Skip to content
Sign in
Artwork for Podcast pro soudobé dějiny
Arts

Podcast pro soudobé dějiny

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přibližuje posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplňuje tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá.

Play
Open in
  • 20 episodes
  • monthly
  • Avg 39 min
  • Czech

Episodes 20

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
  • July 29 · 39 min

    Velké dějiny malého města. Život na periferii ve 20. století

    Velké dějiny se neodehrávají jen v centrech politické moci. Mikrohistorie ukazuje, jak zásadní historické zvraty prožívali obyčejní lidé na periferii státu. Co nám příběh mnohojazyčného Nižného Medzeva a učitele Oldřicha Taufera prozradí o loajalitě, soužití i proměnách každodenního života ve 20. století? Hostkou epizody je historička Tereza Juhászová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Štěpán Svoboda // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:29: Učitel Oldřich Taufer a šíření slovanského jazyka na Slovensku po vzniku ČSR 03:03: Mnohonárodnostní Nižný Medzev (území bývalého Uherského království) 04:50: Vznik Československa očima mnohonárodnostních území 07:03: Taufer a propagace Československa 12:16: Taufer a jeho loajalita k jeho “úkolu“ 15:05: Učebnicová aféra a makropolitický vývoj 19:40: Taufer a jeho propuštění po vzniku Slovenského štátu 23:54: Taufer, poválečný návrat na Slovensko a křivdy 28:15: Nižný Medzev za komunismu – makropolitické zvraty na periferii 31:38: Taufer po převratu 34:18: Výzkum, práce s archivy, vzpomínky pamětníků

  • June 17 · 48 min

    Ostrava: Město po šichtě

    Ostrava už dávno není jen městem dolů a hutí. Vedle průmyslového dědictví ji dnes tvoří také univerzity, hudební festivaly a rozsáhlá proměna veřejného prostoru. Jak se proměňuje identita Ostravy? Co spojuje generaci bývalých horníků s dnešními mladými lidmi? A zůstává tvrdá práce stále jednou z nejdůležitějších hodnot regionu? O tom se budeme bavit s hostkami z Ostravské univerzity historičkou Andreou Pokludovou a socioložkou Nikol Horákovou Hirschlerovou. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:39: Jaká je dnešní Ostrava? 6:26: Výzvy současné Ostravy 9:02: Vzestup poválečné Ostravy 13:48: Horníci, dřina a komunismus 25:31: Útlum těžby po roce 1989 32:48: Jak se horníci vyrovnali se změnami? 39:08: Vytratí se tvrdá práce z regionu? 48:18: Outro

  • May 6 · 44 min

    Queer touha a holokaust

    Queer historie holokaustu dlouho zůstávala bílým místem historického výzkumu. Často proto, že byla z paměti i archivů vědomě i nevědomě vytěsňována. Kniha "Lidé bez dějin jsou prach. Queer touha a holokaust" historičky Anny Hájkové se to snaží změnit. V této epizodě se budeme věnovat tomu, proč queer zkušenost přeživších holokaustu byla tak dlouho skrytá a proč je důležité se jí věnovat. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

  • April 15 · 39 min

    Mezi solidaritou a zklamáním: Česko v době covidové a postcovidové

    Letos je to šest let od vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku. Události, která během krátké doby zásadně proměnila společnost i každodenní život. Tehdy se mluvilo o zásadní civilizační změně, vzápětí ji ale překryly jiné události, například válka na Ukrajině. Tématu se věnuje nová kniha Mezi solidaritou a zklamáním, která zachycuje, jak pandemií prožívala česká společnost a co po ní zůstalo, mými hosty jsou spoluautoři publikace - historik Přemysl Houda z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a sociolog Matouš Pilnáček ze Sociologického ústavu AV ČR. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:44: Proč pandemie covidu-19 „ze dne na den“ zmizela z veřejného prostoru 11:19: Proměna vnímání protiepidemických opatření 16:26: Pokles důvěry v instituce 18:17: Pandemie jako živná půda pro dezinformace 26:18: Polarizace společnosti 35:55: Co si odnést z pandemie 39:01: Outro

  • March 18 · 51 min

    Život po Stalinovi

    Smrt Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1953 znamenala konec jedné éry. Československo však čekalo období postupných a často nenápadných změn. Jak se žilo lidem na přelomu 50. a 60. let v době takzvaného poststalinismu? A jak se naučili v režimu fungovat? Hosty epizody jsou historici z Akademie věd ČR, Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny a Jan Mervart z Filosofického ústavu. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:32: Československo po smrti Stalina 02:09: Neudržitelnost stalinismu 05:57: Kolektivní vedení a konec kultu osobnosti 11:43: Změna režimu a dopady na běžný život 15:50: Adaptace na režim 29:07: Proč lidé neprotestovali? 35:37: Socialismus jako danost 43:51: Mýtus 60. let 51:41: Outro

  • February 16 · 38 min

    Komu patří veřejný prostor a kdo ho ovládá?

    Jak se dnes žije ve městě? Kdo má ve veřejném prostoru místo a kdo z něj naopak mizí? A kdo vlastně rozhoduje o tom, jak bude město vypadat? Tato epizoda se věnuje proměnám veřejného prostoru v Praze. Hosty jsou socioložka Andrea Průchová Hrůzová a sociolog Václav Orcígr z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon KukačTémata:00:00: Intro00:37: Projekt Urbanita02:52: Co je veřejný prostor06:53: Jaké je ideální město?11:05: Je veřejný prostor v Praze „veřejný“? Veřejné umění a komodifikace Národní třídy16:09: Stává se z Prahy skanzen?19:43: Privatizace veřejného prostoru pro roce 198924:06: Vliv obyvatel na podobu veřejného prostoru28:10: Kdo je z veřejného prostoru vytlačovaný38:03: Outro

  • January 14 · 36 min

    Měď, kaučuk, lithium: Boj o africké suroviny

    Afrika opět stojí v centru světové pozornosti, a to kvůli surovinám nezbytným pro moderní technologie. Kobalt, měď nebo lithium jsou klíčové pro baterie, elektromobily i obnovitelné zdroje. Zájem o africké zdroje ale není novinkou 21. století. Trvá už víc než sto let, mění se jen způsoby a hráči, kteří o vliv soupeří. Tomu se věnuje tato epizoda podcastu pro Soudobé dějiny s historiky Peterem Švíkem z Vídeňské univerzity a Janem Kourou z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:44: 19. století - měď, kaučuk a počátky kolonialismu v Kongu 04:19: Vykořisťování dětí 05:46: Uran z belgického Konga a jeho role během druhé světové války a studené války 09:10: Kdo má vliv v dnešním Kongu 12:16: Začátky čínského vlivu na africkém kontinentu 14:19: Východní blok a Československo v Africe 19:23: Vliv Ruska 22:22: Angažmá Číny - byznys, porušování lidských práv, neudržitelnost 28:03: Tlak západních zemí na demokratizaci 31:14: Nabízí EU Africe udržitelnou alternativu?

  • Dec 10, 2025 · 43 min

    Hlas politických vězňů

    Političtí vězni z padesátých let se po svém propuštění ocitli ve společnosti, ve které nesměli o letech věznění mluvit. Po amnestii tak následovaly roky ticha, během kterých své traumatické zkušenosti sdíleli hlavně mezi sebou. Když se ovšem v roce 1989 otevřela veřejná diskuze, objevily se různé pohledy na to, co znamená spravedlnost a kdo má nárok na označení „politický vězeň“. A právě na tyto rozdílné perspektivy se zaměřuje 31. díl epizody Podcastu pro Soudobé dějiny s historičkou Klárou Pinerovou z ÚSD AV ČR a historikem Michalem Loučem z VHÚ.Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

  • Nov 12, 2025 · 40 min

    Válka ševců

    Přes zákopy první světové války až po dnešní výrobu v Asii. Jak se za posledních sto let změnila výroba obuvi? A je dnes udržitelnější? Spolu s historiky Martin Jemelkou (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Ondřejem Ševečkem (Filosofický ústav AV ČR) se bavíme o tom, proč se dřív boty opravovaly a dědily, zatímco dnes často končí na skládkách — a co to říká o společnosti, která je nosí. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:42: České země jako obuvnická velmoc 03:08: Úspěch Tomáše Bati 05:51: Jak obuvnictví proměnila první a druhá světová válka 12:37: Obuvnictví za socialismu 14:58: Zánik skutečské firmy Botas a celosvětový trend 23:06: Kdo vyrábí boty pro armády? 28:10: Udržitelnost současného obuvnictví 35:06: Konkurenceschopnost udržitelného obuvnictví 40:40: Outro

  • Oct 15, 2025 · 40 min

    Moc předmětů. Když věci vyprávějí dějiny

    Jakou roli hrají věci v dějinách – a co nám mohou prozradit o společnosti? Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a kurátorka Jitka Gelnarová z Národního muzea mluví o tom, jak věci nejen uchovávají paměť, ale také odhalují nerovnosti, genderové role nebo ekologické dopady. Řeč přijde na to, proč muzea stojí na křižovatce mezi hmotným a digitálním světem, jaké příběhy skrývají boty Marie Riegrové-Palacké a proč si věci zaslouží stejnou pozornost jako texty a „velké“ dějiny. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač

  • Sep 10, 2025 · 30 min

    Helsinský proces a role československého exilu

    Před půlstoletím byla podepsána Helsinská dohoda, která měla potvrdit hranice a bezpečnost mezi Východem a Západem. Jenže její třetí část, věnovaná lidským právům, odstartovala proces, který komunistické režimy rozhodně nečekaly. Historici Michaela Lenčéšová a Václav Skořepa v podcastu vysvětlují, proč se Helsinky staly symbolem pro demokratickou opozici, jakou roli v takzvaném helsinském procesu sehrával československý exil, jak rozličně pojímal lidská práva a jak podporoval domácí opozici. Moderace a edit: Anna Svobodová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:52: Čím byl závěrečný akt Helsinek zlomový 04:29: Reakce československého státu 07:06: Zástupci československého exilu 13:38: Přístup české a slovenské části exilu k lidským právům 15:25: Role československého exilu a disentu v dodržování Helsinek 18:01: Reakce Západu na československé snahy 20:32: Následné schůze KBSE 25:01: Československý exil v mezinárodním srovnání 30:15: Outro

  • Aug 13, 2025 · 41 min

    Pražské jaro: Když strana chtěla změnu

    Pražské jaro mělo přinést změnu – zásadní reformu státního socialismu sovětského typu, který v Československu fungoval od roku 1948. Řešila se ekonomická reforma, mluvilo se o větší politické otevřenosti a zrušení cenzury. Přestože komunistická strana měla zůstat u moci, její samotná role se měla proměnit. Historik z ÚSD AV ČR Jiří Hoppe chystá k tomuto tématu novou publikaci, a proto přijal pozvání do našeho podcastu. Budeme se bavit o tom, co pražskému jaru předcházelo, kde se vzal "Jánošík Dubček" a proč to celé skončilo tak rychle a tak nekompromisně. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:53: Ekonomická situace Československá v polovině 60. let 02:39: Šikova ekonomická reforma 04:06: Začátky transformace komunistické strany 7:29: (Ne)Úspěch ekonomických reforem 9:44: Prezident Novotný a jeho konflikty 11:32: Dubčekova kritika (Novotného) 17:36: První tajemník ÚV KSČ Dubček 19:06: Akční program a vedoucí úloha strany 23:16: Zrušení cenzury, společenské změny 33:11: Dva tisíce slov a ostrá reakce Moskvy 39:36: Šlo invazi předejít? 40:45: Outro

  • Jun 11, 2025 · 32 min

    Demokracie ve stavu ohrožení – Loewensteinova teorie militantní demokracie

    Může demokracie přežít, když se sama vzdá části svých vlastních pravidel? A kde je hranice mezi obranou svobody a jejím potlačením? V této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny si s právníkem Matějem Slavíkem z ÚSD AV ČR povídáme o konceptu militantní demokracie, který vznikl ve 30. letech jako reakce na nástup fašismu. Dozvíte se, proč považoval jeho autor Karel Loewenstein výjimečný stav a omezování práv za nutnou obranu demokratického státu, proč ho fascinovalo meziválečné Československo, a jak se tento koncept promítá do současnosti.Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata 00:00: Intro 00:38: Definice a vznik teorie militantní demokracie 06:13: Reakce na fašismus a rizika teorie 10:44: Inspirace předválečným Československem 13:46: Teorie v poválečném Německu 20:36: Současné příklady 22:37: Loewensteinova teorie v ústavním pořádku České republiky 31:52: Outro

  • May 7, 2025 · 34 min

    Evropa po druhé světové válce: Kontinent v pohybu

    Druhá světová válka skončila masivní migrací. Miliony lidí se ocitly na cestě – vojáci, uprchlíci, vězni, nuceně nasazení. Jak moc se změnila demografická mapa Československa? O poválečné repatriaci, vykořenění a integraci mluví historička Jana Paseková Kasíková a historik Zdenko Maršálek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:46: Organizace návratů po druhé světové válce 10:07: Repatriace "poněmčených" dětí 15:02: Přijetí navrátilců 21:38: Pomoc pro repatrianty a jejich integrace 29:47: Podobnosti migrace po druhé světové válce s migrací po válce na Ukrajině 34:18: Outro

  • Apr 9, 2025 · 39 min

    Když zmizí továrna

    Zavřít fabriku neznamená jen propustit zaměstnance. Dopady to má na celé město – jeho prostor, rytmus i identitu. V této epizodě se s historikem Vítězslavem Sommerem z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR a novinářem Danielem Novákem ze Seznam Zpráv zaměřujeme na to, co je deindustrializace, jak se průmysl proměňoval v minulosti a v jaké kondici je dnes. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata 00:00: Intro 01:01: Pojem deindustrializace 02:38: Deindustrializace v minulosti 04:13: Deindustrializace v Ostravě – huť Liberty 08:09: Příčiny deindustrializace 13:29: Přístup k deindustrializaci ve státech EU 18:44: Negativní případy české deindustrializace 20:36: Továrny v Československu za socialismu a jejich společenská role 24:12: Význam státu v deindustrializaci 28:42: Má Česko budoucnost postavenou na průmyslu? 38:58: Outro

  • Mar 12, 2025 · 30 min

    Historie 2.0

    Digitální svět výrazně proměňuje naše vnímání historie. Jak sociální sítě ovlivňují historické povědomí? Proč popularita historických videí neznamená vždy pochopení širších souvislostí? A jak rozpoznat manipulaci s historickými fakty na internetu? O tom v podcastu diskutují ředitelka Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Adéla Gjuričová a socioložka médií Irena Reifová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Hostky také proberou, jak digitální média fragmentují kolektivní paměť a jakou roli by měli historici a historičky v tomto novém prostoru zastávat. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech. Témata: 00:00: Intro 00:41: Historické podcasty, videa, tiktoky 06:21: Jak popularizovat dějiny? 08:24: Sociální sítě a kolektivní paměť 13:51: Proměna práce historiků a historiček 17:08: Digitalizovaný Archiv bezpečnostních složek 20:17: Manipulace s dějinami na sociálních sítích 23:54: Jak poznat manipulaci? 27:37: Role historiků a historiček 29:06: Outro

  • Feb 12, 2025 · 36 min

    Cesta KSČ: Z radikální strany k vítězství ve volbách 1946

    Zaostřeno na dějiny KSČ: Jak vznikala a koho se snažila na svém začátku oslovit? Jak z radikální revoluční strany došla až k vítězství ve volbách v roce 1946? Hosty epizody jsou odborníci, kteří se historii Komunistické strany Československa dlouhodobě věnují: Jakub Rákosník, historik z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK a spoluautor knižních novinek, které přináší ucelený pohled na toto téma a Jiří Kocian, historik z Ústavu pro Soudobé dějiny AV ČR. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech. Témata: 00:00: Intro 00:50: Výzkum dějin KSČ 07:34: Stranické dělení ve 20. letech 20. století 10:02: Program KSČ za první republiky (1918–1938) 12:20: Bolševizace KSČ 21:51: Změna programové politiky po druhé světové válce 32:25: Nekomunistické strany a jejich “apatie”? 36:01: Outro

  • Jan 15, 2025 · 35 min

    Queer život pod dohledem: LGBTQ+ lidé za socialismu

    Tato epizoda se zaměřuje na příběhy queer lidí, kteří byli donuceni k neviditelnosti. S historiky Pavlem Himlem z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Jaromírem Mrňkou z Německého historického ústavu ve Varšavě, který svůj výzkum realizoval v rámci programu Strategie AV 21 „Město jako laboratoř změny: stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život“ koordinovaného ÚSD AV ČR, se podíváme na osudy queer lidí v prostředí represivní politiky, medikalizace homosexuality a společenské stigmatizace. Jak situaci queer lidí proměnila dekriminalizace homosexuality v roce 1961? A jaké dědictví si z minulého režimu neseme dodnes? Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:40: Sebeorganizace queer lidí před druhou světovou válkou 02:43: Život queer lidí v 50. letech 20. století 04:25: Zákon a dekriminalizaci homosexuality z roku 1961 06:59: Realita přijatého zákona 15:11: Byla situace na Západě odlišná? 20:22: Místa setkávání queer lidí v období tzv. normalizace 28:55: Dopady socialismu na vnímání queer lidí dnes 35:35: Outro

  • Dec 11, 2024 · 41 min

    Československá cesta do sovětského bloku aneb mýtus o naší neutralitě

    Únor 1948. Zabránit mu šlo, ale chtěli jsme? Československo stálo po druhé světové válce na křižovatce mezi demokracií a sovětským vlivem. Jak moc mělo tehdy na výběr? A jakou roli v jeho rozhodování sehrály Západ a Sovětský svaz? V této epizodě rozebíráme mýty, chyby i nevyužité šance s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vítem Smetanou. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Epizoda vznikla s podporou Nadačního fondu IOCB Tech. Témata: 00:00: Intro 00:23: Postoj a postavení Československa po druhé světové válce 07:07: Dopady politiky exilové reprezentace 09:12: Byl Edvard Beneš prosovětský? 22:01: Realita Marshallova plánu 27:24: Neosvobození Prahy Američany 34:52: Z demokracie v totalitu 41:04: Rozloučení 41:17: Outro

  • Nov 14, 2024 · 39 min

    Ústavní bitva a rozdělení Československa: zákulisí, spory a nedosažené cíle

    Politické pozadí vzniku Ústavy České republiky. Jak se její příprava proměnila s rozpadem Československa? Epizoda podcastu odkrývá klíčové spory mezi českými a slovenskými politickými lídry o rozdělení kompetencí, důsledky absence referenda a proměny federálních orgánů, které postupně ztrácely vliv. Hosty epizody jsou právník Matěj Slavík (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR) a politik, právník, bývalý předseda Ústavního soudu ČR a někdejší místopředseda federální československé vlády Pavel Rychetský. Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač Témata: 00:00: Intro 00:29: Výzkum ústavnosti na ÚSD AV ČR 05:42: Ústavní cíle po listopadu 1989 13:12: Příčiny rozpadu federace 17:12: Postupný rozpad Československa a rozdílný postoj Václava Klause a Vladimíra Mečiara, role Václava Havla 23:23: Absence referenda o rozdělení Československa 26:32: Situace po volbách v roce 1992 30:01: Obstála Ústava ČR? 38:49: Rozloučení 39:01: Outro

Showing 1–20 of 20 episodes