Pohled upřený za horizont, loutkářský kamaráčoft a dětský divák. Jak se vyvíjí LOUTKOVÉ DIVADLO?
Třetí epizoda je loutková! Loutkové divadlo má v Česku dlouholetou tradici. Každý rok tu v kamenných divadlech i nezávislých souborech vznikne spousty kvalitních loutkových inscenací (zejména pro děti). Přesto nebo možná právě proto se umění loutkového divadla nevyvíjí nijak dramaticky a často spoléhá na ověřené postupy a principy. Proč tomu tak je? Debatovat přišli režisérka Johana Bártová a scénograf Jakub Šulík, teoretička a kritička loutkového divadla Ema Šlechtová a scénograf a výtvarník Robert Smolík. Zajímalo mě, jak se k loutkám dostali a proč jsou pro ně tím, na co se ve své tvorbě/práci v současnosti zaměřují, co je na nich stále baví a překvapuje. Dostali jsme se i k tomu, proč nevzniká moc loutkových inscenací pro dospělé a co loutkovou komunitu ve vývoji brzdí. A došlo i na Thálie!