Patricie Ant

Strýček HUBERT | Pilčík | Autorský dokument Patricie Ant | Inspirace pro 30. případů majora Zemana

Hollywood a zločin: Roman Polanski — dítě ghetta, filmový mistr a uprchlík před rozsudkem

Hollywood a zločin | PSYCHO: Děsivé tajemství Anthonyho Perkinse a Normana Batese |

**PSYCHO | Hollywood a zločin** Film *Psycho* z roku 1960 patří k nejzásadnějším hororům filmové historie. Alfred Hitchcock v něm podle scénáře Josepha Stefana adaptoval román Roberta Blocha z roku 1959 a vytvořil postavu Normana Batese, kterou navždy proslavil Anthony Perkins. V tomto dílu série **Hollywood a zločin** se vracím nejen k samotnému filmu, ale i k jeho literárnímu a skutečnému pozadí. Podíváme se na případ Eda Geina, který Roberta Blocha inspiroval především představou zdánlivě obyčejného člověka skrývajícího děsivé tajemství. Norman Bates však není přímým portrétem Geina a *Psycho* není rekonstrukcí jeho zločinů. Významnou část věnuji také Anthonymu Perkinsovi, jeho dětství, smrti otce, komplikovanému vztahu s matkou Janet a paralelám, které se později hledaly mezi jeho vlastním životem a Normanem Batesem. Stejně tak se vracím k Alfredovi Hitchcockovi a jeho vztahu s matkou Emmou a odděluji doložené životopisné skutečnosti od pozdějších psychoanalytických interpretací. Dozvíte se také, jak vznikala slavná sprchová scéna, jakou roli sehráli Saul Bass, střihač George Tomasini a skladatel Bernard Herrmann, proč Hitchcock trval na tom, aby diváci přicházeli do kina před začátkem filmu, a jak *Psycho* změnilo podobu moderního hororu i způsob filmového vyprávění.

Marjorie Bowen - Giudettina svatební noc

Po stopách kriminalistických metod - LÁSKA K PREDÁTOROVI

Láska k predátorovi zkoumá temnou psychologii vztahů, v nichž se přitažlivost k nebezpečnému muži mění v závislost, traumatickou vazbu nebo dokonce spolupachatelství. Díl sleduje, proč některé ženy věří, že právě ony dokážou změnit násilníka, vraha či manipulátora, a jak se iluze výjimečnosti může stát pastí. Na historických případech ukazuje, že krutost, která zpočátku působí jako síla a ochrana, se často obrací proti těm, kdo jí uvěřili.

Marjorie Bowen - Florence Flannery

Povídka Florence Flannery od Marjorie Bowen patří k nejtemnějším a nejznepokojivějším textům její tvorby. Na pozadí zdánlivě poklidného anglického venkova, nedaleko Londýna, rozehrává autorka příběh manželského soužití poznamenaného skrytou nenávistí, závislostí a morálním rozkladem.

Marjorie Bowen - Hedvábná sukně

Marjorie Bowen - Porucha

Jestliže vás vysadí dráha o Štědrém dni na nádraží, možná vám přijde celkem dobrý nápad se romanticky vydat na místo určení pěšky a nečekat na povoz. To samé si myslel i John Murdoch, když se vydal na svátky ke svému příteli Blanchardovi. Nepřízeň počasí, únava a hlad mu do cesty postavily Hostinec U Splněného přání. Splní se Johnovi to, co si přál?

Marjorie Bowen - Temná Ann

Marjorie Bowen - Neobyčejné dobrodružství Johna Brodiera

Lékárník John Proudie žije naprosto nudný nezajímavý život. Až do toho osudného večera, kdy u dveří jeho lékárny naléhavě zazvoní záhadný cizinec, který se ptá po doktorovi, který bydlí nad lékárnou.

Marjorie Bowen - Rozklad

Příběh "Velké lásky", který je tak moc podobný těm, které sledujeme na sociálních sítích v online světě, přitom se odehrál v předminulém století. Podstata této falše je stále stejná.

Marjorie Bowen - Srdcovka

Marjorie Bowen - Brentova pošetilost

Brentova pošetilost aneb kdo chce víc, nemá nic.

Marjorie Bowen - Dům u makového pole

Temně laděná gotická povídka „Dům U Makového pole“ od britské spisovatelky Marjorie Bowen je mistrovským příkladem psychologického hororu s prvky nadpřirozena. Příběh se vyznačuje tísnivou atmosférou, pečlivě budovaným napětím a jemně strašidelnými detaily, které čtenáře vtahují do děje a nutí ho zpochybňovat hranici mezi realitou a halucinací.

Marjorie Bowen - Čínské jablko

Povídka „Čínské jablko“ (v češtině často překládáno také jako Nefritové jablko) od Marjorie Bowen je temná psychologická studie lidské posedlosti, viny a skrytého zla, zasazená do atmosféry klamné elegance a zdánlivého klidu. Autorka s mistrovskou jemností rozehrává příběh, v němž drobný předmět – exotické, lákavé „čínské jablko“ – získává znepokojivý symbolický význam a stává se spouštěčem morálního i osudového pádu. Bowenová pracuje s napětím nikoli skrze otevřený děs, ale prostřednictvím pomalého, neodvratného prohlubování vnitřní tísně. Postavy se pohybují na hraně společenské korektnosti a osobního selhání; jejich motivace jsou zastřené, city potlačené a skutečné úmysly vyjevované jen v náznacích. Právě tato zdrženlivost činí povídku mimořádně působivou – hrůza zde nevychází z vnějších okolností, ale z lidské mysli a svědomí. „Čínské jablko“ je typickým příkladem autorčina stylu: kultivovaného, ironického a chladně přesného, s důrazem na psychologii postav a morální dilemata. Povídka osloví čtenáře gotické a psychologické prózy, kteří vyhledávají napětí budované atmosférou, nikoli prvoplánovým efektem, a kteří ocení temnou krásu příběhů, v nichž se zlo rodí tiše a nenápadně.

Marjorie Bowen - Našli můj hrob

Pokud se nechcete zaplést s duchy, nepochybujte o jejich existenci.

Po stopách kriminalistických metod - TRASOLOGIE

Trasologie Ze série Po stopách kriminalistických metod Trasologie patří mezi významné kriminalistické metody, které se zabývají zkoumáním stop vzniklých kontaktem osob, zvířat, nástrojů, dopravních prostředků nebo jiných objektů s okolním prostředím. V praxi může jít například o otisky obuvi, stopy pneumatik, vtisky nástrojů, poškození zámků, rýhy, promáčkliny nebo jiné mechanické stopy, které pachatel zanechá na místě činu. Tato část série Po stopách kriminalistických metod přibližuje, jak lze z často nenápadných stop vyčíst informace o pohybu, činnosti i možném nástroji či předmětu, který byl při činu použit. Téma ukazuje, že trasologická stopa není pouze „otisk v zemi“ nebo „šlápota v blátě“. Může nést důležité znaky o velikosti, tvaru, směru pohybu, opotřebení, individuálních poškozeních nebo způsobu použití konkrétního předmětu. Divák se seznámí s tím, jak kriminalisté tyto stopy vyhledávají, fotografují, zajišťují, odlévají, porovnávají a vyhodnocují. Současně bude představen význam trasologie při rekonstrukci událostí. Stopy obuvi mohou napovědět, kudy se pachatel pohyboval, zda běžel, stál nebo nesl těžký předmět. Stopy pneumatik mohou ukázat směr jízdy, typ dezénu nebo souvislost s konkrétním vozidlem. Stopy nástrojů zase mohou pomoci určit, jakým způsobem byl překonán zámek, dveře, okno nebo jiná překážka. Cílem dílu je ukázat, že i zdánlivě obyčejná stopa může mít značnou důkazní hodnotu. Trasologie připomíná, že každý kontakt zanechává určitou informaci — a že právě tyto tiché otisky činnosti mohou kriminalistům pomoci přiblížit se k průběhu události i k osobě pachatele.

Po stopách kriminalistických metod - FORENZNÍ PSYCHOLOGIE a PROFILOVÁNÍ

Forenzní psychologie a profilování Ze série Po stopách kriminalistických metod Forenzní psychologie propojuje svět kriminalistiky, práva a lidského chování. Zabývá se psychologickými aspekty trestné činnosti, motivací pachatelů, věrohodností výpovědí, dopady zločinu na oběti i tím, jak může znalost psychiky pomoci při vyšetřování. Tato část série Po stopách kriminalistických metod přibližuje, jak psychologické poznatky pomáhají kriminalistům lépe porozumět jednání pachatele a zasadit jednotlivé stopy do širšího kontextu. Součástí tématu je také kriminalistické profilování, které se snaží na základě dostupných informací o činu, způsobu provedení, výběru oběti a chování pachatele odhadnout jeho možné charakteristiky. Divák se seznámí s tím, jak profilování pracuje s pravděpodobností, proč není neomylnou metodou a jak může sloužit spíše jako podpůrný nástroj než jako samostatný důkaz. Cílem dílu je ukázat, že forenzní psychologie není čtením myšlenek ani filmovou zkratkou, ale odbornou disciplínou založenou na analýze chování, zkušenostech, kontextu a opatrné interpretaci. V centru pozornosti stojí otázka, co může lidské jednání prozradit o pachateli — a kde naopak končí možnosti odborného odhadu.

Po stopách kriminalistických metod - TOXIKOLOGIE

Toxikologie je díl věnovaný oboru, který proměnil jed v laboratorně prokazatelný důkaz. Sleduje zrod forenzní toxikologie od časů, kdy otrava bývala jen podezřením, až po okamžik, kdy chemická analýza umožnila jed nejen odhalit, ale i přesvědčivě předložit soudu. V centru pozornosti stojí průkopníci oboru, vznik metod pro průkaz arsenu a další slavné případy, na nichž se ukázalo, že moderní kriminalistika nezačíná jen stopou na místě činu, ale i neviditelnou látkou ukrytou v lidském těle.

Dům, který nešel vyvětrat/TRUE CRIME PLZEŇ

Starší muž žil sám v domě na plzeňských Slovanech. Když si sousedé během horkého léta všimli, že ho už delší dobu neviděli, přivolali policii a hasiče. Uvnitř domu byl nalezen mrtvý ve vaně, s tekoucí vodou a zapnutou karmou.