Černobyl: stín atomového věku

Letní ☢️ bonus: „A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Zóna dnes: „Na Pripjati je vidět, co se stane, když odněkud odejdou lidé.“

Velitel dobrovolných hasičů Andrej Pastorek zná Černobyl a okolí do detailů. Zažil tam vděk, pláč, strach i pokousání od psa. Už mnoho let vozí místním humanitární pomoc a také vřelá slova. Vždy s sebou bere kameru, aby zachytil, jak se mění elektrárna i samotné okolí. Jak se cítí, když stojí v blokové dozorně čtvrtého reaktoru? Co je to černobylský drapák a proč není dobrý nápad se k němu přibližovat? A jak ze zóny neudělat „radioaktivní Disneyland“? Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Temný mrak: „Kvůli strachu ze záření docházelo k vynuceným potratům. Šlo až o stovky tisíc případů.“

Obavy z toho, že dítě bude postižené. Nárůsty interrupcí z té doby dokládají studie z jihoevropských zemí. Pátý díl sleduje dopady katastrofy na Evropu, Československo i mysl lidí na celém světě. Radioaktivní mrak dorazil do ČSSR 29. dubna. Podle ředitele Státního ústavu radiační ochrany Aleše Froňky nebyl dopad na zdraví nijak závažný. Dávka radiace ten rok odpovídala asi 10 rentgenům plic. Problém byl hlavně nedostatek informací, který posiloval strach. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Narozena v Pripjati: o životě v jaderné idyle a stínu katastrofy.

Anastasia Artemyak, rodačka z Pripjati, vypráví pozoruhodný příběh své rodiny. Příběh o otci, který pomáhal stavět jadernou elektrárnu Černobyl a v den nehody byl přímo na místě. Později likvidoval škody a když přišel, nesměli na něj sahat. Příběh tom, jak se ona dostala do tehdejšího Československa i o tom, že na Pripjať vzpomíná jako na krásné město plné mladých lidí. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Mlčení: „První zprávy v Československu uváděly, že úroveň radiace není zvýšená.“

Havárie v Černobylu zůstávala světu několik dní utajená. Odhalili ji až Švédové při rutinním sledování radiace ve vlastní jaderné elektrárně. Zatímco západní média okamžitě informovala až bulvarizovala, ta sovětská katastrofu zlehčovala. Na jakou stranu zařadilo zprávu Rudé právo? Odkud brali Čechoslováci relevantní informace a jak se šířila „šeptanda“? Popisuje Matěj Bílý z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Věda 24 naživo: O Černobylu, Pripjati i Českých Budějovicích

V dnešní bonusové epizodě vám nabízíme crossover podcastové série Černobyl: stín atomového věku a Hyde Parku Civilizace. Natáčení před živým publikem proběhlo 21. dubna v pražském kině Kavalírka. Debatu moderoval autor podcastové série Jaroslav Zoula, a jako hosty si pozval Daniela Stacha, Lenku Frýbortovou, Aleše Froňka a Anastasiiu Artemyak. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Stream Team České televize Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Zóna smrti: „Ti, kteří byli povoláni, z většiny nechápali, jaké riziko jim hrozí.“

Bylo to přes půl milionu lidí, kteří jen plnili rozkazy a netušili, jak nebezpečná je radiace. Desítky z nich za to zaplatily životem. Alexandr Kupnyj v Černobylu po havárii pracoval 20 let a přezdívá se mu „atomový fotograf“. Jak se chránil při výpravách přímo do nitra reaktoru? A proč zpozornět, když člověk ucítí ve vzduchu jaro? Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Katastrofa: „Ve chvíli, kdy se rozhodli, že test odstartují, už nebylo návratu.“

Noc z 25. na 26. dubna 1986 změnila běžný test v jadernou katastrofu. Druhý díl série krok za krokem rekonstruuje, co se odehrálo v reaktoru i na velíně čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny. Jaké chyby udělali operátoři? Kdy se vše dalo ještě zastavit? A mohla by se podobná nehoda opakovat i dnes? Detailně s Lenkou Frýbortovou z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: Stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Host: Lenka Frýbortová, Fakulta jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Zářné zítřky: „Černobyl byl jedním z hlavních hřebíků do pomyslné rakve Sovětského svazu.“

Atomová energie měla rozhýbat skomírající sovětskou ekonomiku a demonstrovat vědecko-technologický pokrok. Tlak na plnění plánů a utajování předchozích nehod ale jádro proměnil v netušenou hrozbu. První díl série mapuje zrod problému. Za jakých podmínek tehdy jaderné elektrárny vznikaly? A jak katastrofa přispěla k rozpadu Sovětského svazu? Popisuje historik Matěj Bílý z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. Českotelevizní série Černobyl: stín atomového věku je multiplatformní projekt, který můžete sledovat v televizním vysílání ČT24, na YouTube kanálu Věda24 i s videem, nebo si na zpravodajském webu ČT24 přečíst dodatečné informace a prohlédnout ilustrační či dobové materiály. Na projektu spolupracovali: Autor a moderátor: Jaroslav Zoula Host: Matěj Bílý, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Editor: Kateřina Erbenová Střih a postprodukce: Erik Šafařík Grafika: Petr Mašek & grafický tým ČT24 Producent: Jan Kordovský © Česká televize 2026

Černobyl: stín atomového věku | začínáme 13. dubna

Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula.

„Jakákoli odzbrojovací smlouva, která by měla mít globální dopad, by musela zahrnovat i Čínu.“

20. díl. O hledání rovnováhy ve světě, ve kterém si vzájemným zničením hrozily dvě největší světové mocnosti. Jak vypadaly první mezinárodní snahy o regulaci jaderných zbraní? A co se bude dít, až příští rok vyprší smlouva o snižování ruského a amerického jaderného arzenálu? Podle historika Jiřího Pondělíčka je navíc potřeba počítat i s dalšími klíčovými hráči.

„Stopy po jaderných testech máme v tělech.“ O radiaci jako všudypřítomné a často užitečné

Díl 19. V České republice je jaderná energetika hlavním zdrojem elektřiny. Moderní zdravotnictví by se bez radiace neobešlo. A tyto technologie pomáhají třeba odhalovat padělky nebo chránit nosorožce. Radiace je v kosmickém záření, v půdě, v jídle. Jak se s tím naše těla umí vypořádat? A co díky radiaci víme o Járovi Cimrmanovi? Popisuje Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Jaderná velmoc Česká republika? Hlavní nástrahy fiktivní cesty k české atomové bombě

Díl 18. O smyšleném scénáři, ve kterém by se Česko rozhodlo, že vyrobí jadernou zbraň. Mělo by dostatečné zásoby materiálu a technologie, jak ho zpracovat? Jací odborníci by k tomu byli potřeba? Kde by mohl proběhnout test takové bomby? A proč by dnes už něco takového nešlo utajit? Fiktivní scénář, ve které by se Česko ve skutečnosti okamžitě stalo mezinárodním vyvrhelem, rozebírá Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

„Sovětskému svazu zkrátil vývoj jaderné zbraně až o 5 let.“ Příběh špiona Fuchse

Díl 17. I do supertajného amerického projektu v Los Alamos nepozorovaně pronikli špioni, kteří Sovětům vynášeli klíčové informace o vývoji atomových zbraní. Tím klíčovým byl Klaus Fuchs. Čím byl užitečný Američanům a co vyzradil Rusům? Proč to dělal? A co se mu stalo osudným? Jeho příběh popisuje Filip Grygar, historik vědy a filosof z Univerzity Pardubice.

BONUS: Hyde Park Civilizace atomového věku

Pohled do zákulisí příprav Úsvitu atomového věku. Moderátor a dramaturg série Jaroslav Zoula tentokrát v roli hosta v závěrečném díle letní podcastové série Hyde Parku Civilizace Daniela Stacha. Jak obtížné bylo shánění zahraničních hostů? Jak představit události a rozhodnutí stará 80 a více let? A proč by občasný jaderný test možná měl "výchovnou" roli.

ENG: "Truth eventually came out". How Americans denied the effects of radiation in bombed cities

„Postupně začala pravda vycházet najevo." O tom, jak Američané popírali vliv radiace v bombardovaných městech

Díl 16. První zprávy z Hirošimy a Nagasaki se do médií dostaly skoro hned, ale vliv radiace se americká vláda dlouho snažila bagatelizovat nebo přímo zamlčovat. Kdy se do bombardovaných měst dostal první západní novinář? A jaký je příběh Williama Laurence, jediného novináře, který byl u prvního jaderného testu i u bombardování Nagasaki? Popisuje americký odborník na vědeckou žurnalistiku Vincent Kiernan, který o Laurencovi napsal knihu.

BONUS: „Přeživší z Hirošimy a Nagasaki si stigma nesli až do smrti,“ říká profesor z Univerzity v Nagasaki Jaroslav Krásný

Utrpení přeživších jaderného bombardování trvalo celý život. Vedle zdravotních problémů, jako byly popáleniny nebo výrazně vyšší riziko rakoviny, se museli potýkat s řadou dalších problémů - od těch psychických až po diskriminaci. Téma jsme probrali s profesorem Jaroslavem Krásným, který v Japonsku působí už skoro 20 let.

„Pili jsme černý déšť.“ Hirošima a první minuty po výbuchu

15. díl. Záblesk, žár, tlaková vlna a šíření radiace. Jak přežili lidé jen stovky metrů od exploze? Jaké stigma si nesli po zbytek života? Co způsobí různé dávky radiace v těle? Vysvětluje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

BONUS: „Nebyl důvod neprovést třetí jaderný útok na Japonsko," říká historik z Princetonu Michael D. Gordin.

Michael Gordin o jaderném bombardování Japonska a nepřekonatelných rozdílech v jejich vnímání tehdy a dnes napsal knihu. Jak moc Japonsku třetí jaderný úder hrozil? Jak o nich tehdejší hlavní aktéři přemýšleli a mělo jít skutečně od začátku "jen" o dvě jaderné bomby?