HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA

LKSOBĚ

Proč je fajn mít v centru města farmu a pěstovat microgreens? Dá se uživit výrobou nábytku z dřevěných palet? A víte, jak správně propagovat umělecké řemeslo a kde hledat vaše zákazníky?
Podcast je součástí platformy www.LKsobě.cz a přináší rozhovory s originálními tvůrci z Libereckého kraje, kteří se rozhodli vydat na vlastní, často trnitou cestu, jak uspět se svými výrobky a nápady na trhu.
Při jeho poslechu získáte i tipy na zajímavé akce, vzdělávací aktivity, design markety, kreativní workshopy, literaturu, ale i jiné zdroje informací, které se týkají právě malých značek a výrobců.

Play

Open in

21 episodes
monthly
Avg 27 min
Czech

Episodes 21

Newest Oldest Longest

All20 Unplayed20 In progress0 Played0

Counted on this page — what you have heard stays on this device, so it is not something the list can be paged by.

August 31 · 26 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 80: „Vyrábím v podstatě něco jako fetiš. Do svých nožů zapracovávám i intimní předměty zákazníků, skryté vzkazy nebo citáty,“ říká nožíř Milan Pokorný
Vítáme vás u dalšího pokračování naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Tentokrát jsme si pozvali opravdu výjimečnou osobnost českého řemesla – solitéra s pětadvacetiletou zkušeností, nožíře Milana Pokorného. Není jen obyčejný řemeslník. Jeho práce balancuje na hraně užitého umění, špičkové metalurgie a hluboké osobní mystiky. Jak se kluk z Liberce, fascinovaný jiskrami v tátově dílně, dostal až na největší světovou nožířskou výstavu v USA? A jaké to je, když se ze stoprocentně ruční práce stane vyhledávaný celosvětový luxus? Co v rozhovoru například uslyšíte? Od jisker v dětství ke kanadské škole: Milan vzpomíná na své začátky a klíčové setkání s čecho-kanadským mistrem Badym Westonem, který ho naučil základy precizního řemesla. Z korporátního managementu do dílny: Proč strávil 10 let kombinováním nákupního managementu a nožířství, než se odhodlal jít na „volnou nohu“? Jak mu zkušenosti s restrukturalizací firem pomáhají v jeho dnešním podnikání a vedení společnosti Futuron Forge? Nože s duší a osobním tajemstvím: Milanovy nože nejsou sériovou výrobou, každý kus je originál (one of one). Do svých děl zapracovává intimní předměty zákazníků – od dětských zubů až po skryté vzkazy a citáty pod rukojetí. Americký sen v Atlantě: Jak prožíval návštěvu Blade Show, největší světové výstavy nožů, kde se setkává s legendami, které obdivoval už v osmnácti letech? Tři vybrané citáty Milana Pokorného z rozhovoru: „Mně se vždycky líbilo to, co dělal můj táta, a to byla práce s kovem. A to mě fascinovalo. Líbilo se mi, když lítaly jiskry a když se něco dělo a něco vznikalo.“ „Já vyrábím v podstatě něco jako fetiš. Vyrábím nůž, ten jeden nůž, který si ten chlap vždycky přál.“ „Baví mě na tom i trochu toho tajemna, nebo trochu takový, bych řekl, mystiky.“ Ponořte se s námi do světa luxusních materiálů, damaškové oceli a poctivé ruční práce, která vypráví příběhy. A nezapomeňte – toto je teprve začátek. Milanova tvorba a vášeň je tak široká, že se můžete těšit i na druhý díl zaměřený čistě na materiály a alchymii od firmy na exkluzivní kompozitní materiály Futuron Forge, kterou spoluzaložil. 🎧 Poslouchejte na našich platformách a nechte se inspirovat příběhem, kde se hlava, srdce a ruce spojují v dokonalý celek. Příjemný poslech!
August 24 · 19 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 79: Pátý ročník Crystal Valley Week je tu! Křišťálové údolí spojuje světy, do Liberce míří sklářské ikony i indiáni z Amazonie
Pátý ročník festivalu Crystal Valley Week promění Liberec v živoucí galerii skla, šperku a bižuterie. Nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama přináší kompletního průvodce programem, který od 24. do 29. srpna nabídne více než 80 akcí na 36 lokacích. V naší upoutávce na akci, kterou si nesmíte nechat ujít, odhalujeme, proč letošní téma Connecting Culturespropojuje severočeské skláře s brazilským kmenem Panará i jaké novinky čekají na návštěvníky v ulicích města. Příběh skleněné perličky: Z Desné až do deštného pralesa Letošní motto festivalu Connecting Cultures připomíná, že české sklo a skleněné perličky po staletí putují do nejvzdálenějších koutů světa, kde se staly nepostradatelnou součástí místních tradic. Nejvýraznějším důkazem tohoto propojení je účast zástupců domorodého kmene Panará z brazilské Amazonie. Tento národ si i přes tlak moderní civilizace dokázal uchránit svůj jazyk a kulturu, přičemž české skleněné perličky zdobí jejich tradiční šperky a rituální oděvy po celé generace. Od úterý 25. do pátku 28. srpna budou členové kmene na centrálním Křišťálovém náměstí (náměstí Dr. E. Beneše) ručně vytvářet tradiční perličkové šperky přímo před zraky návštěvníků. Zájemci se mohou nechat pomalovat autentickými motivy přírodní barvou Jenipapo nebo zažít rituální tance, zpěv a hru na tradiční nástroje, které budou probíhat každé ráno a večer. Panarové se zapojí také do závěrečné sobotní show v Lidových sadech a navštíví přímo výrobu perliček v závodě Preciosa Ornela v Desné. Tento příběh reflektuje i oficiální vizuál festivalu od Jiřího Hořavky ze studia_STROY. Výkladní skříň designu, zrekonstruované lokace i jízda expresem Festival nabídne tvorbu více než stovky tvůrců, skláren a uměleckých škol.Návštěvníci se mohou těšit na jména jako Maxim Velčovský, Jiří Pačinek, Pavlína Čambalová, Lukáš Jabůrek či Anna Polanská, i na poctu legendám Miluši a Renému Roubíčkovým. Mezinárodní rozměr podtrhne kanadsko-český sochař Wesley Rasko nebo venezuelský floristický designér Juan Carlos Semidey. Ambasadorkami 5. ročníku se staly módní návrhářka Liběna Rochová a herečka Barbora Pleva Mottlová. Sklo a bižuterie během týdne zaplní nejen známé prostory jako Palác Liebieg, Linserku či Divadlo F. X. Šaldy, ale poprvé také zrekonstruovaný areál Lidových sadů. Ten hostí výstavu Květiny a sklo, floristické workshopy a módní instalaci The Crystal Runway. Ulice města opět propojují Křišťálové boxy s exponáty a historická Křišťálová tramvaj vyzdobená Sklárnou Jílek, která návštěvníky v duchu atmosféry dálkových vlaků zdarma odveze do Vratislavic nad Nisou – přímo ke dni otevřených dveří v Evans Atelieru a k přehlídce zrepasovaného kostelního lustru z roku 1841 v kostele Nejsvětější Trojice. Praktické informace o festivalu: Termín konání: 24. až 29. srpna 2026 (Liberec a Vratislavice nad Nisou) Vstupné: Naprostá většinu programu je zdarma. Zpoplatněny jsou pouze vybrané akce (floristické workshopy, PechaKucha Night, závěrečná show). Podpořit organizaci lze dobrovolně přes QR kódy na místě. Mladá generace: V ZOO Liberec uvidíte mozaikovou instalaci Šelmárium vytvořenou studenty středních uměleckých škol. Autorský šperk: Prodejní kousky a bižuterii objevíte v Lidových sadech, ateliéru Petry Lorenc nebo na Křišťálovém trhu v Krajské vědecké knihovně. Kompletní program: Podrobné mapy a časový harmonogram najdete na crystalvalleyweek.cz. Pusťte si celý rozhovor a zjistěte, které konkrétní lokace a zážitky byste si během Crystal Valley Weeku 2026 neměli nechat ujít! Příjemný poslech!
July 27 · 28 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 78: Sklo jako osobní výpověď, která vzniká mezi světlem, tichem a trpělivostí. To je VagnerGlass
V Chotyni u Liberce stojí dílna, kterou při první návštěvě musítechvíli hledat. Ne proto, že by se schovávala, ale protože je přesně tam, kde má být: v tichu, mezi stromy, na místě, kde se světlo láme jinak než jinde. Právě tady vzniká autorská i zakázková tvorba značky VagnerGlass. Původně ji založil sklář Daniel Vágner, dnes ji tvoří spolu s manželkou Beatou. Seznámili se v Polsku, kam Daniela zavál osud jako lektora.Jejich společná cesta se postupně proměnila v partnerský i tvůrčí dialog. VagnerGlass je tak dnes nejen originální značkou, ale i příběhem dvou lidí, kteří našli společný jazyk ve skle, světle a řemesle. Daniel se ke sklu nedostal přes akademické tituly ani rodinnoutradici. Jeho cesta byla osobní, intuitivní a postupná. „Sklo mě vždy přitahovalo svou čistotou, křehkostí a zároveň silou,“ říká Daniel Vágner a dodává, že sklo je pro něj živý organismus, který se nedá přinutit, ale je třeba mu naslouchat. Beata přinesla do značky jiný typ citlivosti – preciznost, estetické cítění a zkušenost z polského sklářského prostředí. Jejich práce se tak přirozeně propojila. Daniel tvoří, Beata dotváří. Daniel experimentuje, Beata kultivuje. Daniel hledá nové formy, Beata drží tvar a styl. VagnerGlass je dnes jejichspolečným rukopisem, přestože oba dokážou tvořit samostatně i společně v tandemu. „Učím se celý život praxí, experimentováním, pozorováním a neúnavným zkoušením. Každý nový kus je pro mě příležitostíposunout se dál,“ popisuje Daniel Vágner. V době rychlých výsledků je to vzácný přístup. VagnerGlass je opakem masové produkce – stojí na pomalosti, soustředění a respektu k materiálu. Jejich objekty balancují mezi užitým designem a volným uměním. Čisté linie, výrazná optika, precizní broušení. Nic není náhodné, nic není přehnané. Sklo tu dýchá, vypráví, reaguje. „Nechci jen vyrábět objekty. Chci, aby vyvolávaly emoce,“ říká Daniel.A skutečně – jejich práce působí jako malé světy, které se otevírají až ve chvíli, kdy je vezmete do ruky. Světlo v nich cestuje, mění se, reaguje. Každý kus je jiný. Každý má svůj charakter. Značka se postupně etablovala díky výstavám, kde si získalapozornost pro svou osobitost. Dnes je VagnerGlass synonymem pro autorskou kvalitu, osobní přístup a poctivé řemeslo. V době, kdy se české sklo znovu dostává do popředí světového zájmu, je tahle značka z Chotyně příkladem, že i malá autorská dílna může mít "silný hlas". Ne díky marketingu, ale díky autenticitě. Daniel a Beata nepracují pro trendy, ale pro materiál. I proto jejich objekty působí nadčasově. Jak těžké je prosadit se v náročné konkurenci? Co nejvíce trápí –nebo naopak těší – současné české skláře? Odpovědi na tyto i další otázky najdete v aktuálním vydání naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!
June 26 · 42 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 77: Legenda jménem North Say. Když se z lásky ke psům stane značka
Jedna cesta na celnici. Jeden rozhovor, po kterém se zdálo, že jejich značka možná skončí dřív, než se pořádně rozjede. A k tomu zjištění, že ani vlastní logo vlastně není tak úplně jejich. Nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama přináší otevřený rozhovor s Petrou Kantorovou a Elenou Suskovou, zakladatelkami značky North Say, o podnikání, psech, slepých uličkách i o tom, proč někdy největší posun přinesou právě problémy, které člověk vůbec nečekal. Od pejskařů pro pejskaře Nový díl podcastu nás tentokrát zavádí do světa psů, tréninků, závodů a podnikání, které vzniklo z čisté potřeby dělat věci jinak – a lépe. Značka North Say dnes nabízí funkční oblečení a vybavení pro pejskaře, ale na začátku byly hlavně vlastní zkušenosti z výcviku a potřeba mít oblečení, které opravdu funguje. A také spousta nečekaných podnikatelských lekcí. Jak vám málem podnikání zastaví celnice Jedna z nejsilnějších částí rozhovoru přichází ve chvíli,kdy obě podnikatelky popisují, jak vlastně vznikl dnešní název značky. Původně totiž podnikaly pod názvem Nordstar. Jenže pak přišel moment, který by vydal na samostatný filmový scénář. „Pan celník si vzal moje doklady stranou a pak říká: ‚Vypoužíváte značku Nordstar? Víte, že Nordstar má registrovanou ochrannou známkuBaťa?‘“ Následovalo rozhodování mezi správním řízením a rychlýmstažením zboží. „Řekl mi: buď vám to zabavím, nebo si to všechno vezmete anikdy jsme se neviděli.“ Právě tahle zkušenost vedla ke kompletnímu přejmenování značky. A nebyl to jediný právní problém. Když nestačí ani vlastní logo V podcastu se dozvíte také historku o tom, jak se zakladatelky dostaly do konfliktu kvůli logu s tlapkou. Krátce po vstupu na zahraniční trh jim totiž přišla výzva od zástupců známé outdoorové značky. „Zjistili jsme, že tlapičku na sportovním oblečení používáJack Wolfskin. A měli jsme další problém.“ I tahle komplikace ale nakonec vedla k tomu, že značka získala svou dnešní podobu a identitu. Rozhovor velmi otevřeně ukazuje, že za každou značkou bývámnohem víc práce, nejistoty a improvizace, než je zvenčí vidět. Nejde jen o psy. Je to životní styl Přestože se celý díl točí kolem pejskařského světa, nejde jen o psy samotné. Je to také rozhovor o: podnikání postaveném na osobní zkušenosti hledání vlastní cesty budování značky od nuly o tom, jak důležité je dělat věci autenticky Velkou část rozhovoru tvoří také povídání o samotné komunitě pejskařů, výcviku a společném trávení času se psy. A právě tady je slyšet, že North Say nevznikl jako „byznysový projekt od stolu“, ale z reálného života. Co dalšího v podcastu uslyšíte? V celé epizodě se dozvíte například: jak vznikalo první oblečení pro pejskaře proč je komunita kolem psů tak specifická jak se podniká v úzkém specializovaném segmentu proč jsou osobní zkušenosti při vývoji produktů zásadní nebo jaké největší chyby a slepé uličky podnikatelky zažily Nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama je o podnikání, vytrvalosti i o tom, že někdy člověka posunou nejvíc právě nečekané komplikace. Ať už jste pejskaři, podnikatelé nebo jen rádi posloucháte autentické lidské příběhy, tenhle rozhovor vás bude bavit. Dopřejte si celý díl podcastu se zakladatelkami značky NorthSay.
May 14 · 23 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 76: „Když lidé odcházejí z workshopu, vnímají šperk jinak. Najednou vědí, kolik dá práce uříznout kus plechu a proměnit ho v něco, co má hodnotu,“ říká Marcela Kindl Steffanová
Jak se rodí šperk, který v sobě nese příběh hor, rodiny nebo třeba otisk psího čumáčku? V novém dílu podcastu Hlavou,srdcem a rukama vás zavedeme do Raspenavy za šperkařkou Marcelou Kindl Steffanová, autorkou značky Maja Steffan jewelry. Její tvorba spojuje řemeslo, osobní příběhy i hluboký vztah k Jizerským horám – a přesně takový je i celý projekt Liberecký kraj sobě. Šperk jako návrat ke kořenům Šperky, co se dědí a mají tradici – to je motto, na kterém staví její značka svou práci. Řemeslu se Marcela Kindl Štefannová věnuje od studií na jablonecké uměleckoprůmyslové škole. Její cesta vedla přes Technickou univerzitu v Liberci až k významným osobnostem českého výtvarného světa. Zásadní inspirací jí bylnapříklad Vratislav Karel Novák, umělecká osobnost spjatá s Jabloncem. Právě cit pro prostor, materiál a architekturu je v její tvorbě patrný dodnes. Když šperk vypráví příběh továrny Od studií se v její tvorbě promítají silná témata, která ji zrovna upoutala. Byl to i příběh kdysi prosperující textilní továrny v Novém Městě pod Smrkem. Objekt bývalé jízdárny patřící továrníkovi baronu Klingerovi, se stal pro Marcelu symbolem paměti místa. Když hrozilo jeho zbourání, rozhodla se jeho krásu „zachovat“ po svém – ve špercích. „Říkala jsem si, že když už to nemůžu zachránit celé, tak aspoň kousek té energie a příběhu můžu přenést do šperku,“popisuje autorka. Z maskaronů vytvořila brože, z tiskových folií náhrdelníky. Část těchto děl se dostala dokonce do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Pro ni to ale nebyl jen umělecký úspěch – byl to způsob, jak vrátit architektuře úctu a pozornost. Na tomto přístupu dále staví i svou řemeslnou značku: šperk není jen ozdoba. Je to médium, které dokáže nést paměť, emoci i vztah k místu. Snubní prsteny s otiskem trávy i lipového listu Dnes tvoří především autorské šperky na zakázku. Nejčastěji snubní a zásnubní prsteny. Každý z nich vzniká z rozhovoru. „Hrozně mě baví, když mi zákazník začne vyprávět, jaká jeho partnerka je, co má ráda, co spolu prožili,“ usmívá se šperkařka a dodává: „Ty věci by v životě nevznikly jen z mé hlavy. Vzniknou právě díky tomu příběhu.“ Otisk psího čumáčku? Ano. Možná si říkáte, že vás už nic nepřekvapí. Ale Marcela otiskuje i psí čumáčky. A dětské prsty. A listy stromů. Speciální vosk umožní zachytit jedinečný otisk, který se následně přetaví do stříbra nebo zlata. Vznikají tak šperky, které nejsou jen krásné – jsou hluboce osobní. Jeden okamžik, jeden dotek, zachycený navždy. Workshopy: když si prsten vyrobíte sami Důležitou součástí její práce jsou i workshopy. Snoubenci si u ní mohou vyrobit vlastní prsteny. Muž může vlastnoručně vytvořit zásnubní prsten. Někdo si přinese kamínek z Jizerek a zasadí jej do šperku. „Když pak odcházejí, často říkají: Teď už se na šperky budu dívat úplně jinak,“ vypráví Marcela a dodává: „Najednou vědí, kolik práce je za tím uříznout kus plechu a proměnit ho v něco, co má hodnotu.“ Sympora: umění v zahradě Marcela ale nezůstává jen u komerční tvorby. V Raspenavě pořádá mezinárodní intermediální sympozium Sympora – spojení slov „sympozium“ a „Raspenava“. Umělci zde tvoří sochy, instalace i site-specific projekty, které reagují na místní prostředí. Veřejnost může přijít na vernisáž, koncert i závěrečnou výstavu. Aktuálně jsou práce ze sympozia k vidění v Severočeském muzeu v Liberci. Proč sipustit celý rozhovor? Protože z něj cítíte odvahu i pokoru. Protože slyšíte, že podnikání nemusí být jen o prodeji, ale o vztazích. A protože vám připomene, že když už do něčeho investujeme – čas, peníze, energii – chceme, aby to mělo smysl. Pokud vás zajímají lokální výrobky, hledáte dárek s příběhem nebo plánujete svatbu, tenhle díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama si určitě nenechte ujít. Možná v něm objevíte víc než jen šperk. Možná objevíte nový pohled na to, co znamená tvořit hlavou, srdcem i rukama. Příjemný poslech!
April 30 · 23 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 75: „Nástroj by měl být prodlouženou rukou instrumentalisty,“ říká Jan Provazník, který se specializuje na opravy, úpravy a vývoj komponentů pro saxofony, flétny i fagoty
Hudba, která dýchá. Řemeslo, které posouvá hranice zvuku. Apříběh člověka, pro kterého je nástroj víc než jen kus dřeva a kovu. V dalším pokračování podcastu Hlavou, srdcem a rukama vás zveme do Liberce – do ateliéru, kde vznikají a znovu ožívají dechové nástroje. Hostem je Jan Provazník, hudebník, inovátor a zakladatel ⁠Ateliéru H&M – dechové nástroje⁠, držitel ocenění Regionální produkt Jizerské hory. Když se nástroj stane prodlouženou rukou „Hudební nástroj by měl být prodlouženou rukou instrumentalisty,“ říká Jan Provazník. A právě tohle přesvědčení stojí za jeho prací. Specializuje se na klarinety, saxofony, flétny i fagoty. Opravuje je, upravuje, vyvíjí nové komponenty – a hledá cesty, jak hráčům umožnit svobodnější a přesnější vyjádření. Protože když nástroj reaguje přesně tak, jak má, hudebník se může soustředit jen na hudbu. V rozhovoru se dozvíte, jak může drobná součástka zásadně ovlivnit barvu tónu i intonaci. A proč někdy stačí změnit jeden jediný detail, aby se hra stala přirozenější a zvuk plnější. Malý díl, velká změna Řeč je o klarinetovém soudku – malé části mezi hubičkou a tělem nástroje. Na první pohled nenápadný komponent, který má ale obrovský vliv na výsledný zvuk. Jan Provazník se rozhodl prozkoumat, jak jeho tvar a parametry ovlivňují intonaci a harmonické spektrum. Výsledkem jsou vlastní varianty soudků, které dokážou kompenzovat rozdíly mezi nástrojem a hubičkou nebo pomoci hráči dosáhnout přesně takové barvy tónu, jakou hledá. Nejde o univerzální řešení. Každý kus vzniká na míru konkrétnímu hráči a jeho nástroji. A právě v tom spočívá jedinečnost celé práce – kombinace řemesla, experimentu, technického měření i hudebního citu. Historie jako detektivka Rozhovor ale nekončí u současných nástrojů. Dostaneme se i k práci na historických saxofonech z poloviny 19. století, z doby, kdy je vyvíjel sám vynálezce nástroje, Adolf Sax. Jan Provazník se podílí na výrobě replik chybějících součástí pro unikátní projekt, jehož cílem je nahrát hudbu na původní nástroje z té doby. Jak zní saxofon z roku 1850? Jaký je rozdíl oproti dnešním nástrojům, které prošly výraznými úpravami například v éře rock’n’rollu? A co všechno obnáší snaha zachovat historickou autenticitu – od složení kovu až po technologii zpracování? I o tom si v podcastu povídáme. Řemeslo, které spojuje tradici a technologie V ateliéru se potkává ruční práce se soustruhem, pájení, práce se dřevem – i moderní technologie jako 3D modelování nebo CT skenování. Každý den je jiný. Každá zakázka přináší novou výzvu. Možná vás překvapí, že mezi zákazníky nejsou jen místní hudebníci. Opravené nebo upravené nástroje putují do Litvy, Francie, USA i Austrálie. A přesto zůstává práce hluboce osobní – založená na dialogu s hráčem a hledání řešení na míru. Pokud vás zajímá, co všechno se skrývá za krásným tónem klarinetu nebo saxofonu, jak může drobný detail změnit hudební výraz – a jak vypadá spojení hlavy, srdce a rukou v praxi – pusťte si nový díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Možná už pak nikdy neuslyšíte dechový nástroj stejně jako dřív.
April 1 · 30 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 74: „Keramiku jsem dlouho dělala jako hobby. Dostala jsem se k ní náhodou a ta cesta byla trnitá,“ říká zakladatelka značky Věci z peci Soňa Růžičková
Keramika pro ni byla nejdřív terapií v těžkém životním období. Dnes její hrnky a další výrobky putují z malé dílny na Větrném kopci k zákazníkům z celé republiky. Poslechněte si inspirativní příběh keramičky Soni Růžičkové, autorky značky Věci z peci, v dalším díle podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Z kanceláře k hrnčířskému kruhu Další díl našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama, který vzniká v rámci projektu Liberecký kraj sobě, nás zavádí na Andělku – na Větrný kopec, kde má svou dílnu keramička Soňa Růžičková. Na první pohled je jasné, že tady vznikají věci s duší. Dílna je plná hrnků, misek, hlíny a kreativní energie. Jenže cesta k řemeslu nebyla vůbec přímá. „Ke keramice jsem se dostala úplně náhodou, když jsem měla těžké životní období. Přestěhovala jsem se zpátky do rodného města a najednou jsem byla úplně ztracená,“ vzpomíná Soňa Růžičková. Právě tehdy narazila na kurz keramiky. „Říkala jsem si – tak to zkusím. A už jsem u toho zůstala,“ dodává. Když se terapie promění v profesi Soňa Růžičková původně pracovala v kanceláři a později jako vedoucí školní jídelny. Práce ji ale nenaplňovala. Hlína, která byla nejdřív jen způsobem, jak si vyčistit hlavu, se postupně proměnila ve vášeň – a nakonec i v profesi. V podcastu otevřeně popisuje, jak dlouhá cesta to byla. „Já jsem byla úplně někdo jinej. Ale ta práce mě nenaplňovala. A když jsem začala dělat keramiku, najednou jsem viděla výsledek – něco, co vzniklo rukama,“ popisuje. Hrnčíř, nebo keramik? V rozhovoru se také dozvíte, jaký je vlastně rozdíl mezi hrnčířem a keramikem. „Hrnčíř bylo dřív řemeslo – člověk, který dělal užitnou keramiku, hrnky, džbány, mísy. Keramik je dnes spíš širší označení pro lidi, kteří pracují s hlínou a často tvoří i autorské věci,“ dodává keramička. A právě někde na pomezí těchto dvou světů vznikají i výrobky značky Věci z peci. Řemeslo, které spojuje hlavu, srdce i ruce Soňa Růžičková patří dlouhodobě mezi držitele certifikátu Regionální produkt Jizerské hory a její tvorba je také součástí databáze projektu Liberecký kraj sobě. Její příběh krásně ukazuje, že: řemeslo může vzniknout z náhody kreativita může pomoci překonat těžké období a vášeň může postupně přerůst v podnikání „Když děláte něco rukama, tak za sebou vidíte výsledek. A to je hrozně důležité,“ říká v rozhovoru. 🎧 Poslechněte si celý rozhovor V podcastu se dozvíte také: jak vznikají její keramickévýrobky jak se rodila značka Věci z peci proč je řemeslo dnes znovu tak důležité a co všechno obnáší život keramičky 👉 Poslechněte si celý díl podcastu Hlavou, srdcem a rukama.
March 14 · 27 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 73: Vločka je místo, kde voní káva, ožívají chutě hor a vzniká perník, který v sobě skrývá příběh celého regionu
V novém díle podcastu Hlavou, srdcem a rukama vás zveme do Frýdlantu – do kavárny, kterou na první pohled nepřehlédnete. Hostem je Kateřina Hradilová, majitelka a duše Kavárny Vločka. Místo, kde se propojují tradice Jizerských hor, poctivé suroviny a odvaha jít vlastní cestou. Kavárna jako návrat k přirozenosti Kavárna Vločka nevznikla jako další „hezký podnik s dortíky“. Vznikla z potřeby dělat věci jinak. Kateřina původně působila v Novém Městě pod Smrkem, ale postupně cítila, že chce víc – víc svobody, víc autenticity, víc návratu ke kořenům. Inspirovala se přirozenou stravou, rytmem roku, tradicemi předků i tím, jak se dřív jedlo a žilo. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, že podnikání v gastru není romantika z Instagramu. Je to dřina, hledání vlastní cesty a často i nutnost dělat kompromisy mezi ideálem a realitou menšího města. Od dobré kávy k vlastní výrobě Základ byl jasný: dobrá káva. Taková, která ve Frýdlantu chyběla. Jenže když chcete dělat věci po svém – bez velkých korporátních dodavatelů – znamená to investovat do vlastního vybavení, vlastních surovin a budovat všechno od nuly. Postupně se přidala kuchyň, vlastní pečení a spolupráce s lokálními dodavateli. V kavárně dnes najdete snídaně podle rytmu roku, sezónní dezerty, domácí marmelády, ale také produkty dalších regionálních výrobců. A právě tohle propojení lidí a míst je jednou z nejsilnějších deviz podnikatelské vize Kateřiny Hradilové. Příběh perníku, který neměl zmizet Na výletech rádi ochutnáváme lokální produkty a stejně to vždycky měla i Kateřina. Tak se v Krkonoších seznámila s tamním legendárním perníkem Pumprinkl. Jenže se dozvěděla, že původní výrobce tradičního krkonošského perníku končí a rozhodla se recept odkoupit. Ne z kalkulu, ale ze srdce. Chtěla, aby výrobek s kořeny v horách nezmizel. Recept zachovala, ale upravila kvalitu surovin – bez fosfátových kypřidel, s bio třtinovým cukrem, lepší moukou i poctivými povidly. Postupně tak vznikly dvě varianty: krkonošská a jizerská. Krkonoše a Jizerky přitom nevnímá jako konkurenty, ale jako sourozence. Ostatně patronem Krkonoš je Krakonoš – a Jizerské hory s vílou Izerínou podle ní mohou být jeho sestrou. V podcastu uslyšíte i příběh o tom, jak se z původního nadšení stala tvrdá podnikatelská realita: vyšší kvalita znamenala vyšší cenu – a bylo nutné znovu hledat odběratele. Přesto nelituje. Sen o vlastních sadech Velkým tématem je i budoucnost. Kateřina sní o vlastních ovocných sadech – o certifikované zahradě, kde by si kavárna mohla pěstovat část surovin sama. Už dnes zachraňuje staré odrůdy stromů, vaří vlastní marmelády a v létě tráví hodiny sběrem ovoce. Zároveň ale realisticky mluví o tom, jak náročné je všechno zvládnout – provoz kavárny, výrobu, sezónní špičky i tým lidí. Zazní i úvaha o komunitním sadu ve spolupráci s obcí. Protože odpovědnost za krajinu by neměla ležet jen na jednom člověku. Pokud vás zajímá, jak se buduje kavárna s jasným názorem, proč není jednoduché držet kvalitu v malém městě a proč je Vločka právě Vločka, pusťte si nový díl podcastu Hlavou,srdcem a rukama.
February 28 · 27 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 72: „Na začátku se nám kafe úplně spálilo. Těší nás, že většina zákazníků je přímo z našeho malého města,“ říkají zakladatelé rodinné pražírny L´Popel
Lomnice nad Popelkou není místo, kde by se člověk ztratil v ruchu velkoměsta. Nemají tu pěší zónu plnou kaváren, barů a turistů, kteří by se nechali unášet vůní čerstvě pražené kávy. Ale přesto se tam praží jako o život. V místní historické Továrně Mastných, v prostorách tak akorát velkých, aby se v nich dalo tvořit, totiž vzniká káva, která nese podpis rodiny, odvahy a radosti z řemesla. Právě tady, v kraji mezi Českým rájem a Podkrkonoším, vznikla před 4 lety značka L´Popel. Život ji vdechli manželé Vojtěch a Eva Kvičerovi, kteří společně stvořili nejen báječnou lokální pražírnu, ale i příběh o tom, jak se z obyčejného nápadu může stát něco, co propojuje lidi, místa i každodenní rituály. Začátek, který voněl po kouři Začínali na jaře 2022 v obýváku rodinného domu s komínovou trubkou vystrčenou z otevřeného okna, kde se odehrál i jejich první pokus o pražení. Nebyl to žádný romantický začátek, ale spíš malá domácí katastrofa. „První várka? To byla spíš kouřová signalizace. To kafe se nám úplně spálilo,“ vzpomínají dnes s úsměvem na své začátky manželé Kvičerovi. Kouř se nakonec rozptýlil a nadšení zůstalo. A tak přišel druhý pokus. Třetí. Desátý. Každý o něco lepší, každý o krok blíž k tomu, co se začalo rýsovat jako skutečná cesta. Továrna Mastných – místo, kde se sen nadechl Rok 2024 přinesl zásadní posun. Pořízení profesionálního holandského stroje a přesun právě do Továrny Mastných znamenaly nový začátek. Prostor s historií, atmosférou a duší se stal domovem pro budoucí pražírnu. Tam se mimochodem zrodilo i důležité přátelství s Pavlem Doležalem, který značce L´Popel nejen fandil, ale pomohl jí najít cestu k oficiálnímu provozu. Tovární kamrlík se postupně proměnil v pražírnu, která splňuje všechny normy a hlavně všechny sny. „Bylo jasné, že jestli to má být opravdové, musíme tomu dát opravdové místo,“ říká majitelka a dodává: „Továrna Mastných nám sedla. Má příběh. A my jsme do něj chtěli vstoupit.“ Rodina jako motor Září 2024 přineslo další zásadní moment: Olda, nejmladší člen týmu, se rozhodl, že školka je vlastně docela zajímavá instituce. A to znamenalo jediné, Eva mohla začít pracovat konečně naplno. V únoru 2025 pak byla dokončena kolaudace a L´Popel se oficiálně stal pražírnou, která může růst, tvořit a vonět do celého kraje. Káva, která má charakter Dnes se v L´Popelu praží s respektem k surovině, s radostí z řemesla a s pokorou k cestě, která začala v obýváku s otevřeným oknem. Každá várka je výsledkem pečlivosti, zvědavosti a touhy dělat věci poctivě. „Káva je pro nás způsob, jak být součástí komunity. Chceme, aby lidé věděli, kdo jejich kávu praží, odkud pochází a proč chutná tak, jak chutná,“ říká Vojta. Káva z L´Popelu dnes putuje předevšímk místním zákazníkům, ale stále více se objevují i zájemci mimo náš region. Káva od Vojty a Evy tak putuje nejen do místních domovů a podniků, ale také mimo kraj. Hodně tomu napomohl především Vojtům nápad, že bude s pojízdnou kavárnou objíždět kulturně společenské akce a místa, kde bude kávu z rodinné pražírny nabízet. Jen za loňský rok jich o víkendech navštívil přes 40 a s Evou jsou přesvědčeni, že se jejich mise rozhodně vyplatila. A jak vlastně vznikl název L´Popel? Proč není dobrý nápad investovat do cenově dostupnějších strojů na pražení například z Turecka? Proč Eva s Vojtou nechtějí vlastníkavárnu a co připravují do budoucna? Na tyto, ale i další otázky, se dozvíte odpovědi v novém díle naší podcastové série Hlavou, srdcem arukama. Příjemný poslech!
January 31 · 40 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 71: Jak se bezmála po 4 letech daří netradičnímu konceptu, v němž Tereza Plášilová z Liberce propojila výrobu makronek a autorských šperků? Funguje a roste!
Před necelými 4 lety se rozhodla si pronajmout v Široké ulici v Liberci malý obchůdek, aby v něm začala vyrábět a nabízet zákazníkům prémiové makronky. A zároveň tento nový nápad spojila se svou druhou značkou a tvůrčí aktivitou, navrhováním a výrobou originálních šperků. Jak tento netradiční koncept uspěl? A jak se jeho autorce – Tereze Plášilové i oběma jejím značkám L°Makronky a KousekTebe, které nezvykle provázala, po letech v podnikání daří? Na to jsme se tentokrát zaměřili v dalším pokračovánípodcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Tereza se ale stala podruhé hostem našeho podcastu i proto, že dokázala jako jedna ze dvou značek v rámci naší databáze regionálních výrobců a tvůrců LKSOBĚ.cz uspět v počtu recencí, které dostává od svých zákazníků. Získala za to od nás ocenění a označení TOP firma, za což ji gratulujeme a současně přejeme hodně úspěchů v jejím dalším podnikání. „Mám takové přirovnání, že když jsme spolu mluvili poprvé, tak ten můj obchod byl vlastně takové malé, zrovna narozené dítě. No a za chvilku už to bude pomalu předškolák. Už se staví na vlastní nohy a občas se obejde i beze mě. Zkrátka roste a má se k světu, což mi pochopitelně dělá radost,“ vzpomíná Tereza Plášilová na své začátky v Široké ulici v Liberci. Obchod s výrobou makronek, ale i řemeslnou dílnu, tehdy otevřela za necelé tři měsíce příprav a to se vším všudy. Včetně potřebných povolení od příslušných úřadů. Sama se tomu dnes trochu diví, ale prostě se tehdy do rozjezdu své druhé značky a budoucího obchůdku tak ponořila, že toho zkrátka chtěl stihnout co nejvíce a hlavně, otevřít pro své zákazníky co nejrychleji. Za tu dobu má za sebou spoustu zkušeností a především paletu zákazníků, díky kterým své podnikání nejen mohla dobře nastavit a hlavně – jak sama zdůrazňuje – dobře „ukotvit a stabilizovat“. „Byla jsem a pořád asi jsme umanutá. Koncept propojení obou značek se ukázal jako funkční. Ukázalo se, že makronky a šperky fungují dohromady. Ten začátek byl určitě o lidech, kteří mě už znali třeba z trhů i podle mých šperků. A rozhodli se mě podpořit. Trochu si mě i oťukávali, aby zjistili, jak ta kombinace bude fungovat dohromady. Pokud bych to měla takhle retrospektivně zhodnotit, mám ale pocit, že první rok jsem byla téměř neviditelná. Snažila jsem se to změnit. A využívala třeba různé svátky. Například Den matek nebo předáváním vysvědčení. To vše jsou příležitosti, kdy se lidem podobný druh odměny či malého dárku jako jsou makronky zalíbil. Taky jsem ale třeba zjistila a vypozorovala, že v létě má smysl mít třeba až 6 týdnů zavřeno. Protože během prázdnin se prostě sladkosti jako čokoláda neprodává. Není o to zájem. A stejně to funguje i u makronek,“ popisuje Tereza Plášilová. Jak nakonec obě značky propojila a které se věnuje více? S jakými pocity opouštěla několikadenní kurz o přípravě makronek, na který se v rámci svého profesního vzdělávánívypravila do Paříže? Co jsou to makronkové dorty? Nejen na tyto, ale i další otázky dostanete odpověď v dalším vydání naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Mimochodem, tipnete si číslo/počet, kolik za téměř 4 roky svého podnikání musela Tereza Plášilová vyrobit makronek? Hledejte v online prostoru! Ten kdo se přiblíží přesnému počtu nejvíce, se může těšit na sladké překvapení, které pro vás objednáme přímo od značky L°Makronky. Přejeme příjemný poslech!
January 10 · 23 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 70: Vstupujeme do pátého roku našeho podcastu a máme pro vás novinky. Třeba samoobslužnou prodejnu a showroom! Co dalšího pro vás chystáme?
Je to neuvěřitelné, ale je to tak! Náš podcast vstupuje do pátého roku své existence. Děkujeme všem vám, našim fanouškům, posluchačům a podporovatelům, a těšíme se na další pokračování. I o tom jsme si povídali v jubilejním, 70. dílu, ve kterém tradičně bilancujeme uplynulý rok a zároveň představujeme několik novinek pro rok 2026. Tou hlavní a nejočekávanější bude nepochybně otevření nové samoobslužného obchodu a showroomu, který bude fungovat skutečně 24/7. Regionálním výrobcům a značkám nabídne také možnost využít prostor s výdejními boxy, a to i na zboží, které vyžaduje chlazení. A na co dalšího se letos s námi můžete těšit? „Určitě se letos zúčastníme i krajských dožínek a znovu se chystáme na Veletrh skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kam přivezeme netradiční šperky a bižuterii. Pokračovat chceme dál propagovat naše aktivity kolem řemesel do škol, což není jen podpora řemeslníků, které nabízejí své dovednosti školám, ale třeba i pro rodiny, nebo ve spolupráci s dalšími volnočasovými aktivitami a komunitami. Pokračovat ale budeme i ve spolupráci s Křišťálovým údolím,“ říká Petra Handlířová z Agentury regionálního rozvoje (ARR) Libereckého kraje, která má projekt Liberecký kraj sobě nastarosti. A jaký rozhovor vás nebo nás zaujal v uplynulém roce nejvíce? Co dalšího vám v roce 2026 nabídneme? A proč stojí za to poslouchat další sérii rozhovorů se zástupci značek, tvůrci, výtvarníky a řemeslníky z našeho kraje, které pro vás připravujeme na tento rok? Odpovědi najdete tradičně v aktuálním vydání nového dílu našeho podcastu s názvem Hlavou srdcem a rukama s kulatým číslem sedmdesát. Přejeme vám příjemný poslech, dobrý rok 2026, a děkujeme za vaši přízeň a zájem o naši tvorbu v roce loňském, ale i předchozích letech.
Dec 31, 2025 · 23 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 69: „Chtěli jsme prostor, kde zákazník najde klid a současně pestrou nabídku řemeslných věcí z Jizerských hor,“ říkají zakladatelé nového Ateliéru Smržovka a kavárny Fošna
Začalo to truhlárnou a pokračuje otevřením prostoru, který slouží jako showroom pro prezentaci a prodej jejich výrobků, ale i tvorby dalších řemeslníků a tvůrců z Jizerských hor. Tak by se dala v kostce popsat krátká historie nedávno otevřeného Ateliéru Smržovka a současně kavárny Fošna, který najdete hned u hlavní silnice při cestě z Jablonce nad Nisou přes Smržovku směrem do Tanvaldu nebo Harrachova. Jeho zakladatelé, Martin a Lucie Schejbalovi, vsadili na myšlenku, že zákazníci jejich stolů a interiérových doplňků převážně z masivního dřeva, ale i epoxidu, ocení i prostor, kde se můžou na chvíli v klidu zastavit a vybrat si to, o čem sní, když například rekonstruují chalupu. „Všichni chtějí prodávat v Praze, ale spousta lidí v Praze v tom dnešním hektickém životě nemá ani pořádně čas si v klidu zajít vybrat to, po čem třeba touží do svého interiéru. Mnozí z nich ale jezdí sem k nám, do Jizerek. Mají tady chalupy, tráví tu dovolené. A to je podle nás příležitost, kdy si můžou ten čas udělat a zajít si právě třeba k nám, kde budou mít klid a dostanou i odpovídající servis,“ popisuje Martin Schejbal jeden z důvodů, proč se s manželkou Lucií rozhodli otevřít obchodní prostor právě ve Smržovce. Motivací se pro ně stal ale také zájem pokusit se postupně propojovat i další řemeslníky a tvůrce, kterým chtějí nabídnout možnost, aby své produkty a autorskou tvorbu nabízeli právě v nově zavedeném showroomus kavárnou. „Chceme vytvořit komunitu lidí, kteří se mohou velmi dobře vzájemně doplňovat. A nejen tím, co nabízejí svým zákazníkům. Plánujeme i přednášky, workshopy. Věříme, že je tu velmi široká paleta možností, co můžeme lidem nabídnout,“ upozorňují manželé a zakladatelé značky Ateliér Smržovka. Pomyslný stavební kámen ateliéru tvoří truhlářská výroba, v níž se Martin Schejbal dříve věnoval většinou zakázkové výrobě. Postupně se ale stále více začal vracet k využívání masivního dřeva a dnes je přesvědčený, že přibývá zákazníků, kteří vyhledávají dražší, ale kvalitnější masiv. „Postupně si k němu zákazníci zase nachází cestu. Jasně, někdo bude vždy poptávat pouze a jen cenově dostupnější lamino. Já ale vsadil na masivní dřevo a věřím, že ta volba byla správná,“ říká Martin, který zhruba před rokem začal současně experimentovat i s technikou odlévání a spojování dřeva s epoxidovou pryskyřicí. Kombinace těchto materiálů se v posledních několika letech stala velmi populární právě zejména při výrobě originálních stolů, ale i dalších kusů nábytku a doplňků do domácností i dalších interiérů. Naučit se některé z technik ale prý nebylo vůbec snadné. Přestože to na první pohled vypadá jednoduše, zdání prý klame. „Zapomeňte na „snová“ videa na Youtube. Tohle si každý, kdo to se dřevem a pryskyřicí myslí vážně, musí odmakat. A někdy vám ty materiály dají pěkně zabrat,“ dodává s úsměvem Martin Schejbal. Jak dlouho trvá vyrobit kvalitní konferenční nebo jídelní stůl, když se rozhodnete ho mít právě z epoxidu a masivního dřeva? Jaké workshopy v nově otevřeném Ateliéru Smržovka chystají? A proč se vyplatí vsadit na kvalitní originální výrobu? Odpovědi nejen na tyto otázky, dostanete v dalším pokračování naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!
Oct 31, 2025 · 25 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 68: „Úplně se mi rozbušilo srdce a říkala jsem si, že přesně tohle chci dělat,“ vzpomíná designérka, keramička a zakladatelka značky Bred Pott Jana Strejcová
Rozhodnutí, že se profesně chce a bude věnovat keramice, u ní padlo při návštěvě USA, kam doprovázela manžela na jeho výstavu obrazů. Přestože původně vystudovala umělecky zaměřenou školu a věnovala se především sklu. Postupně ale zjistila, že intenzivně se mu ve své tvorbě věnovat nebude. Přestože škola a zejména vedoucí ateliéru Ilja Bílek studenty dokázal motivovat tak, že ona sama byla odhodlaná se i po studiu věnovat naplno především umění, realita ji na čas odvála jinam. Začala sama učit a postupně objevovat také keramiku.Jako materiál i jako řemeslo. Bod zlomu ale přišel až po čase, když se zakladatelka značky Bred Pott Jana Strejcová během zmíněného pobytu v zahraničí ocitla na několik dnů v překrásném domě, který byl od půdy po střechu vyzdobený inspirativními keramickými vázami. „Nadchlo mě to. Úplně se mi tam rozbušilo srdce a říkala jsem si, že to je ono. Přesně tohle chci dělat! To jsou tak krásný, živočišný, přírodní věci. A zároveň elegantní. Důležitý pro mě bylo i to, že jsem v tom prostředí s tou keramikou strávila celý týden a viděla, jak úžasně funguje v prostoru, v tom domě,“ vzpomíná s odstupem dvou let designérka a keramička Jana Strejcová s tím, že hned po návratu začala pracovat na tom, aby se její sen splnil. Když se svým rozhodnutím seznámila blízké okolí, dostávala často otázku, jestli se náhodou nezbláznila. Navzdory pochybnostem ji rodina a zejména manžel podpořili. Společně si pak dali rok na to, že se zkusí „ponořit“ do své tvorby naplno a tak, aby se svými keramickými vázami, vyráběné technikou handbuit, dokázala uspět na trhu. „Po těch dvou letech musím přiznat, že ten první rok byl opravdu hodně náročný. Několikrát jsem si říkala, že to nepůjde. Že to nemá cenu. Že si najdu nějakou práci a prostě s keramikou skončím. A budu mít čistou hlavu a žádné starosti. Pak ale vždycky přišel manžel a povídá, že to ještě dva měsíce zkusíme. A pak ještě jeden. A opravdu se to zlomilo,“ popisuje Jana Strejcová ve svém útulném ateliéru v Jablonci nad Nisou náročný start své značky. Každý kus, který vyrobí, je unikátní a vzniká pomalu, ručně a s důrazem na detail. Díky tomu mají všechny její vázy svůj osobitý charakter a stává se originálem, který vydrží roky. Nejde o sériovou výrobu, ale o poctivou práci, která staví na kvalitě, odolnosti a nadčasovém designu. Značku Bred Pott založila v roce 2024 a přestože se od začátku zaměřila výhradně na výrobu keramických váz v malých sériích, počet jejích zákazníků se postupně rozrůstá. Při výrobě vybírá výhradně materiály té nejvyšší kvality. Bezpečné a netoxické, abyste si mohli užívat nejen krásu, ale i jistotu, že máte doma produkt, na který se můžete spolehnout. Jak náročná je technika, kterou si vybrala? Kde získala první zákazníky? Odkud získává materiál? A proč doporučuje keramiku dětem, které jsou příliš zakřiknuté, ale i velmi divoké? Jaké nabízí workshopy? Nejen na tyto, ale i mnohé další otázky, dostanete odpověď v dalším dílu naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!
Oct 17, 2025 · 28 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 67: Křišťálové údolí otevře přes 60 ateliérů, dílen, muzeí, škol i skláren. Je to světový unikát,“ říká Lucie Fürstová z projektu Crystal Valley
Rekordní počet přístupných míst, více než 60 napříč celým Libereckým krajem, nabídne už tento víkend (18. a19. října) Víkend Křišťálového údolí v Libereckém kraji. Tradiční akce přináší možnost nahlédnout do zákulisí práce sklářů i šperkařských a bižuterních mistrů. Přístupné budou malé umělecké ateliéry i rodinné firmy, velké sklárny, školy a muzea. K návštěvě lákají místa spojená se sklářskou historií kraje, některá z nich se otevřou vůbec poprvé. K dalšímu dílu našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama jsme si proto pozvali Lucii Fürstovou, která má pod Agenturou regionálního rozvoje (ARR), servisní organizace Libereckého kraje, spolu s kolegy na starosti právě projekt Crystal Valley. Ten se za posledních několik let, kdy ho vzal pod svá křídla právě Liberecké kraj a ARR, stal unikátním především v tom, že se do něj zapojují desítky sklářů, tvůrců, pedagogů, studentů, rodinných firem, ale i designérů a řemeslníků. Všichni přitom prezentují především sklářské, bižuterní, ale i šperkařské řemeslo, kterými náš region proslul nejen v rámci ČR, ale i v zahraničí. Podzimní Víkend Křišťálového údolí pořádá ARR Libereckého kraje už pošesté. Letos se propojuje s novou akcí Týden sklářů, kterou organizuje Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou v rámci oslav Mezinárodního dne nehmotného kulturního dědictví (slaví se od 17. října 2024) a jako připomínku zápisu ruční výroby skla na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO(2023). „Zájem o Víkendy Křišťálového údolí se mezi našimi členy rok od roku významně zvyšuje, také stále rozšiřujeme naše řady. Letos se přidává například sklář Filip Lukavec z Nového Boru a liberecká designérka Petra Lorenc, nově vítáme ale také zajímavý projekt oživení sklárny Hantich Flora. Tam se určitě plánuji jet v sobotu 18. října podívat,“ říká Lucie Fürstová Novinkou letos je i zpřístupnění areálu takzvaného Ungrova domu. Ten stojí přímo v centru Hodkovic nad Mohelkou a odhaluje nepříliš známou sklářskou historii města. Na Českolipsku takto láká k prohlídce také výjimečný objekt vitrážovny v Okrouhlé nebo kostel v Horní Libchavě s nově opraveným historickým lustrem. Ke křišťálovému víkendu se také připojil Spolek přátel chřibské sklárny, který připomíná nejstarší sklářskou huť ve střední Evropě. Přístupná budou přístupná i muzea, některá nabídnou vstup zdarma a nové výstavy, například novoborské Sklářské muzeum představí 20 let tvorby uměleckého studia Bystro Design. V muzeích bude i kreativní program pro rodiny s dětmi, který je připraven také na dalších místech po celém kraji. Zážitkový ho mají některé z pěti středních škol s uměleckým zaměřením, které během podzimního víkendu také otevřou. Významný zájem návštěvníků očekávají i velké sklárny, které bývají obvykle nepřístupné. „Jde mimo jiné o Preciosu Ornelu v Desné, Preciosu Lighting v Kamenickém Šenově nebo novoborský Crystalex. S Novém Boru je lákadlem speciální světelná show Lasvit, ale také sobotní sklářská show s Martinem Janeckým ve Sklárně Novotný,“ upozorňuje Lucie Fürstová Podrobný seznam všech míst otevřených v rámci Víkendu Křišťálového údolí, včetně konkrétního pro-gramu a přesných časů (některá místa jsou přístupná pouze jeden den), najdete na webu www.crystalvalley.cz. Kam všude se můžete podívat a co vás na jednotlivých místech čeká? Na jaké novinky se letos můžou těšit ti, kteří už Víkend Křišťálového údolí znají? Na tyto ale i další otázky najdete odpověď v dalším dílu naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!
Sep 30, 2025 · 29 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 66: „Chci přispět k tomu, aby se spojení slov mistr cukrář stalo znovu pojmem. Zásadní je kvalita, nikoliv kvantita,“ říká majitelka značky Miss Cake Markéta Krajčovičová
Letos v únoru otevřela v severočeském Jablonci nad Nisou malou cukrárnu, která by směle mohla konkurovat podnikům nabízejícím vrcholnou cukrařinu nejen u nás v ČR, ale i v zemích jako Francie, Itálie nebo Německo. Že tohle řemeslo dělá Markéta Krajčovičová – zakladatelka značky Miss Cake – prostě jinak, zjistíte hned, co vstoupíte do jejího království, rozhlédnete se a pochopitelně i ochutnáte. Přestože původně vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Železném Brodě, život ji nakonec opakovaně nasměroval právě k cukrařině. Poprvé si ji vyzkoušela před 16 lety, kdy jako máma chtěla udělat radost své dceři Sarah k narozeninám. „To bylo i poprvé, kdy jsem se odhodlala vzít marcipánovou hmotu do rukou. Dort chutnal a dcerka byla nadšená. Když pak viděly fotografie mého prvního výtvoru i kamarádky, chtěly ozvláštnit narozeniny svým potomkům také. Takže když jsem se později rozhodovala, zda se posadím do kanceláře nebo zkusím štěstí v pro mě dosud neznámých podnikatelských vodách, rozhodlo srdce, neboť bylo úžasné sledovat, jak se moje dorty líbí a chutnají,“ vzpomíná dnes Markéta Krajčovičová. Začátky nebyly snadné a postupný přechod na profesionální dráhu přinášel jednu překážku za druhou. Časem ale dokázala oslovit dostatečný počet zákazníků a vytvořit si i komunitu těch, kteří se vraceli. „Cesta to byla dlouhá a složitá. Ale stovky dortů, které jsem za ty roky vytvořila, ale i spousta spokojených zákazníků, jsou pro mě motivací, že to úsilí stálo za to,“ popisuje Markéta Krajčovičová s tím, že asi nejsložitější zakázka, se kterou se za tu dobu, co podniká, musela „poprat“, byla objednávka na obří dort pro zhruba 1 000 hostů. „Šlo o firemní slavnost. Vážil asi 150 kg, a pokud si dobře vzpomínám, tak měl šest pater. Nejsložitější bylo ho na přání zákazníka přímo na místě sestavit a dozdobit, přičemž jsem se musela sladit s ohnivou show a stihnout to vše po tmě a cca za 9 minut,“ dodává cukrářka. Pomyslnou třešničkou na dortu během prvních roků jejího podnikání se stalo pozvání do populární talk show Jana Krause, kde se ocitla jen díky tomu, že na ní produkci upozornila její kamarádka. „Spousta lidí se divila, jak jsem se tam dostala. Ale já jsem o tom vůbec nevěděla a zjistila to, až když se mi ozvala produkce pořadu s tím, že by mě rádi pozvali a požádali mě, abych pro pana Krause vytvořila poněkud netradiční dort, což se i stalo,“ říká Markéta Krajčovičová. Nicméně na otázku, zda ji účast v populární show pomohlav propagaci jejího jména a podnikání, odpovídá, že ne tak, jak by si mnozí asi představovali. „Paradoxně to zafungovalo opačně. Část zákazníků si najednou myslela, že když jsem v takové populární show v televizi, tak se mi automaticky daří v podnikání a mám tolik objednávek, že už není třeba mě vyhledávat. Takže jsem pak musela lákat některé klienty zpět, což se naštěstí povedlo,“ upozorňuje. Další velkou zkušeností pro ni byla nabídka na vlastní pořad Božské dorty od Markéty nebo reklamní spolupráce se značkou Lidl. Nyní, jak sama říká, je pro ni ale tématem číslo jedna především rozvoj její malé cukrárny a značky Miss Cake, kterou by postupně chtěla dál rozšiřovat. Jaké recepty vybrala pro základní nabídku svých zákusků a dezertů ve své nové cukrárně? Jak motivuje učně a budoucí cukráře a cukrářky, které občas učí? A nebo, kde hledala inspiraci a učila se, když sama začínala? A učí se dodnes? Odpovědi na tyto, ale i mnohé další otázky, se dozvíte v dalším díle další naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!
Sep 6, 2025 · 22 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 65: „UKKO sauny jsou o klidu. O lásce ke dřevu a respektu k přírodě. O návratu ke kořenům,“ říká jejich zakladatel Tomáš Bůžek
Hned první věc, která vás při pohledu na UKKO sauny zaujme, je jejich design. Jsou prostě "jiné" a zakladatel této značky z Nové Vsi u Jablonce nad Nisou dobře ví proč. Už na začátku svého podnikání se s manželkou Barborou rozhodli, že když už vyrábět originální finské sauny v Čechách, tak se „se vší parádou“. A tak se zrodila značky UKKO finské sauny, které jsou krásné, funkční, a hlavně ručně vyráběné na míru. Zkrátka luxusní. „UKKO sauny jsou o klidu. O lásce ke dřevu a respektu k přírodě. O návratu ke kořenům. Nevěříme v sériovou výrobu ani kompromisy. Každý projekt je pro nás osobní. Každý zákazník partner,“ vysvětluje s notnou dávnou nadšení majitel a zakladatel Tomáš Bůžek. Ruční práce, která má smysl Podle Tomáše vše začíná ve chvíli, kdy se spojí se zákazníkem. „Chceme poznat vás, váš prostor, váš styl. Společně hledáme rovnováhu mezi funkčností, estetikou a přírodou. Výroba probíhá v dílně v Jizerských horách, kde každý kus vzniká s respektem k materiálu i řemeslu. Používáme kvalitní dřevo, důkladně izolujeme a precizně ladíme každý detail. Perfekcionismus se totiž nedá uspěchat,“ popisuje proces od prvního kontaktu se zákazníkem až po finální výrobu některé ze saun, které má značka v nabídce. Každá sauna je originál Aktuálně jsou to tři základní modely, ale běžně se stane, že si zákazník přeje vyrobit saunu na míru a především do atypického prostoru. A pochopitelně i s nadstandardním vybavením. „Vycházíme ze tří základních typů (modely Tuliki, Tapio a Rauni), ale téměř vždy a vše stavebně přizpůsobujeme a nakonec ladíme do posledního detailu. Od rozměrů a vnitřního obložení, přes high tech vybavení až po velikost okna v sauně. Vzniká tak jedinečná venkovní sauna, která dokonale zapadne do vašeho prostoru a do které se budete rádi vracet,“ upozorňuje Tomáš Bůžek. Jaké dřeviny v UKKO používají? A co všechno si do své vysněné sauny můžete objednat? A dá se taková sauna ovládat na dálku přes mobil? Nejen na tyto, ale i mnohé další otázky, najdete odpověď v dalším pokračování našeho podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Mimochodem, tušíte, co vlastně znamená název UKKO? Prý nejvyšší finský bůh! Tak ať se vám tenhle severský hromovládce i přímo zakladatelznačky UKKO Tomáš Bůžek J, líbí. Příjemný poslech.
Aug 28, 2025 · 38 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 64: Tvrdili, že vinutá perle je mrtvá, říká s úsměvem návrhářka Klára Jägerová, která s kolegyní Evou Jiřičkovou proměnila Kultivar na sklářskou dílnu se sociálním přesahem
Jejich skleněné šaty se stanou jedním z vrcholů letošního ročníku Týdne Křišťálového údolí, který sobotu 30. srpna večer uzavře tradiční módní přehlídka v depu dopravního podniku v Liberci. Kolekce, navržená speciálně pro tuto příležitost, je ale pouze jednou z řady aktivit, kterou se liberecký sociální podnik Kultivar a jeho dvě spoluzakladatelky Klára Jägerovás Evou Jiřičkovou, prezentují. Příběh nenápadné, ale přitom stále populárnější značky, se začal psát už v roce 2004. Klára tehdy vystudovala uměleckou školu a začala tvořit vlastní šperky ve své dílně U Kahanu. „Dodnes si pamatuji tu skepsi a depresi, která nás provázela při snaze se uplatnit na trhu. Nikde vás nechtěli. A navíc, všichni mi tehdy tvrdili, že vinutá perle je mrtvá,“ říká s úsměvem návrhářka a spoluzakladatelka unikátního sociálního podniku v Liberci Klára Jägerová. O dvanáct let později otevřela nejprve kulturní centrum Kultivar, které sloužilo jako vlastní dílna, coworkingový prostor, ale i místo pro kulturní akce a showroom místních umělců. „Pořádali jsme plno kulturních akcí, přednášek a řemeslných workshopů. Tak moc, že jsme se ani nestihli pořádně věnovat vlastní tvorbě,“ vzpomíná Klára Jägerová. V roce 2021 ale přišel náraz. Pod vlivem covidových opatření musela Kultivar zabalit do krabice. Tehdy jen velmi těžko hledala sílu a další motivaci k tomu, aby svůj sen – věnovat se naplno sklu a autorské tvorbě především pomocí tradiční techniky vinuté perle – proměnila v realitu. Ten okamžik ale přišel. Před dvěma lety se do projektu vložila Eva Jiřičková, která se mezitím profilovala ve zcela odlišném podnikatelském odvětví, konkrétně masnému průmyslu. Ti z vás, kteří sledujete náš podcast pravidelně, si určitě vzpomenou na jeden z předchozích dílů, kdy jsme společně s Evou prezentovali značku Mass.na, kde je spoluzakladatelkou a spolumajitelkou. Klára a Eva společně přetvořili Kultivar na sklářskou dílnu s lokálním, environmentálním a sociálním přesahem. Povedlo se jim založit sociální podnik, který je svým obsahem a nastavením, jediným v ČR. Aktuálně zaměstnávají pět mladých ukrajinských dívek, jejichž nadšení pro sklo a řemeslo, je v Kultivaru znát doslova na každém kroku. Jak náročné bylo připravit projekt a prosadit si myšlenku sociálního podniku? Jaké plány mají Eva a Klára s Kultivarem do budoucna? Jak si je hledají zákazníci? Nebo, jaké reakce a zpětnou vazbu na svou tvorbu dostávají? Nejen na tyto otázky se dozvíte odpovědi v aktuálním díle naší podcastové série Hlavou, srdcem a rukama, který jsme tentokrát věnovali mimo jiné i Týdnu Křišťálového údolí, který ve spolupráci se svými partnery připravuje každý rok Agentura regionální rozvoje (ARR) Libereckého kraje. Příjemný poslech!
Jul 31, 2025 · 34 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 63: Gotika, která dýchá životem. „Když už, tak pořádně – my jsme začínali na Pražském hradě,“ říká s úsměvem truhlář Ladislav Sluka
V nejnovějším dílu podcastu Hlavou, srdcem a rukama jsme se vydali do obce Huť nedaleko Jablonce nad Nisou. Právě tady tvoří neobyčejný manželský tandem Monika a Ladislav Slukovi – ona pod značkou Na křídlech snů šije historické oděvy, on jako Gotický nábytek oživuje dřevo do podoby krásného a funkčního nábytku inspirovaného středověkem. Spojuje je nejen manželství a společné podnikání, ale i hluboká vášeň pro historii, která prostupuje celý jejich život. Historie jako životní styl Přestože prý byli v rodinách černými ovcemi, které se vydaly jinou než „běžnou“ cestou, společný zájem o dějiny je nakonec svedl dohromady. A jak říká paní Monika: „Naše děti už tím taky žijí. Když slyšíte dupání, to je Libuška nebo Juditka – princezny naší domácnosti.“ Slukovi nevytvářejí pouze repliky – jejich práce se stává oknem do minulosti. Nábytek, kostýmy, expozice… vše vzniká poctivě, na základě iluminací a dochovaných artefaktů. Věci, které tvoří, najdete ve stálých expozicích v Jindřichově Hradci, Českém Krumlově i na Slovensku – ale také ve virtuálním světě počítačové hry Kingdom Come: Deliverance 2, kde jejich nábytek ožívá v digitální podobě. Gotika nebyla šedivá Jedna z nejzajímavějších myšlenek, kterou si z podcastu odnesete, je, že gotika zdaleka nebyla temná, šedá nebo ponurá, jak ji mnozí známe ze školních učebnic nebo zřícenin. Naopak – byla barevná, praktická a radostná. V nové Galerii gotiky přímo v Huti můžete obdivovat nádherné kostýmy, barevné látky, dětská chodítka nebo rafinované truhly se skrytými zámky. „Zjistili jsme třeba, že v gotice měli dětská chodítka.Ty lidi tehdy řešili úplně stejné věci jako my,“ dodává Ladislav. Když je řemeslo láskou Oba Slukovi otevřeně mluví o radostech i bolestech řemesla. Ať už jde o kvalitu dnešního dřeva („Musím ho sušit čtyři roky pod barákem.“) nebo těžko dostupné textilie („Některé látky se ani nevyplatí kupovat, pokud nechcete šaty za 400 tisíc.“). Přesto se s pokorou věnují své tvorbě dál, protože – jak sami říkají – „člověk se pořád učí, aby nezakrněl.“ Jejich díla jsou výsledkem let práce, odborného studia a touhy ukazovat krásu dávných časů v co nejvěrnější podobě. Ať už tvoří pro muzea, hrady nebo živou historii, důraz je vždy na kvalitu, autenticitu a ruční práci. Poslechněte si celý rozhovor a nechte se vtáhnout do světa gotiky, která zdaleka není minulostí. Dozvíte se, jak vznikají ručně šité látkové knoflíčky pro gotické měšťanské šaty a jak vznikla galerie během pouhých 14 dnů – s pomocí sousedů a přátel. Příjemný poslech!
Jul 23, 2025 · 24 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 62: Rybí svět pod Lemberkem. Místo, kde se žije jako v ráji
Co mají společného kapr, jeseter a zámek Lemberk? Všichni se potkávají na jednom jedinečném místě v Jablonném v Podještědí, v areálu zvaném Ráj pod Lemberkem. V novém díle podcastu Hlavou, srdcem i rukama jsme se vydali právě sem – mezi ryby, rybníky a lidi, kteří své řemeslo dělají srdcem. Ráj pod Lemberkem není jen poetický název, ale reálné místo, kde se snoubí chov ryb, kulinářství, příroda i zábava pro celou rodinu. S Honzou Vaňkem, jedním z hlavních tváří tohoto místa, jsme si povídali o tom, proč by lidé měli přestat hledat rybí chuť v moři a objevit ji raději doma – na severu Čech. „Chceme, aby si tu každý připadal jako v ráji. Ať už přijde pro čerstvou rybu, posedět k rybníku, nebo vzít děti na výlov a ukázat jim, kde se berou ryby na talíři,“ říká Honza v rozhovoru. Zásadní součástí areálu jsou sádky s vodou tak čistou, že se do ní musí dodávat kyslík, aby v ní ryby mohly žít. „Ta voda vyvěrá z podzemí a je naprosto přefiltrovaná. Vlastně i ty ryby u nás žijou v ráji,“ dodává Honza s úsměvem. Jeseter – ryba bez kostí i bez předsudků Zatímco kapr a pstruh patří k běžnému českému repertoáru, v Ráji pod Lemberkem se věnují i chovu jesetera. Tahle říční ryba je výborná pro děti i rybí začátečníky: nemá drobné kůstky, jen chrupavku, a chutná jemně, bez typického „rybího pachu“. Honza má jasno, proč si jesetera oblíbíte: „Je výborný pro každého, kdo nemá rád kostnaté maso. A navíc ho u nás chytnete klidně i do ruky – jeseter je tak trochu hloupá ryba,“ směje se. Rybaření bez rybářského lístku i rybí kuchyně pro gurmány V areálu si můžete nejen koupit rybu, ale i zarybařit bez licence, s průvodcem a zapůjčeným vybavením, nebo jen tak posedět u vody.Děti si mohou chytit svého prvního jesetera a dospělí se mohou oddat grilování, uzení či ochutnávání v místní rybí restauraci. Ryby jsou tu tak čerstvé, jak jen to jde – z vody do kuchyně to mají 200 metrů. „Naše ryby se k vám dostanou doslova za pár minut. To se o mořských rybách, které k nám putují minimálně týden, říct nedá,“ upozorňuje Honza. Akce, které mají smysl Ráj pod Lemberkem pořádá po celý rok zážitkové akce s rybí tématikou – od výlovů přes dětské stezky až po kuchařské soutěže jako je Ryb-fest, kde týmy vaří jídla z kapra. Speciální program je věnovaný i dětem. „Snažíme se jepřivést k rybám zábavnou formou. Mají u nás soutěže, úkoly, malování ryb, a sbírají medaile. Kdo jich nasbírá víc, má šanci vyhrát zajímavé ceny,“ popisuje Honza s tím, že každá akce je zároveň edukativní i hravá. Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu Hlavou,srdcem i rukama. Dozvíte se třeba i to, proč jeseter není jen skvělý na talíři, ale i pro dětské rybaření, nebo jaký rozdíl je mezi kaprem z obchodu a tím, co právě vyskočil ze sádek. Více informací a termíny akcí najdete na rybylemberk.cz a na webu projektu Liberecký kraj sobě.
Jun 24, 2025 · 33 min
HLAVOU, SRDCEM A RUKAMA 61: Nelly je lněný sen, který žije celá rodina
V novém díle podcastu Hlavou, srdcem a rukama se vydáváme do Roztok u Jilemnice, kde vzniká něco, co voní po čistotě, lnu a poctivém řemesle. Značka Nelly, za kterou stojí paní Kateřina Hloušková, je důkazem toho, že když člověk následuje svůj dětský sen, může z něj vyrůst stabilní rodinná firma s duší. Kateřina šila od malička, ale až potřeba uživit své děti proměnila její vášeň v podnikání. Prvním výrobkem bylo lněné povlečení – čisté, kvalitní, a hlavně z přírodního materiálu. Dnes značka nabízí i pohodlné a nadčasové oblečení, doplňky do koupelny nebo kousky pro milovníky saunování. A pořád roste. V čem je kouzlo lnu? Lněné produkty nejsou jen krásné, ale hlavně funkční. Len je přírodní materiál, který skvěle odvádí vlhkost, rychle schne, nenasává pachy a je hypoalergenní. Právě proto je ideální nejen pro povlečení, ale i pro oblečení nebo doplňky do domácnosti. Nelly používá kvalitní lněnou metráž s jemnou vzdušnou úpravou, díky které je výsledný materiál měkký a velmi příjemný na dotek – což překvapí každého, kdo má s lnem spojenou spíš hrubost. Látky nechávají barvit a upravovat v České republice, stejně jako z domácí produkce pochází obaly nebo knoflíky. Důraz na lokální dodavatele a udržitelnost je pro značku klíčový – nejen kvůli ekologii, ale i kvůli lepší kontrole kvality. „Jednoduchost je krásná, kombinovatelná atrvalá,“ říká Kateřina. A právě tuto jednoduchost Nelly promítá do každého detailu – od výběru barev až po šití na míru. Co ale zůstává stejné, je přístup: důraz na kvalitu, českou výrobu a hlavně osobní vztah se zákazníky. V Nelly šijí na zakázku, poradí s výběrem, přibalí náhradní knoflík – a když je třeba, ušijí model i v jiné barvě nebo velikosti. Opravdu rodinná péče. A rodina je tu klíčové slovo. Do firmy se postupně zapojila dcera, syn i zaměstnanci, kteří dnes tvoří partu, jež spolu nejen pracuje, ale i jezdí na výlety, hraje deskovky a slaví narozeniny. „Když si někdo přijde vyzkoušet oblečení k nám do showroomu, ví, že ho ušili skuteční lidé, kterým na tom záleží,“ dodává Kateřina. Jejich filozofie je prostá: v jednoduchosti je krása. Ať už jde o přírodní barvy, nadčasový střih nebo vztahy ve firmě. A co bude dál? V plánu je vlastní vyšívací stroj a třeba jednou i pokračování vnoučaty. Jak říká sama zakladatelka: „Když se vám splní sen, stojí za to v něm pokračovat.“ Poslechněte si celý rozhovor s Kateřinou Hlouškovou v podcastu Hlavou, srdcem a rukama. Příjemný poslech!

Showing 1–20 of 21 episodes