Skip to content
Artwork for Kronika světa
Kronika světa · July 29 · 22 min

Kdo byli? VESLAŘI 2/2

Veslaři – motory starověku a středověku Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest. 📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah. HeroHero Kronika světa najdeš zde: https://herohero.co/kronikasveta/subscribe Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde: https://coff.ee/kronikasveta Instagram: https://www.instagram.com/kronikasveta V tomto díle se dozvíte: Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur) Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům Jak vypadal skutečný život galejníka Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.

0:00-22:34

transcript

No transcript — this publisher did not publish one.

show notes

Veslaři – motory starověku a středověku

Co měli společného řekové, vikingští nájezdníci a Miguel de Cervantes? Všichni se v určité fázi svého života svezli na lodi, kterou poháněly lidské paže. V tomto díle se podíváme na veslaře – muže, kteří byli po tisíce let skutečným motorem lodní dopravy, dávno předtím, než tuto roli převzaly stroje. Od triér starověkého Řecka přes římské válečné lodě a vikingské dlouhé čluny až po galery raného novověku prozkoumáme, jak se prestižní a svobodná profese postupně stala synonymem pro otroctví a trest.

📌Baví tě Kronika světa? Rozesmála tě? Víš díky ní něco nového? Pokud chceš podpořit, co dělám, a zároveň něco dostat navíc, mrkni na HeroHero. Čekají tě extra epizody, bonusová témata a další obsah.

HeroHero Kronika světa najdeš zde:

https://herohero.co/kronikasveta/subscribe

Na virtuální kafe mě můžete pozvat zde:

https://coff.ee/kronikasveta

Instagram:

https://www.instagram.com/kronikasveta

V tomto díle se dozvíte:

  • Proč antičtí veslaři nebyli otroci (a jak s tímto mýtem zatočil Hollywood a film Ben Hur)
  • Jak fungovala řecká triéra a proč bylo veslování na ní nejnebezpečnější týmovou prací starověku
  • Jak se odehrávala bitva u Salamíny očima velitelů Themistoklea a Eurybiada
  • Proč Římané zpočátku nebyli dobří námořníci a jak si "okopírovali" celou loď od Kartaginců
  • Co byl havran (corvus) a jak z námořní bitvy udělal pěchotní řež
  • Jak vesloval Vikingové a proč pro ně bylo veslo symbolem spolupráce, ne dřiny
  • Jak se dostali vikingští veslaři až k Černému moři a do dnešního Iráku
  • Co způsobilo přechod od svobodných veslařů k otrokům a galejníkům – a proč za tím nestála krutost, ale ekonomika
  • Jak se lišil přístup Benátek, Španělska, Osmanské říše a barbarských korzárů k veslařům
  • Jak vypadal skutečný život galejníka
  • Jaký byl osud Miguela de Cervantese v alžírském zajetí
  • Jak církevní řády trinitářů a mercedariánů vykupovaly zajatce – a proč to nechtěně podporovalo obchod se zajatci
  • Co se stalo při bitvě u Lepanta v roce 1571 a jak souvisí s koncem éry veslových galér

Veslo bylo v antice a u Vikingů symbolem cti, dovednosti a svobody. Ve středověku a raném novověku se ale stalo symbolem přesně opačným – řetězu, biče a ztráty svobody. Tento díl ukazuje, jak se během tisíce let obrátila k nepoznání role, kterou veslaři na lodích hráli, a co za touto proměnou skutečně stálo.

links4