Chelčice jsou malá obec v okrese Strakonice, jejíž dominantou je kostel svatého Martina. Název vsi vznikl podle jejího prvního obyvatele či vlastníka jménem Chylek nebo Chýle. Toto příjmení pochází ze staročeského přídavného jména chylý – „nachýlený, ohnutý, křivý“ – a zřejmě popisovalo výraznou tělesnou nebo povahovou vlastnost člověka, který jej nesl.
Kostel Narození Panny Marie na Kostelci u Borotína je jednou z krajinných dominant severního Táborska, která poskytuje nádherné výhledy do okolí. Tento památkově chráněný kostel pochází z první poloviny 13. století.
Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.
Na jaře roku 1879 a na začátku roku 1880 opakovaně vystupoval v Českých Budějovicích cirkus Alberta Schmidta. Artisté měli rozložený stan na Mariánském náměstí, kde den co den předváděli své akrobatické kousky.
Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... Mrazivé léto na Dvojce vám přináší dokudrama s Evellyn Pacolákovou, Kajetánem Písařovicem a Růženou Merunkovou. Mrazivý životní osud i dílo básnířky Cvětajevové († 31. 8. 1941) přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.
Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.
Do širokého povědomí se zapsala hlavně díky své kuchařce. Její literární práce ale zahrnuje i stovky básní, próz a divadelních her. Přestože pocházela z německého prostředí, angažovala se v řadě českých vlasteneckých aktivit a na srdci jí ležela výchova dospívajících dívek. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Olga Kaštická nebo Michal Zelenka. Hovoří historička Marie Bahenská.
V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.
Letním měsícům novináři říkávají okurková sezóna. Prostě čas zavařování okurek, kdy se nic moc neděje a není o čem informovat. Jak svědčí zpravodajství dochované v Archivu Českého rozhlasu, o třetím čtvrtletí roku 1996 to tedy rozhodně neplatilo.
Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota číslo popisné 26, které se říká Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že jim v žilách koluje krev šlechtického rodu Bohdaneckých z Hodkova. Hrdě to o sobě prohlašoval Václav Bohdanecký, narozený v roce 1853, a prý i jeho otec a děd.
Před 60 lety, 29. srpna 1966, se odehrál poslední společný živý koncert skupiny Beatles. Politický portrét legendárního zakladatele „brouků“ Johna Lennona se pokusí v repríze pořadu Portréty načtrnout hudební publicista Jaroslav Císař.
Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu. Mimo jiné zachytil i radikalismus sedláků v některých přifařených obcích, který projevovali od revolučního roku 1848.
Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.
Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku. Dnes toto místo obdivujeme jako jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií. Ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem jako na dílo temných sil. Skála bývá ve starých mapách označována také názvem Čertova kazatelna.
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská, tak zněl přesný název ústavu, který byl v roce 1866 otevřen v Táboře. Jednalo o první školu v českých zemích, která nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.
Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?
Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. V roce 1581 se přestěhoval do Prahy a snažil se vyniknout na dvoře Rudolfa II.
Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.
