Skip to content
Sign in
Artwork for Hrotcast
Business

Hrotcast

HROT

Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.

Play
Open in
  • 20 episodes
  • Avg 34 min
  • Czech

Episodes 20

NewestOldestLongest
All20Unplayed20In progress0Played0
  • June 25 · 27 min

    Michl zvýšil sazby. Babiš zuří a mluví o chybě. Kdo skutečně zdražuje život v Česku?

    Česká národní banka podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky zvolila při zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta „pochopitelný a učebnicový“ krok. Reaguje tím na přetrvávající inflační tlaky, které podle něj nejsou způsobeny pouze cenami energií, ale především rychlým růstem cen služeb a mezd. „Služby jsou problémem, a to nejen českým. V květnu zdražily meziročně o více než pět procent,“ říká Peterka v novém Hrotcastu. Centrální banky podle ekonoma musí rozhodovat s výhledem na 12 až 18 měsíců dopředu. Vedle zdražování služeb označil za důležitý faktor také rychlý růst mezd, který podporuje spotřebu domácností a vytváří další poptávkové tlaky. „Pokud mzdy porostou rychleji, než se čeká, domácnosti budou více utrácet, což může vést k růstu cen,“ uvedl. Dalším důvodem k opatrnosti je podle něj fiskální politika vlády. ČNB ve svých prognózách původně počítala s rychlejší konsolidací veřejných financí, než jaká nyní vyplývá z rozpočtových plánů kabinetu. „I fiskální politika bude pravděpodobně rozvolněnější, než jsme čekali v našich modelech,“ řekl Peterka a odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše, že vyšší sazby samy o sobě zvyšují inflaci. „Relevantní ekonomové vám řeknou, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí." Vyšší úroky podle něj sice zdražují financování firem a domácností, zároveň však snižují ochotu utrácet a více motivují ke spoření, čímž oslabují poptávkové inflační tlaky. Podle hlavního ekonoma XTB je současný postup ČNB důkazem její nezávislosti. „Guvernéra Michla nemusí příliš zajímat postoj vlády, protože proti němu nemá žádnou páku,“ řekl. Dodal, že centrální banka má povinnost upozorňovat na všechna rizika pro cenovou stabilitu bez ohledu na politické důsledky.

  • June 17 · 22 min

    Dufek: Lepší zvýšit sazby teď než později. Inflace sice klesla, ale problém nezmizel

    Česká národní banka by mohla na nejbližším zasedání zvýšit úrokové sazby. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka by šlo o preventivní krok proti novým inflačním rizikům. „Pokud bych dnes seděl v bankovní radě, hlasoval bych pro zvýšení sazeb. Je lepší zasáhnout dříve než později.“ Za důležitý signál považuje i nedávný rozhovor guvernéra Aleše Michla pro Bloomberg, kde podle něj naznačil, že zvýšení sazeb je reálně ve hře.

  • June 11 · 27 min

    Euro není cestou k větší prosperitě, koruna obstála v pandemii i válce, říká Kovanda

    Koruna není překážkou rozvoje české ekonomiky a přijetí eura by v současné situaci vedlo k vyšší inflaci. V rozhovoru pro Hrotcast to říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kriticky se vyjádřil i k poplatkům ve třetím pilíři penzijního spoření, které podle něj dlouhodobě zvýhodňují finanční instituce na úkor střadatelů.Debatu o euru znovu otevřel prezident Petr Pavel, který opakovaně vyzývá k diskusi o vstupu České republiky do eurozóny. Podle Kovandy ale k přijetí Eura není důvod: „V tuto chvíli není důvod přijímat euro, protože jeho výhody nepředčí nevýhody, které spočívají například ve ztrátě nezávislé měnové politiky," podle něj by Česká republika s eurem čelila vyšší inflaci, protože by musela přijmout nižší úrokové sazby Evropské centrální banky. „Pokud někdo tvrdí, že bychom s eurem neměli vyšší inflaci, musí zároveň říkat, že máme dnes zbytečně vysoké úrokové sazby,“ řekl.A mluvilo se i připravovaných změnách poplatků ve třetím pilíři penzijního spoření. Kovanda podporuje snahu vlády o jejich omezení a souhlasí s kritikou, že současný systém příliš zvýhodňuje finanční instituce. „Ukazuje se i na základě zkušeností ze zahraničí, že poplatky mohly být nastaveny příliš vysoko. To demotivovalo lidi, aby si touto formou na důchod spořili,“ řekl.Podle analýz mohou současné poplatky připravit střadatele během dlouhodobého spoření o více než polovinu budoucích výnosů. „Skutečnost, že po 35 letech spoření klient odevzdá více než polovinu naspořené částky na poplatcích, je těžce obhajitelná." Přesto nepředpokládá, že by změna zásadně poškodila bankovní sektor. „Banky jsou v České republice dobře kapitalizované a ziskové. Myslím si, že mají dostatečný polštář na to, aby přiměřené snížení poplatků zvládly,“ dodal.

  • June 4 · 39 min

    Babiš má v EU silné karty, ale cesta z montovny na vrchol je dlouhá, říká Špicar

    Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar věří, že Andrej Babiš může v Evropské unii znovu prosadit změny podobně, jako se mu to podle něj podařilo v minulosti. V Hrotcastu řekl, že Evropa potřebuje méně regulací, levnější energie a silnější podporu konkurenceschopnosti.Špicar připomněl, že Svaz průmyslu se podílel na přípravě dopisů premiéra Andreje Babiše směrem do Bruselu. „Jsou tam věci, pod které bych se podepsal bez problémů. Green Deal je potřeba transformovat do Real Dealu,“ řekl. Podle něj jsou některé evropské klimatické cíle přehnané a je nutné je revidovat, aniž by Evropa rezignovala na modernizaci ekonomiky. Podle Špicara může být Babiš v evropské debatě úspěšný právě díky své urputnosti. „On to prostě nevzdá, bude posílat další a další dopisy a vytvářet koalice stejně smýšlejících států." Jako první úspěch označil debatu o větším množství emisních povolenek, které by mohly snížit ceny energií.A mluvilo se i o konkurenceschopnosti Evropy. Kritizoval přeregulovanost Evropské unie, zejména v oblasti umělé inteligence. „Jeden z důvodů, proč tak šíleně ztrácíme za Čínou a Amerikou v oblasti AI, je přebujelá byrokracie." Evropa podle něj zároveň doplácí na drahé energie, nedokončený kapitálový trh a komplikovaný přístup k datům.Špicar také odmítl pohled na Českou republiku jako čistou „montovnu“, přesto ale připustil, že velká část ekonomiky stále funguje jako subdodavatelský sektor s nízkou přidanou hodnotou. Zároveň vyzdvihl české firmy, které dokázaly uspět globálně. Zmínil například Linet, KKCG nebo podnikatele Martina Wichterleho. „Už tam spoustu lidí máme. Ukazuje se, že to jde,“ řekl o cestě českých firem do „první ligy“.

  • May 27 · 41 min

    Češi v Bruselu rozjeli tichou revoluci. Chtějí Evropě vrátit vliv ve světě, říká šéf EGAPu Havlíček

    Evropa podle šéfa státní exportní pojišťovny EGAP Davida Havlíčka ztrácí ekonomický vliv ve světě a nedokáže konkurovat Číně ani Spojeným státům. Český EGAP proto přišel s iniciativou, která má propojit evropské exportní instituce s evropským rozpočtem a posílit financování evropských firem v zahraničí. „V roce 2010 měla Evropa i Čína v Africe podobný podíl na trhu. Po deseti letech byla Evropa na dvaceti procentech a Čína na šedesáti,“ řekl Havlíček v novém Hrotcastu.Český návrh už podle něj podpořilo 25 evropských exportních institucí a dostal se i do debat o novém evropském rozpočtu po roce 2028. Klíčovou roli má hrát Evropská investiční banka, která by pomáhala přebírat část rizik exportních projektů. „Draghi napsal zprávu o tom, co Evropě chybí. My jsme řekli: pojďme to odpracovat,“ uvedl Havlíček. EGAP zároveň vidí obrovskou příležitost v poválečné obnově Ukrajiny. České firmy podle něj získávají náskok tím, že v zemi působí už během války. Speciální Fond Ukrajina už podpořil český export za téměř dvě miliardy korun. „Kdo tam dnes je, bude mít největší šanci získat největší část koláče při obnově země,“ říká Havlíček a rekonstrukci Ukrajiny označuje za „investiční projekt století“. Podle něj se Evropa zároveň musí připravit na tvrdší ekonomickou soutěž se Spojenými státy. „Američtí ‚cowboys‘ přijedou do země, vyskládají miliony dolarů na stůl a kritické suroviny koupí. Evropě je často vykoupí před nosem,“ varuje. Vedle Ukrajiny chce EGAP pomáhat i českým firmám zapojeným do dostavby Dukovan. Státní pojišťovna má firmám usnadnit financování investic potřebných pro účast na projektu. „Dodavatelé z jiných zemí podobnou podporu dostanou. Nechceme, aby české firmy byly v nevýhodě,“ dodal Havlíček.

  • May 20 · 38 min

    Green Deal, byrokracie, regulace EU a drahé energie. Zajíček popsal, co dusí Česko

    Hostem Hrotcastu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A mluvilo se o rostoucí byrokracií, přeregulovanosti Evropské unie i ztrátě podpory pro podnikání. České firmy podle něj čelí stále větším překážkám a stát zapomíná, kdo vytváří prosperitu země. „Prosperita této země nevzniká na úřadech ani v legislativních procesech. Vzniká ve firmách, aktivitami podnikatelů a prací jejich zaměstnanců,“ říká Zajíček. Podle něj politici často berou fungování firem jako samozřejmost, zatímco na podnikatele dopadá stále více regulací a administrativních povinností.Šéf komory upozornil, že hlavně menším podnikatelům dochází síly: „Podnikatel se s tím musí nějak vypořádat. Ale jednou mu dojdou síly a řekne si: já už na to nemám,“ uvedl. Varoval také, že mladší generace už často nechce přebírat rodinné firmy. „Vidí, co všechno museli jejich rodiče absolvovat, a říkají si: mám tohle zapotřebí?“ Zajíček kritizoval i přístup Evropské unie k regulaci. Podle něj Evropa místo skutečného zjednodušování často přidává další pravidla. „Evropa nezjednodušuje, nesnižuje počet regulací. Nebo přinejmenším ne tempem, které bychom potřebovali,“ řekl. Ostrou poznámku přidal i k unijním antibyrokratickým balíčkům: „Tam, kde Evropě ujel vlak, přicházíme s omnibusy.“Velkým tématem rozhovoru byla také infrastruktura a pomalé povolování staveb v Česku. Dlouhé odklady dopravních projektů podle Zajíčka znamenají přímé hospodářské škody. Jako příklad zmínil pražský okruh. „Kdyby Praha měla dávno postavený vnější okruh, utratili bychom dramaticky méně peněz."

  • May 13 · 28 min

    Miliardy na armádu? Teď hlavně politická hra pro Trumpa, realita bude jiná, Česko na to teď nemá

    Česká vláda si podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka vytváří prostor pro vyšší rozpočtové schodky, přesto však současnou situaci nepovažuje v mezinárodním srovnání za dramatickou: „Když se podívám takřka po celém vyspělém světě, tak rozpočtová odpovědnost není téma číslo jedna. Spojené státy i Čína mají deficity kolem šesti procent HDP,“ uvedl Křeček. Připomněl, že český deficit se po covidu snížil z pěti procent HDP na loňských 2,1 procenta, letos však podle odhadů opět poroste.Podle Křečka současná vláda sice kritizovala vysoké schodky předchozího kabinetu, nyní si však „uvolňuje cestu k tomu, aby ty vyšší schodky mohla mít“. Přesto doufá, že kabinet nebude nově vytvořený prostor celý využívat. „Doufejme, že kromě těch investic budou předkládány i nějaké úspory,“ řekl. Ekonom zároveň podpořil výjimky z rozpočtových pravidel pro investice do dopravy, energetiky či obrany. „To, že peníze potečou tímto směrem, je dobře,“ uvedl. Za klíčové však označil efektivní využití prostředků a podporu českého průmyslu.A mluvilo se i o výdajích na obranu a závazcích vůči NATO. Křeček zdůraznil, že Česko by mělo plnit alespoň současný závazek dvou procent HDP: „Neměli bychom hazardovat s tím, že v případě geopolitického ohrožení nám nebude pomoženo tak, jak bychom si představovali,“ řekl. Ale debatu o budoucím cíli 3,5 procenta HDP na obranu označil za předčasnou. „To je hudba daleké budoucnosti. Do té doby se spousta věcí pravděpodobně změní,“ míní ekonom.Křeček kritizoval také vládní zásahy do cen pohonných hmot. Přestože snížení daní podporuje, regulaci marží považuje za problematickou. „Vzniká tím precedent. Jestli se příště vytvoří politická poptávka po regulaci cen másla nebo vajec, tak se to také udělá,“ varoval.Podle ekonoma zůstává česká ekonomika navzdory geopolitickým rizikům relativně odolná. Hlavním motorem růstu je podle něj růst reálných mezd a spotřeby domácností. „Růst mezi dvěma a dvěma a půl procenty prostě bude probíhat,“ dodal.

  • May 7 · 39 min

    Prezident NKÚ: Lidé si zvykli, že stát nefunguje. Poláci stavěli infrastrukturu, my jen chodníky

    Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala říká, že český stát ztrácí schopnost efektivně plánovat velké projekty a smiřuje se s nefunkčností. V novém Hrotcastu kritizoval systém dotací, pomalou výstavbu infrastruktury i absenci strategického plánování: „Nikdy se lidem nežilo tak dobře jako teď. A možná právě proto nejsme připraveni na dobu, kdy bude hůř,“ říká Kala. Podle něj stát pouze přidává digitální nástroje na zastaralý systém místo skutečné reformy. „My digitalizujeme skanzen. Udělá se webová aplikace, ale ve skutečnosti někdo ty papíry vytiskne a odnese jinam. To není digitalizace." Prezident NKÚ kritizuje také využívání evropských dotací. Podle něj se stát soustředí hlavně na to, aby peníze vyčerpal. „Představa je, že je potřeba všechno utratit. A to, k čemu mají peníze sloužit, je druhořadé,“ tvrdí. Jako příklad uvádí financování vědy nebo menších lokálních projektů.„Máme krásné chodníky v obcích, ale chybí velké strategické investice,“ říká. Výhrady má i k plánovaným vysokorychlostním tratím. Podle něj chybí jasný ekonomický plán návratnosti. „Ne každý beton vylitý do krajiny je investice,“ poznamenal. Kala zároveň upozorňuje, že Česko postupně ztratilo náskok před Polskem právě kvůli neschopnosti rychle připravovat velké stavby. „Poláci velmi rychle měnili legislativu, aby mohli stavět infrastrukturu. My jsme ty projekty připravené neměli,“ dodal. Přesto odmítá příliš černý pohled na situaci v zemi. „Žijeme v nejlepší době historie. Jen jsme si zvykli, že stát funguje pomalu a neefektivně,“ uzavírá.

  • April 29 · 24 min

    Státní zásahy do cen jsou jako socialismus, nebylo to potřeba, říká ekonom

    Česká ekonomika vysílá rozporuplné signály. Zatímco důvěra spotřebitelů klesá, firmy zůstávají překvapivě optimistické. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka, který byl hostem Hrotcastu, nejde o nic dramatického: „Když se podíváte do struktury dat, zjistíte, že je všechno v zásadě v pořádku. Firmy dokonce očekávají růst exportu a zahraniční poptávky. Jako by se nic nedělo.“ Optimismus podniků vysvětluje tím, že se předzásobují a připravují na horší časy. „Všichni mají trochu strach, a proto se předzásobují,“ říká. Naopak domácnosti reagují mnohem citlivěji a podle Dufka se obávají zhoršení ekonomické situace. Dopady konfliktu na Blízkém východě se zatím naplno neprojevily, výjimkou jsou pohonné hmoty, které podle něj přidají zhruba jeden procentní bod k inflaci. „Najednou jsme místo jednoho procenta někde kolem dvou,“ odhaduje. Přesto nečeká návrat k dramatickému zdražování z minulých let a případné zpomalení ekonomiky by podle něj mělo být jen mírné. A mluvilo se i o státní regulaci cen pohonných hmot. Bylo to nutné? Zjistíte v novém Hrotcastu!

  • April 16 · 32 min

    Babišova sleva na benzín je jen dárek pro bohaté řidiče a populismus, říká ekonom

    Napětí v Perském zálivu zatím českou ekonomiku zasahuje jen omezeně, podle hlavního ekonoma Investiky Víta Hradila se ale hlavní dopady teprve projeví. Výraznější efekt očekává až v dalších měsících, kdy se problémy v dodávkách promítnou do průmyslu i cen potravin. Konflikt podle něj představuje typickou „nabídkovou krizi“, na kterou se reaguje obtížněji než na propad poptávky. „Vy ten problém nedokážete vyřešit. Něčeho je prostě méně a musíte se s tím smířit,“ vysvětluje. Kriticky se staví k zásahům státu, jako bylo snížení spotřební daně z paliv za vlády Andreje Babiše. „Je to sleva na litr, takže čím víc tankujete, tím víc dostanete. Nejvíc to pomáhá bohatým,“ říká.Podle něj taková opatření navíc potlačují přirozený signál trhu. „Trh říká: ropa je dražší, šetřete. A stát řekne: ne, my to zlevníme. To je špatně.“ Inflace kvůli konfliktu podle Hradila poroste, i když zatím jen pozvolna. „To je teprve začátek. Řada věcí se ještě nepropsala,“ dodává. Zásadní podle něj zůstává jediné: „Správná reakce je nepopulární - v zásadě nedělat nic a nechat ekonomiku se přizpůsobit.“

  • April 9 · 34 min

    Vláda šlape vedle, energie levnější nebudou a skutečný problém teprve přijde, varuje ekonom

    Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše zůstává globální ekonomika v mimořádně nejistém prostředí a příměří mezi Íránem a Spojenými státy podle něj rozhodně neznamená zásadní obrat. „Nemyslím si, že to je game changer. Ta dohoda je křehká, v mnoha bodech obecná a každá ze stran si ji vykládá po svém,“ říká Bureš. Klíčovým faktorem zůstává zejména kontrola Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy. „Docela bych se divil, kdyby se Írán vzdal své vyjednávací pozice,“ dodává.Trhy sice reagovaly uklidněním a ceny ropy mírně klesly, podle Bureše ale nelze očekávat dlouhodobou úlevu. „Na trvalé zlevnění energií to zatím nevypadá,“ a zásadní roli bude hrát nejen výše cen energií, ale i případné výpadky v dodávkách. Právě ty by mohly mít na ekonomiku nejtvrdší dopad. „Rozdíl mezi zdražením o 20 procent a o 200 procent je obrovský. A úplně jiná situace nastává, pokud se přidají fyzické nedostatky surovin,“ říká.Bureš zároveň kriticky hodnotí některé kroky vlády, zejména zásahy do cenotvorby. „Plošná opatření typu snižování daní jsou často vyhazováním peněz. A zásahy do marží mohou poškodit konkurenci,“ říká. Stát by podle něj měl spíše cílit pomoc na nejzranitelnější sektory a domácnosti.Navzdory rizikům ale nevidí bezprostřední hrozbu pro stabilitu finančního systému. Ani vlna refixací hypoték by podle něj neměla představovat zásadní problém. „Český finanční sektor je konzervativní. Klíčové by bylo až výrazné zvýšení nezaměstnanosti,“ uzavírá.

  • April 2 · 1 hr

    Nadstandardní péče táhne inovace, lidé se o své zdraví málo starají, říká majitel očních klinik Kocian

    Hostem podcastu Pavla Štrunce byl Petr Kocian, zakladatel a generální ředitel sítě očních klinik Neovize Group. Do zdravotnictví se dostal náhodou, když jako jednadvacetiletý student pomáhal zakládat nemocnici v Neratovicích. „Brali mě jako brigádníka, ale velmi rychle jsem se stal prakticky manažerem celé nemocnice,“ vzpomíná Kocian. Právě zkušenost z 90. let podle něj ukázala, že zdravotnictví není jen o odbornosti lékařů, ale také o řízení. „Řídit nemocnici není totéž jako léčit pacienta,“ říká. Podle něj se systém dlouhodobě příliš opírá o lékaře, zatímco manažerský pohled chybí. Za klíčové považuje i osobní přístup. „Chci, abychom se o pacienty starali tak, jak bychom chtěli, aby se někdo staral o nás,“ vysvětluje. Zásadní proměnou prošlo podle Kociana i chování pacientů. Zatímco systém je dnes dostupnější a komfortnější, roste podle něj i nárokovost. „Pacienti mají pocit, že když si platí pojištění, mají nárok na všechno. Často se ani neomluví, když nepřijdou na vyšetření,“ upozorňuje. Jako jedno z řešení vidí větší spoluúčast. „Regulační poplatky snížily zbytečné návštěvy až o 20 procent,“ říká. Podle něj by systém měl více motivovat k odpovědnosti, nikoli jen k čerpání péče. Budoucnost zdravotnictví pak vidí v technologiích. Umělá inteligence už dnes podle něj pomáhá zvyšovat kapacitu péče. „Jen loni jsme díky ní ošetřili o čtyři tisíce pacientů víc,“ uvádí. Zároveň ale varuje před nekritickým nadšením: „Je to dobrý sluha, ale špatný pán. Musíme být opatrní, jak ji používáme.“

  • March 26 · 31 min

    Konec levných hypoték a nájem místo vlastního bydlení

    Hostem Hrotcastu byl výkonný ředitel JRD Group a bývalý šéf Hypoteční banky Jan Sadil a říká, že návrat k extrémně levným hypotékám je nepravděpodobný. „Můžeme poměrně rychle zapomenout na to, že by se sazby dostaly pod čtyři procenta.“ Reálně podle něj bude trh nějakou dobu fungovat se sazbami nad pěti procenty.Přesto podle něj úroková sazba není tím hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda si lidé vezmou hypotéku. „Hypotéka je jen nástroj. První je potřeba bydlet,“ říká. Výjimkou byla doba extrémně levných peněz, kdy sazby začínaly jedničkou. „Tehdy se úrok stal tím lákadlem a objemy hypoték byly extrémní.“Velkým tématem je podle Sadila i refixace hypoték a letos se podle něj přenastaví sazby u úvěrů v objemu stovek miliard korun. „Každý měsíc jde zhruba o 40 miliard korun. To je obrovský balík,“ upozorňuje.Pro domácnosti to bude znamenat vyšší splátky, často o tisíce korun měsíčně. Přesto Sadil nečeká systémový problém. „Hypoteční úvěry jsou v Česku extrémně dobře spláceny. Delikvence je hluboko pod jedním procentem,“ říká.Rizikem by podle něj byla spíše rostoucí nezaměstnanost než samotné zvýšení sazeb. „Dokud lidé mají příjem, zvládnou i vyšší splátky.“ Z dlouhodobého hlediska pak podle něj poroste význam nájemního bydlení. „Otázka je, jestli představa, že každý musí bydlet ve vlastním, ještě platí. Myslím si, že ne.“

  • March 19 · 26 min

    Ropa, plyn a jídlo: Jak jeden konflikt zdraží celý svět. A budeme tankovat za 60 korun?

    Hostem Hrotcastu byl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. A mluvilo se o tom, jaké dopady může mít současné napětí na Blízkém východě na ceny ropy, pohonných hmot i širší ekonomiku. Podle Kovandy je současná situace zatím spíše výkyvem než dlouhodobým trendem. „Zatím je to výkyv. Jestli se z něj stane proces, to v tuto chvíli nikdo neví, ale v krajním případě může cena ropy vystoupat až ke 150 dolarům za barel,“ upozorňuje Kovanda. Takový scénář by podle něj překonal i cenové šoky po ruské invazi na Ukrajinu.Zatím se ale trhy drží relativně při zemi a počítají s cenou kolem 100 dolarů za barel. I to je podle ekonoma poměrně vysoká úroveň, zároveň ale dodává, že investoři mají tendenci být příliš optimističtí. „Je třeba být k jejich optimismu zdravě skeptický,“ říká.České domácnosti zatím dramatický dopad nepociťují. Podle Kovandy jsou ceny pohonných hmot v reálném vyjádření stále nižší než v minulosti. „I dnes jsou ceny zhruba o 18 korun reálně nižší než před čtyřmi lety,“ připomíná. Právě proto považuje debatu o okamžitém zásahu státu, například snížení spotřební daně, za předčasnou. Podle něj jde spíše o politickou než ekonomickou reakci. „Reagovat na výkyvy, které trvají pár dnů, je nekoncepční. Politici by měli mít chladnější hlavu,“ říká.

  • March 12 · 43 min

    Zelené šílenství dusí evropskou ekonomiku, Green Deal je ekonomická sebevražda, říká Kysilka

    „Česko má obrovský potenciál, který nevyužíváme. Je zamčený. Stačilo by odemknout jen ta úzká hrdla, která tady dlouhodobě existují,“ říká Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér ČNB a šéf České spořitelny, v novém Hrotcastu. Za jeden z největších problémů české ekonomiky označuje především přeregulovanost podnikatelského prostředí. „Ekonomika je zavalená neuvěřitelnou byrokracií, regulací, dohledem a kontrolorstvím. To je obrovská koule na noze,“ říká.Podle něj se tento trend neprojevuje jen v Česku, ale v celé Evropské unii, která podle něj v posledních letech výrazně rozšířila regulatorní rámec. A kriticky se Kysilka staví k evropské klimatické politice. Ta podle něj evropské ekonomice spíše škodí, než aby jí pomáhala. „V Evropské unii si podvazujeme ekonomický růst a zdroje, které bychom potřebovali pro prosperitu i pro řešení budoucích problémů,“ uvedl. Evropská unie se podle něj snaží prosazovat ambiciózní klimatické cíle, přestože její podíl na globálních emisích je relativně malý. Ekonom také upozorňuje, že v debatě o klimatu často chybí otevřená diskuse o míře lidského vlivu na změny klimatu a o efektivitě zvolených opatření. Podle něj by se evropské státy měly více soustředit na ekonomickou prosperitu a schopnost adaptace na změny, než na regulace, které mohou hospodářský růst omezovat. Kysilka zároveň ostře kritizuje systém dotací a subvencí, které podle něj deformují fungování tržní ekonomiky. „Dotace a subvence jsou jed ekonomiky. Odklánějí investice tam, kam by vůbec neměly jít, a vytvářejí falešné signály,“ uvedl. Podle něj by stát měl místo toho vytvářet stabilní podnikatelské prostředí a nechat rozhodování o investicích na trhu.

  • March 5 · 31 min

    Kupujete byt v Dubaji? Na pozlátko naskočilo hodně lidí, ale oblast je riskantní, říká investor

    Hostem Hrotcastu byl realitního makléře a investor Tomáš Kučera a mluvili jsme o tom, jak bezpečné je v současné době investovat do nákupu nemovitosti v Dubaji: „Dubaj byla vnímána a prezentována jako bezpečný přístav pro investice. A tohle dostalo lidově řečeno na zadek,“ říká. Podle Kučery by přitom investory neměla geopolitická rizika v regionu úplně překvapovat.Dubaj je součástí oblasti, která v minulosti zažila opakované konflikty a nestability, což se dokázalo promítnout i do realitního trhu. „Dubaj je oblast, která za posledních 35 let má podruhé v bezprostřední blízkosti válečný konflikt,“ připomíná. A dodává, že trh s nemovitostmi v emirátu umí reagovat velmi prudce: „Ceny nemovitostí se tam dokázaly propadnout o 30, 40 i 50 procent.“ Současná situace by se podle něj mohla projevit hlavně nepřímo, především přes pokles turismu a menší zájem investorů o nákup bytů určených ke krátkodobému pronájmu.„Pokud je realitní trh postavený na přílivu zahraničních investorů a turismu, každá bezpečnostní nejistota může růst zastavit. Troufl bych si říct, že může přijít i pokles cen,“ míní Kučera. Připomíná zároveň, že investoři by měli kromě výnosů vždy zvažovat i širší rizika. „Každý investor by si měl dát na jednu misku vah výnos a na druhou rizika. A teprve pak se rozhodnout.“

  • February 26 · 35 min

    Žije si důchodce v Česku jako král? Nebo nás čeká důchodová katastrofa?

    Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB, v Hrotcastu přináší alarmující predikce o budoucnosti českých důchodců. I když se český senior v současnosti může pochlubit relativně štědrým důchodem, Peterka varuje, že s rostoucími náklady a stárnutím populace se situace za pár desetiletí výrazně zhorší.„Důchodci v Česku na tom dnes nejsou tak špatně, jak se někdy tvrdí,“ říká Peterka. „Systém je poměrně štědrý, především když se podíváme na průměrnou výši důchodu v poměru k průměrné mzdě. V porovnání s jinými evropskými zeměmi jsme na tom dobře.“ Průměrný český důchod pokrývá více než 100% běžných nákladů, což je výjimečné.Ale varování přichází, jakmile se podíváme do budoucnosti. „Za 20 let bude počet seniorů růst, a to nejen kvůli delší délce života, ale i díky stárnutí populace. Problém bude v tom, že aktivních lidí, kteří do systému přispívají, bude výrazně méně. To znamená, že penzistů bude víc, ale peníze se budou muset dělit mezi větší skupinu lidí,“ říká Peterka.Vláda už nyní čelí tlaku na zajištění penzí pro stále větší část obyvatelstva. Zatímco dnešní generace seniorů ještě využívá relativně silného důchodového systému, nadcházející generace budou mít podle Petra mnohem menší šance na stejný komfort.Peterka přitom zdůrazňuje, že budoucí důchodci budou muset více spoléhat na vlastní spoření. „Dnes je důležité začít spořit na vlastní důchod, protože stát nebude moci vše pokrýt. A je potřeba, aby to bylo přístupné pro každého,“ dodává.

  • February 12 · 38 min

    Bez investic nebude důchod. Investování není luxus, ale nutnost a mladí to začínají chápat

    Hostem Hrotcastu byl Tomáš Jelínek, člen představenstva Raiffeisenbank odpovědný za oblast Markets & Investment Banking a mluvilo se hlavně o tom, jak Češi zacházejí se svými penězi: „Češi jsou hrozně spořivý národ. Dokonce jsme byli chvíli první v Evropě. Jenže držíme hlavně v depozitech,“ říká a dodává, že podle něj si lidé sice odkládají část příjmů, ale často ve špatných produktech. Zásadní zlom prý přinesly až poslední roky vysoké inflace. „Každý ví, že zdražil chleba a mléko, ale pořád si spousta lidí neuvědomuje, že inflace jim ve stejném objemu ukusuje peníze, které mají na běžném účtu nebo doma,“ popisuje Jelínek. Upozorňuje také na opačný efekt: „Když je vysoká inflace, je vlastně dobré mít úvěr. To si taky ne každý uvědomuje.“

  • February 5 · 37 min

    Devadesátky nebyly chyba. Chyba je, že jsme na ně rezignovali. Byli jsme odvážní, teď jsme pohodlní

    Debata o státním rozpočtu se podle hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG Martina Slaného zúžila na čísla, kterým už skoro nikdo nerozumí. Deficit, strukturální deficit, jednorázové položky – místo smysluplné debaty o tom, kam má česká ekonomika směřovat. V Hrotcastu mluví Martin Slaný o tom, proč je rozpočet především vyjádřením hospodářské politiky vlády, proč rozpočtové provizorium nemusí být problém a kde leží skutečné slabiny českých veřejných financí. Vrací se také k devadesátým létům a ekonomické transformaci, kterou považuje za jeden z klíčových úspěchů moderní české historie – a vysvětluje, proč je chyba se od tohoto období dnes politicky distancovat.

Showing 1–20 of 20 episodes