez tlaku a s principy, které fungují dlouhodobě
❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #36, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu. ____ Ahoj! Vítáme vás u naší první bonusové epizody a v naší nové komunitě Psycholožek v županu 2.0, kde pro vás chystáme nejen videopodcasty, ale i relaxační techniky a odpovědi na vaše dotazy. Dnes plynule navazujeme na klasickou epizodu, ale jdeme víc pod povrch. Nebudeme vám mazat med kolem pusy, podíváme se na to, jak dělat psychohygienu tak, aby skutečně fungovala i v tom největším životním chaosu. Co vás v dnešním bonusu čeká? 🌟 Realistická péče o sebe: Žádná dechová technika vás nespasí, pokud spíte čtyři hodiny denně. Jak si nastavit laťku, když zrovna jedete v režimu přežití? 🌟 Mýtus „osamocené“ psychohygieny: Proč může být dortík a pokec s blízkým člověkem pro vaši hlavu lepší než dokonalá sólo rutina s deníkem? 🌟 Trénink mozku a příběh Dáši a Karly: Náš mozek se učí to, co opakujeme. Ukážeme si 3 jednoduché mikrokroky (jako je metoda 5-4-3-2-1), jak ho ukotvit v přítomnosti a vyšlapat si cestičku ke klidu. 🌟 Past jménem intelektualizace emocí: Jsme generace, která přesně ví, proč se cítí špatně. Proč ale pouhé logické zdůvodnění pocitů nestačí a emoce přesto zůstávají uvězněné v těle? Na závěr pro vás máme i slibovanou 20minutovou „pilulku“, která vám sníží hladinu stresu! 💊 Přejeme vám hodně laskavosti k sobě samým při poslechu. Šup do toho (a pak hned do přírody)! 🌱
April 1 · 39 min
#35 Největší chyby moderní psychohygieny: proč nám není líp, i když se snažíme
🌟Epizoda #36 už teď na Forendors https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu🌟 Ahoj! Tady Terka a Karol. Vítejte u první (a pro všechny zdarma dostupné) epizody naší nové éry – Psycholožky v županu 2.0! Možná jste si všimli, že jsme chvíli nebyly slyšet. Daly jsme si totiž čas podcast posunout dál a vytvořit pro vás něco víc. Rozhodly jsme se založit na Forendors novou komunitu, takovou naši společnou odpočinkovou zónu, kde budeme moct jít víc do hloubky. Mimo to budeme vydávat každý měsíc jednu kompletní a bezplatnou audioepizodu pro všechny. A začínáme tématem, které známe asi všichni. O čem je tato epizoda? Všude slyšíme, jak je psychohygiena důležitá, ale proč nás péče o sebe někdy vlastně spíš stresuje? Probereme 4 největší omyly, kvůli kterým u nových návyků nevydržíme: Spoléháme, že se náš režim novému návyku přizpůsobí sám. Hasíme až krizi, místo abychom brali psychohygienu jako drobnou každodenní prevenci. Pleteme si péči o sebe s nakupováním (a myslíme si, že bez drahých vychytávek to nepůjde). Děláme z psychohygieny další výkon a stresujeme se, když ji nezvládáme "na jedničku". Ukážeme si, že péče o sebe vůbec nemusí být instagramová, aby fungovala a dobíjela nám baterky. A chybět nebudou ani naše osobní psychotipy (dojde i na lásku k pořadu Peče celá země! ). Chcete jít s námi ještě víc do hloubky? Pokud vás naše práce oslovuje, budeme moc rády, když se stanete součástí naší placené platformy. Každý měsíc tam získáte: 2 další bonusové videopodcasty Nahrávky relaxačních a meditačních technik Aktuality ze světa psychologie a prostor pro vaše dotazy V první bonusové epizodě, kterou si můžete odemknout už teď, si ukážeme, jak si psychohygienu nastavit tak, aby vás podržela i ve chvílích, kdy vůbec nemáte kapacitu. Představíme vám 20minutovou „pilulku“ na snížení stresu a na příběhu paní Dáši a paní Karly si ukážeme, jaký přístup funguje v praxi nejlíp. Máme obrovskou radost, že jste tady s námi.
S1 · E34
Sep 26, 2025 · 1 hr 15 min
#34 Seberozvoj na steroidech: Když osobní růst přestane být zdravý
Zdravíme vás, milí posluchači a milé posluchačky. V dnešním díle se podíváme na to, jak se může honba za seberozvojem někdy proměnit ve slepou uličku. Kdy se to děje a proč se někteří z nás při cestě za „lepším já“ cítí paradoxně hůř, méně spokojení anebo méně dokonalí? Budeme mluvit o tom, kdy máme v seberozvoji nastavená přísná měřítka, neosobní cíle a jak zapomínáme na význam regenerace. Klademe si otázky, jestli může seberozvoj vést až k pocitům podobným vyhoření? A kdy nás naopak vzdaluje od nás samotných? Zamyslíme se i nad tím, jak touha po univerzální dokonalosti, o které často mluví nebo píší druzí, může způsobit, že ztrácíme přehled o tom, čeho si vlastně přejeme docílit? Pak je vlastně i těžké zjistit, jestli se zlepšujeme, že? Tenhle díl je pro všechny, kteří mají doma 0 i 100 knih o seberozvoji, pro každého kdo regeneruje, ale i ty kteří jsou ze seberozvoje vyčerpaní nebo dokonce otrávení. A také pro ty, kteří právě hledají odpověď na to, co pro ně osobně seberozvoj znamená. Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 34. epizody: Duus, R. & Cooray, M. (2015, June 22). Can wearable fitness trackers take control of your life? The Sydney Morning Herald. https://www.smh.com.au/technology/can-wearable-fitness-trackers-take-control-of-your-life-20150622-ghumle.html Lieberman, Ch. (2018, August 10). How Self-Care Became So Much Work. Harvard Business Review. https://hbr.org/2018/08/how-self-care-became-so-much-work Odell, J. (2020). How to do nothing: Resisting the attention economy. Melville House. Papworth, M., Ward, A., & Leeson, K. (2015). Negative effects of self-help materials: three explorative studies. The Cognitive Behaviour Therapist, 8, e30. doi: 10.1017/S1754470X15000707 Ryan, J., Edney, S., & Maher, C. (2019). Anxious or empowered? A cross-sectional study exploring how wearable activity trackers make their owners feel. BMC psychology, 7(1), 42. doi: 10.1186/s40359-019-0315-y Travers, M. (2025, March 13). 3 Ways to Avoid Betterment Burnout. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/social-instincts/202503/3-ways-to-avoid-betterment-burnout Wilson, R. E. (2021, October 11). How to Keep Victimization From Defining Your Life. Psychology Today. https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-main-ingredient/202110/how-keep-victimization-defining-your-life Další zdroje: Článek Co přesně je sebepéče: https://cambridgepsych.org/what-exactly-is-self-care/ Cass Dunn k seberozvoji: https://www.newsweek.com/psychologist-warns-beware-self-improvement-1919859 Cvičení podle Kristin Neff: https://self-compassion.org/exercises/exercise-7-identifying-what-we-really-want/
S1 · E33
Aug 6, 2025 · 1 hr 8 min
#33 Digitální hygiena: Jak si uklidit ve feedu i v hlavě
Ahoj všem! V této epizodě vás vítáme u otevřeného a citlivého zamyšlení nad tím, jakou roli hrají sociální sítě v našich životech a jak na nás vlastně psychicky působí. Pokládáme si otázky, které často zaznívají kolem nás i v médiích, např. kdyby neexistovaly sociální sítě, zmizely by s nimi i fenomény jako úzkost, srovnávání, tlak na výkon nebo dezinformace? Jsou sítě skutečně tím hlavním problémem, nebo spíš zrcadlem toho, co už v nás je? A je digitální detox opravdu jediné řešení? Zamýšlíme se i nad tím, co vlastně znamená digitální hygiena a zda je možné mít k online prostoru vztah, který nám neškodí, ale pomáhá. Využíváme metaforu sociální sítě jako pokojíčku, prostoru, který si můžete postupně uklízet. Můžete se rozhodnout, koho si do něj pustíte, koho odsunete za dveře jako rušivého souseda, a co si tam vůbec už nechcete nechávat. Pokud vás trápí, jak na sítích fungujete, nebo vás jen zajímá, jak o digitálním světě přemýšlet jinak, možná kriticky, ale zároveň bez zbytečné démonizace, jste tu správně. Poslechněte si naši diskusi o tom, jak si zkusit vytvořit digitální prostředí, které odpovídá vám, vašim hodnotám i psychickým potřebám. Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 33. epizody: American Psychological Association. (2017). Connected and content: Managing healthy technology use. https://www.apa.org/topics/social-media-internet/healthy-technology-use Kent, J. A. (2023, May 8). Need a Break from Social Media? Here’s Why You Should — and How to Do It. Harvard Summer School Blog. https://summer.harvard.edu/blog/need-a-break-from-social-media-heres-why-you-should-and-how-to-do-it/#The-Benefits-of-Social-Media Lemahieu, L., Vander Zwalmen, Y., Mennes, M., Koster, E. H., Vanden Abeele, M. M., & Poels, K. (2025). The effects of social media abstinence on affective well-being and life satisfaction: a systematic review and meta-analysis. Scientific reports, 15(1), 7581. https://doi.org/10.1038/s41598-025-90984-3 Marciano, L., Jindal, S., & Viswanath, K. (2024). Digital Detox and Well-Being. Pediatrics, 154(4), e2024066142. https://doi.org/10.1542/peds.2024-066142 Naslund, J. A., Bondre, A., Torous, J., & Aschbrenner, K. A. (2020). Social media and mental health: benefits, risks, and opportunities for research and practice. Journal of technology in behavioral science, 5(3), 245-257. https://doi.org/10.1007/s41347-020-00134-x Seekis, V., Mulgrew, K. E., Prichard, I., Manning, H., Wood, I., & Stevenson, C. (2025). To detox or not to detox? The impact of different approaches to social media detox strategies on body image and wellbeing. Body Image, 52, 101849. https://doi.org/10.1016/j.bodyim.2024.101849 Siegel, J. (2024, December 27). A digital detox won’t save you. Here’s what will. Self‑Care for Men. Psychology Today.  https://www.psychologytoday.com/us/blog/self-care-for-men/202412/a-digital-detox-wont-save-you-heres-what-will/ Šubrtová, D. (2024). Muži platí krásce Emily statisíce. Netuší, že je výtvorem umělé inteligence. iDnes.cz https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/emily-pellegrini-modelka-umela-inteligence-instagram-ai.A240112_102138_lidicky_sub Epizoda Seznam podcastu 5:59 - Sociální sítě škodí dětem. Máme je zakázat?
S1 · E32
Jun 2, 2025 · 1 hr 18 min
#32 Zlozvyky: Aneb příručka k nežádoucím návykům
Zdravíme, zdravíme. Máme tu uvolněný, teda aspoň doufáme, díl na téma zlozvyků. Podíváme se na to, co jsou to vlastně ty zlozvyky, jaké to tedy jsou, jaké lidé zmiňují, jaké milujeme i nenávidíme a v neposlední řadě si povíme něco o tom, jestli taky nemáme takové malé velké zlozvyky i my, jako psycholožky? A samozřejmě si řekneme, jak na zlozvyky postupně vyzrávat. Samozřejmě o nich ale nejdříve musíme vědět, a potom musíme sami chtít. Takže neváhejte, pojďte si poslechnout něco o zlozvycích. A pokud o žádný nechcete přijít? Tak i pro Vás díl je. Dnes se něco dozvíte o tématu, možná o nás, o sobě a snad se i zasmějete. Hezký poslech! Své zpětné vazby neváhejte posílat na: podcast@psycholozkyvzupanu.cz A neváhejte sledovat náš IG @psycholozkyvzupanu. Nejdůležitější zdroje 32. epizody: Sbírka zlozvyků: https://www.sbirkazlozvyku.cz/ Článek ke sbírce zlozvyků: https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/narodni-sbirka-zlozvyku-spolecnost_2305062235_mst Článek ke zlozvykům v Čr: https://www.psychiatrie.cz/images/stories/18_MF_1510.pdf Brožurka ke zlozvykům: https://www.vicbar.com.au/Common/Uploaded%20files/Health%20and%20Wellbeing%20Portal/Strategies-for-overcoming-bad-habits.pdf Brewer, J. (2019, August 6). The science behind bad habits and how to break them. Psychology Today. ⁠⁠https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-craving-mind/201908/the-science-behind-bad-habits-and-how-to-break-them⁠ Calechman, S. (2022, May 2). How to break a bad habit. Harvard Health Publishing. ⁠https://www.health.harvard.edu/blog/how-to-break-a-bad-habit-202205022736⁠ Clark, D. A. (2020). The negative thoughts workbook: CBT skills to overcome the repetitive worry, shame, and rumination that drive anxiety and depression. New Harbinger Publications.

Showing 1–20 of 23 episodes