Martin Pohl
Martinův podcast z odkazů. Krátké české díly o článcích, videích a odkazech, které Martin Pohl ukládá do své knihovny: technologie, umělá inteligence, internet, klima i podnikání. Díly namlouvá syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí, nejde o hlas Martina Pohla. Texty připravuje AI podle zdrojů, které vybírá Martin Pohl.
Únik AI klíčů z OpenCode a Railway, DeepSeek na domácím stroji, druhá miliarda sandboxů E2B, drony od 100 gramů a Hlídač státu pro AI asistenty. Podle newsletteru Token Burners (Tuan Phung, Tomáš Netušil, Patrik Svoboda). Zdroj: Token Burners (Tuan Phung, Tomáš Netušil, Patrik Svoboda) – https://tokenburners.substack.com/p/vas-ai-klic-je-nova-mena Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Nová vlajková prodejna Lego na Příkopě: Minifigure Factory, Pick & Build, vodník, orloj i tramvaj 23 z kostiček. Podle článku Michala Mančaře (CzechCrunch). Zdroj: CzechCrunch (Michal Mančař) – https://cc.cz/lego-v-srdci-prahy-otevrelo-jedinecne-ceskou-prodejnu-podivejte-se-na-unikatni-vyzdobu-i-tiskarnu-figurek/ Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Podcast Fantastic Future vyrůstá z malých živých natáčení a míří na velké pódium. Píše o tom Ondřej Holzman na CzechCrunchi. Petr Mára, Jaroslav Beck a Lubo Smid chystají první Fantastic Future Summit. Bude ve středu šestnáctého prosince ve Foru Karlín a čekají přes tisíc dvě stě lidí, hlavně zakladatele, investory a technologické nadšence. Zajímavý je formát. Žádné paralelní sekce a desítky prezentací, během kterých lidi stejně sedí venku u kávy. Bude jedna stage a plné soustředění. Program stojí na formátu, kterému říkají Crossroads. Na jedno pódium posadí lidi z různých světů, od umělé inteligence a robotiky po sport a zdraví. Mezi prvními hosty jsou Dušan Šenkypl, šéf Grouponu a partner v Pale Fire Capital. Dál Martin Tolar, bývalý profesor z Yale, který vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu a propojuje to s umělou inteligencí. A taky Larry Čermák, prezident krypto média The Block. Odpoledne začne rozhovorem všech tří hostitelů a skončí živým natáčením podcastu, kde se bude moct ptát i publikum. Podcast mimochodem vznikl v Los Angeles, když se ti tři procházeli po Venice Beach v brýlích Apple Vision Pro. Dnes ho podle pořadatelů sleduje přes devatenáct tisíc lidí. Vstupenky se prodávají na Ticketmasteru a Ticketportalu, včetně VIP galerie a firemních balíčků. Zdroj: CzechCrunch (Ondřej Holzman) – https://cc.cz/podcast-fantastic-future-miri-do-fora-karlin-mara-beck-a-smid-chystaji-akci-pro-vic-nez-1-200-lidi/ Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
V neděli se měnily kořenové klíče internetu, a teprve podruhé v historii. Na VTM to vysvětluje Jakub Čížek. Výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip vyzval na blogu správce sítí, ať zkontrolují své DNS resolvery. Běžný uživatel si ale s největší pravděpodobností ničeho nevšimne. O co jde? Systém doménových jmen, DNS, je decentralizovaný a hierarchický. Neexistuje žádná centrální databáze všech adres. Když chcete přeložit třeba senat.cz na IP adresu serveru, čte se adresa od konce. Nejdřív se zeptáte jednoho ze třinácti kořenových serverů, jejichž adresy musíte znát dopředu, kdo spravuje zónu cz. Ten vás pošle na CZ.NIC a jeho server vám řekne, kdo spravuje senat.cz. A tak dál, až k cíli. Ve skutečnosti je to rychlejší, protože servery i resolvery si odpovědi ukládají do mezipaměti. Jinak by kořenové servery čelily vlastně neustálému celosvětovému útoku. Háček je v důvěře. Co když vám někde na nižším patře nějaký vtipálek podstrčí jinou adresu a pošle vás na podvodný web? Proto existuje volitelné zabezpečení DNSSEC. Držitel domény ji podepíše soukromým klíčem a veřejný klíč, respektive jeho otisk, uloží u nadřazené zóny. Ta je zase podepsaná u své nadřazené a tak dál, až ke kořeni. Takže stejně jako musí každý resolver znát adresy kořenových serverů, musí znát i otisky kořenových klíčů. Jsou začátkem celého řetězce důvěry. A právě tyhle klíče se v neděli jedenáctého října měnily. Kdyby operační systém nebo síťový program nastavení neaktualizoval, nesouhlasil by po změně digitální podpis a resolver by kořen označil za nedůvěryhodný. Správně vychovaný resolver by pak překlad ukončil, nebo varoval, že je DNS komunikace poškozená. Někde se to podle Čížka jistě stane, ale půjde spíš o ojedinělé případy. Pokud spravuješ nějaký vlastní server nebo síť, stojí za to zkontrolovat, že resolver zná nový kořenový klíč. Zdroj: VTM.cz (Jakub Čížek) – https://vtm.zive.cz/clanky/zitra-se-meni-korenove-klice-internetu-a-teprve-podruhe-v-historii-co-to-vlastne-je-a-jak-to-funguje/sc-870-a-243783/default.aspx Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Čtyřicet sedm Claude Startups. Jak se dostat dovnitř a co reálně dostaneš. Je to veřejná stránka na Notionu od slovenského zakladatele, který podniká ve sportovní výživě, firma se jmenuje COR-X, a nemá za sebou žádného investora. Šestého října Anthropic rozšířil program Claude Startups. Přijaté firmy můžou dostat rok Claude Team zdarma, až pro pět Premium míst. K tomu tisíc dolarů kreditů na API na šest měsíců, ovšem jen v Claude Console. Dál vyšší limity API, pětačtyřicetiminutovou konzultaci s týmem Applied AI, akce a takzvaný Startup Stack, tedy slevy a kredity od šestnácti partnerů, v součtu až kolem pětačtyřiceti tisíc dolarů. Samotný Anthropic hodnotí svou část zhruba na sedm tisíc dolarů. Extra kredity na API až do sta tisíc dolarů dostanete jen tehdy, když vás podporuje fond z partnerské sítě. A teď háček. Rok Teamu zdarma je podle FAQ jen pro organizace, které Team ještě nemají. Autorova firma ho platila už od března, takže rok zdarma nedostala. Kredity, konzultace i partnerské výhody ale ano. Z toho plyne hlavní rada. Nekupujte Team předtím, než se přihlásíte. A pokud už ho platíte, přihlaste se stejně, jen kvůli bonusu nezakládejte novou organizaci. Podmínky? Firma založená v posledních pěti letech, nebo financovaná v posledních dvou. S investorem i bez něj. Účet v Claude Console, pracovní e-mail na doméně shodné s webem, krátký popis toho, co stavíte, a firma nesmí být ze zemí pod sankcemi. Pikantní detail na konec. Přihlášku za ně vyplnil samotný Claude a sedmého října byli přijatí. Pokud máš firmu, která podmínky splňuje, stojí to za zvážení. Zdroj: Notion (COR-X founder) – https://app.notion.com/p/47-Claude-Startups-Ako-sa-dosta-dnu-a-o-re-lne-dostane-3f2095f4da1181578e1ef7c4aee2a154 Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Začněte s proč. Klasická přednáška Simona Sineka na TEDu, o tom, jak skuteční lídři inspirují k činům. Sinek se ptá, proč jsou některé firmy a lidé schopni inspirovat, zatímco jiní ne, i když mají stejné možnosti. Odpovědí je to, čemu říká zlatý kruh. Uprostřed je proč, kolem něj jak a na okraji co. Každá firma ví, co dělá. Některé vědí, jak to dělají. Ale málokterá ví, proč to dělá. A tím nemyslí zisk, ten je jen výsledek. Myslí účel, přesvědčení, důvod existence. Většina z nás komunikuje zvenku dovnitř. Tady je náš produkt, je skvělý, chcete ho? Inspirativní lídři jdou opačně, zevnitř ven. Nejdřív řeknou, čemu věří, a teprve potom, jak a co dělají. Odtud jeho nejslavnější věta. Lidé nekupují to, co děláte. Kupují to, proč to děláte. Má to i biologický základ. Limbický systém v mozku řídí důvěru, loajalitu a rozhodování, ale nemá jazyk. Proto říkáme, že se něco prostě cítí správně. Neokortex zpracovává fakta a čísla, tedy to co. Sinek to ukazuje na příkladech. Bratři Wrightové neměli peníze ani vzdělání, ale věřili ve svou věc a vzlétli. Samuel Langley měl peníze i kontakty, jenže chtěl hlavně slávu, a když ho předběhli, skončil. Firma TiVo měla skvělý produkt, ale mluvila jen o tom co, a neuspěla. A Martin Luther King neřekl, že má plán. Řekl, že má sen. Zmiňuje i zákon šíření inovací. Masový trh se nepřidá, dokud nezískáte zhruba patnáct až osmnáct procent lidí, kteří věří tomu, čemu věříte vy. Proto nemáte najímat a prodávat lidem, kteří chtějí to, co máte, ale těm, kteří sdílejí vaše přesvědčení. Závěr? Lídři mají moc nebo autoritu. Ti, kdo vedou, nás inspirují. A následujeme je ne proto, že musíme, ale proto, že chceme. Mimochodem, kniha Začněte s proč už je na tvém wishlistu. Zdroj: YouTube / TED – https://www.youtube.com/watch?v=u4ZoJKF_VuA Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Elektrobus zvládne pět set kilometrů i do kopců. Zaseklo se to jinde. Píše o tom Viktor Beneš ve svém newsletteru na Substacku. Začíná dobrou zprávou. Elektrický autobus Iveco Crossway, vyrobený ve Vysokém Mýtě, s baterií o kapacitě čtyři sta osmdesát pět kilowatthodin, jezdil čtyři měsíce na kopcovitých regionálních linkách v německém Hesensku. A podle výrobce ujel na jedno nabití přes pět set kilometrů. Technika tedy není problém. Elektromobilita v Česku roste. Elektroauta tvoří zhruba sedm procent nových registrací, meziročně o dvaatřicet procent víc. Veřejných dobíječek je přes sedm tisíc sedm set a dovoz ojetých elektroaut vzrostl o šedesát osm procent. Pak ale přichází háček. Doprava dělá přes dvaadvacet procent českých emisí. Jenže všechny české elektrárny vypouštějí zhruba tolik jako celá doprava. Bez čisté elektřiny je tedy elektrifikace jen poloviční výhra. A tady to vázne. Podle Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd by vítr mohl do roku dva tisíce čtyřicet dávat kolem osmnácti terawatthodin, tedy asi osmadvacet procent spotřeby. Velká neznámá je ale přijetí veřejností. Kampaně proti větrníkům se stávají volebním tématem a proběhlo už šestnáct místních referend. Tvrzení, že větrné elektrárny způsobují sucho, přitom ničím podložené není. Na druhé straně váhy jsou náklady klimatické změny. Povodně v roce dva tisíce dvacet čtyři stály kolem sedmdesáti miliard korun. Úroda ovoce je rekordně nízká, letos zhruba šedesát čtyři tisíc tun proti normálním sto čtyřiceti tisícům. Sady se za deset let zmenšily o víc než čtyřicet procent a obilí je asi o šestnáct procent slabší. Benešova pointa je jasná. Rychlé snižování emisí je první linie adaptace. Autobusy už to zvládnou, teď je potřeba dohnat elektřinu, a hlavně debatu kolem ní. Zdroj: Viktor Beneš (Substack) – https://viktorbenes.substack.com/p/elektrobus-zvladne-500-kilometru Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Super Mario Bros. Wonder běží nativně na PC, bez emulace. Píše o tom Patrick O'Rourke na webu XDA Developers. Youtuber s přezdívkou Belamante, který má teprve čtyři sta padesát osm odběratelů, ukázal hru ze Switche z roku dva tisíce dvacet tři, jak běží na herním notebooku s grafikou RTX tři tisíce padesát. A to zhruba v šedesáti snímcích za sekundu. Bez emulátoru, bez překladové vrstvy a bez JIT kompilace. Jak to funguje? Kód hry je rekompilovaný do C plus plus. K tomu je tu vrstva, která převádí volání grafického rozhraní NVN, tedy toho, co používá Switch, na Vulkan. Výsledkem je program, který na počítači běží jako normální aplikace. Není to dokonalé. Objevují se grafické chyby a propady snímků a veřejně to zatím dostupné není. Autor ale plánuje uvolnit samotný rekompilátor, vrstvu z NVN na Vulkan i dokumentaci k NVN. Chce to také vyzkoušet na integrované grafice, která se výkonem blíží čipu Tegra X1 ve Switchi. Do kontextu patří, že emulátor Suyu, nástupce zrušeného Yuzu, nedávno ve verzi nula nula čtyři přidal režim statické rekompilace. Jestli spolu obě věci souvisí, není jasné. A pak je tu slon v místnosti, tedy Nintendo. Firma je proslulá tím, jak tvrdě jde po emulátorech a podobných projektech, takže právní riziko je reálné. Komentující se mezitím bavili tím, že někdo nazývá hru z roku dva tisíce dvacet tři retro. Pro mě je na tom zajímavé, že rekompilace starých her do nativního kódu se z hobby kuriozity stává vážnou cestou, jak hry zachovat a hrát je na moderním hardwaru. Zdroj: XDA Developers (Patrick O'Rourke) – https://www.xda-developers.com/super-mario-bros-wonder-now-runs-natively-on-pc-without-emulation-nintendo-isnt-happy/ Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.
Trocha punku s OpenCode. Tentokrát čteme blog Skavena, který rád zkouší punková řešení na všech frontách. Poslední rok intenzivně pracuje s Cursorem a Claude Code, a tak chtěl vyzkoušet alternativu. Padla volba na OpenCode, open source agentní harness, tedy program, který informace předžvýká, než je pošle velkému jazykovému modelu. Nejdřív malá odbočka o přenositelnosti. Nástroje se mění tak rychle, že ráno a večer vypadají jinak. Skaven proto přísahá na markdown a lokální složky. Co je lokální, to se počítá. A radí držet počet napojení, pluginů a skillů na uzdě, protože skill napsaný před půl rokem už dnes bývá plný balastu. OpenCode běží hlavně v terminálu. Žádné krásné grafické rozhraní, ale s fontem JetBrains Mono to podle autora vypadá typograficky lahodně. Verze dvě má boční panely, vlevo seznam chatů, vpravo kontext a MCP servery. Nejdřív to provozoval v terminálu Ghostty, pak přešel na CMUX kvůli vestavěnému prohlížeči. Conductor a Superset zavrhl kvůli chybám a zbytečné složitosti. K modelům vedou tři cesty. Zen, kde platíte jen za to, co spotřebujete. Go, předplatné za deset dolarů měsíčně s open source modely. A vlastní API klíče, které jsou jednoduché, ale drahé. Pěkná věc jsou vlastní agenti. Jsou to obyčejné markdown soubory a přepíná se mezi nimi zkratkou Shift a Tab. V panelu přitom vidíte přesnou útratu v dolarech. Na plánování tak pustíte silný model, na rutinu ten zadarmo. Nevýhody? Levné modely občas spadnou, ty zadarmo mají limity a frontier modely stojí balík. Jedno code review se čtyřmi subagenty klidně spolkne tři dolary. A pointa? K OpenCode ho dohnalo vyčerpané předplatné Cursoru za dvě stě dolarů. Vydržel zhruba deset dní, přidal si předplatné ChatGPT kvůli silnému modelu, a když se mu Cursor obnovil, vrátil se k němu kvůli pohodlnému rozhraní. OpenCode je pro něj super alternativa, jen ne hlavní nástroj. A v dovětku zmiňuje Pi, opravdu minimalistický harness pro ty, kdo jsou víc od fochu. Zdroj: Skaven – https://www.skaven.cz/trocha-punku-s-opencode Namluveno syntetickým hlasem (AI), text připravila AI.